Česko mohou sevřít ještě tvrdší zákazy, Babiš chce delší nouzový stav

Žáci devátých ročníků, maturanti nebo studenti čtvrtých ročníků šestiletých konzervatoří by se mohli podle ministra zdravotnictví Jana Blatného k nějaké formě prezenční výuky vrátit nejdříve od 25. ledna, pokud to vývoj epidemie koronaviru umožní. Blatný uvedl, že v následujícím týdnu se bude zjišťovat, zda se situace zlepší v důsledku přijatých opatření, nebo je bude nutné zpřísnit. „My bychom chtěli tuto informaci mít zhruba do 18. ledna tak, abychom mohli dopředu dát vědět pedagogům, aby to všechno během týdne mohli připravit,“ uvedl ministr.

V prostorách pražského výstaviště v Letňanech je od loňského podzimu připravena polní nemocnice pro pacienty s koronavirem. Zatím tam ale žádného nepřijali.

Provozovatelé sjezdovky Čeřínek u Jihlavy dnes uvedli, že od pátečního odpoledne budou na kopec vozit lyžaře na lanech za skútry. Sjezdovka bude pro veřejnost zavřená a dostanou se tam jenom ti, kteří se zaregistrují do rezervačního systému. Hodinové jízdné bude okolo 500 korun na osobu. Lyžařské vleky a lanovky v Česku budou dál stát, protože dnes vláda rozhodla o prodloužení současných protiepidemických opatření do 22. ledna. „Spustit vleky nemůžeme, protože by nám to znesnadnilo případné podání žaloby nebo připojení se k hromadné, přesto se na Čeřínku lyžovat bude, byť jen ve velmi omezené formě,“ sdělili provozovatelé. Uvedli také, že od zákazníků budou vyžadovat dodržování protiepidemických opatření a nastavených pravidel. Zároveň upozornili, že pro tento způsob dopravy je potřeba mít dostatečnou fyzičku a alespoň průměrné lyžařské dovednosti.

Senát jednoznačnou většinou zamítl novelu krizového zákona, která zaváděla pokuty pro firmy porušující vládní nařízení v souvislosti s bojem proti koronaviru. A to až ve výši 3 milionů korun. Návrh z pera ministra vnitra Jana Hamáčka měl také posílit pravomoce policie a městských strážníků, kteří by mohli ukládat pokuty přímo na místě.

V nemocnicích v Karlovarském kraji docházejí volná lůžka na intenzivní péči, hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) proto jednal s regionálními představiteli Bavorska a Saska o možném přesunu pacientů s covidem-19 do německých nemocnic. Hejtman proto požádal o pomoc českou vládu. Kabinet to ale odmítl. Ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že bude-li třeba, resort téma s německými spolkovými zeměmi otevře. „Platí ale, že snazší je problém řešit převozem do jiné části Česka,“ poznamenal.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) o novince při cestách do Rakouska.

„Teprve s prací z domova se tak podle některých lidí z továren ukázalo, jak zbyteční vlastně kancelářští jsou. Zkrátka výroba musí jet a obráběcí stroj si do obyváku nenastěhujete. Je za tím možná trocha závisti, ale hlavně nedostatek zkušenosti. Pro řadu kancelářských práce z domova vypadá, asi jako kdybyste si do továrny ke strojům vzali své děti a psa, kteří co chvíli něco potřebují, ale přesto se očekává, že své pracovní povinnosti na 100 procent splníte.“

Vysočina požádá stát o deset milionů korun na zvládání dopadů pandemie covidu-19. Vysočina chce postupně připravit očkovací centra v okresních městech. Bude je možné využít, pokud se zvýší přísun dodávek vakcíny. V pátek chce hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS) jednat se zástupci měst, aby se podařilo najít vhodné prostory pro centra. Měla by být dobře přístupná a s dostatečnou parkovací kapacitou.

Některé nemocnice a záchranky hlásí, že jsou na maximální kapacitě, Ministerstvo zdravotnictví však zatím zpřísňovat opatření nechce. Ministři se rozhodnou až v pondělí, kdy posoudí situaci a opatření v ostatních zemích Evropy.

Kompenzace pro uzavřené skiareály budou počítány podle ministra průmyslu a obchodu Havlíčka buď přes náklady, nebo sedačky lanovek, podobně jako v programu COVID Bus. V případě nákladového režimu by podle Havlíčka mohla lyžařská střediska získat kompenzaci 65 procent provozních nákladů. V případě výpočtu na základě sedaček na lanovkách a vlecích se podle Havlíčka ještě diskutuje o konkrétním systému i finančním obnosu, který by musel být vynaložen. Mělo by to podle něj být kolem jedné miliardy korun. Nechtěl ale o konkrétní částce zatím spekulovat.

O benefitech pro ty, kdo se nechají naočkovat nebo otestovat, začínají mluvit vládní činitelé čím dál intenzivněji. Shoda ale nepanuje například v tom, zda by výhody měli mít po 90 dnů i lidé, kteří nemoc prodělali.

