Článek
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zákon v listopadu vetovala, sněmovna ve zmíněné záležitosti na konci listopadu veto ale prolomila. Prezidentka poté podala stížnost k ústavnímu soudu. Čaputová už dříve tvrdila, že prodloužení moratoria je v rozporu s vícero právy, která zaručuje ústava. O samotném návrhu Čaputové ohledně protiústavnosti normy rozhodne ústavní soud později.
Část koalice snahu o prodloužení moratoria na předvolební průzkumy zdůvodnila tím, že prostřednictvím průzkumů se politické strany snaží ovlivňovat voliče. Někteří koaliční poslanci rovněž tvrdili, že je potřeba chránit voliče před dezinformacemi a účelovými informacemi.
Pokud by ústavní soud