Ředitel malotřídky v Branticích na Bruntálsku Adam Šimůnek žádá, aby do školy směly chodit všechny děti bez ohledu na věk či třídu. Dosud podle platných protiepidemických opatření do školy mohou je děti z prvních a druhých tříd. Ostatní se vzdělávají distančně. Malotřídky podle Šimůnka dokážou třídy od sebe lépe izolovat, a nehrozí tak podle něj šíření nákazy. „V naší škole se podle stávajících opatření prezenčně vzdělává 27 žáků a 12 žáků se vzdělává distančně. Dodržujeme přísná opatření. V takto nízkém počtu můžeme organizovat stravování tak, aby se žáci jiných tříd nepotkávali, jídelnu máme v budově školy, takže nedochází ani ke kontaktu s žáky ostatních škol nebo cizích osob,“ uvedl Šimůnek. S výzvou se obrátil na ředitele ostatních malotřídních škol, aby se spojili a společným tlakem dostali všechny děti do školy.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) bude v pátek jednat se saskou ministryní zdravotnictví Petrou Köppingovou o konkrétní podobě zpřísněných pravidel cest z Česka do spolkové země. Pro pendlery se podmínky změní v pondělí, podle dřívějších informací se budou muset pravidelně a na vlastní náklady testovat nejméně dvakrát týdně.

„Očkování je jediná cesta, jak se dostat z této situace,“ říká o epidemii koronaviru přednosta Kliniky kardiologie IKEM profesor Josef Kautzner.

Vláda požádá Sněmovnu o další prodloužení nouzového stavu, který aktuálně v Česku platí do 22. ledna. České televizi to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet podle něj požádá znovu o maximum, tedy dalších 30 dní, protože epidemie covidu-19 se nevyvíjí dobře a roste počet zemřelých. Kabinet dnes prodloužil platnost stávajících protiepidemických opatření z 10. ledna tak, aby končila až s nouzovým stavem.

Opoziční politici jsou pro větší množství velkých očkovacích center nebo úpravu možností rezervace na očkování proti onemocnění covid-19. Se základními tezemi vládní očkovací strategie místopředseda ODS Martin Kupka souhlasí, vytýká jí ale to, že není dostatečně ambiciózní. Například co se týče vysokoprůtokových očkovacích center. Podle Kupky je potřeba hustší síť než dříve zmiňovaný počet zhruba 30 center. Většina regionů podle něj bude chtít vytvořit takové středisko v okresních městech.

Vládní kompenzační program COVID Gastro a jeho koncept 400 korun na zaměstnance podle Hospodářské komory dostatečně nezohledňuje ty podnikatele, jejichž obchodní model nepředpokládá mnoho pracovních sil, příkladem jsou lyžařské areály nebo fitness centra. Hospodářská komora proto navrhla vládě úpravy programu. Vedle mechanismu, kdy stát bude vyplácet uzavřeným provozovnám 400 korun na den na zaměstnance, by byla v programu podle něho ještě jedna alternativa. Ta by byla založená na dotaci určitého procenta z prokázaného poklesu příjmů. Parametry této alternativy by byly zvoleny tak, aby v jejím rámci spočítaná případná pomoc státu představovala spíše poslední záchranu. Díky této variantě v programu by podle něj na podporu dosáhli i ti podnikatelé, jejichž obchodní model nepředpokládá masivní nasazení pracovní síly.

Téměř 60 procent podnikatelů věří, že masivní očkování některou ze schválených vakcín na covid-19 pomůže ochránit ohroženější část populace, jako jsou zdravotníci, učitelé a senioři, před nákazou. Zároveň podle nich provozům umožní vymanit se z uzávěry vyplývající z protiepidemického systému. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory na vzorku 1400 podniků. Sami se podnikatelé nechají naočkovat, až na ně přijde řada. Většina zaměstnavatelů svým zaměstnancům podstoupit očkování alespoň doporučí, někteří je podpoří mimořádným bonusem, benefitem či finančním příspěvkem.

V nové podobě tabulky opatření protiepidemického systému PES by nemusel být nutný nouzový stav pro dva nejméně rizikové stupně. Po dnešním jednání s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) to řekli místopředseda ODS Martin Kupka a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek. Nový model nyní mohou připomínkovat. Termín, odkdy by aktualizovaná tabulka mohla platit, Blatný podle nich na jednání nezmínil. „Návrh, který budeme připomínkovat a který doplníme, počítá s tím, že nouzový stav by nebyl nutný pro první a druhý stupeň, nutný by byl od třetího stupně,“ uvedl Kupka.

Lyžařské areály v Jihomoravském kraji se pro sáňkaře a bobisty uzavírají. Lidé dělali nepořádek, škody jsou navíc i na technickém sněhu, na který se zanášelo bláto. Lyžařská střediska z nařízení vlády zůstávají oficiálně uzavřená, vleky stojí, sjezdovky tak obsadili právě sáňkaři. „To, co bylo o posledním víkendu, to bylo šílenství, katastrofa, nepopsatelné,“ uvedl provozovatel areálu v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku Vlastimil Jílek. Na sjezdovce bylo podle něj plno, uvedl, že to bylo ještě horší, než kdyby byl areál oficiálně otevřený a lidé by se dali regulovat například při nástupu na vlek. „Někteří si dělali, co chtěli. Vznikaly škody na majetku, na technickém sněhu, jde to do desetitisíců. A jediní, kdo jsou na tom tratní, jsme my, jen škody na ušlém zisku u nás jdou do statisíců,“ dodal. Někteří lidé navíc byli arogantní, vyvraceli ohraničující plůtky či je přelézali, naráželi do zasněžujících děl. Lidé podle něj porušovali i nařízení o neshlukování. Pro sáňkaře a bobisty je tak nyní vstup do areálu zakázaný, podle Jílka začaly na areál dohlížet i policejní hlídky.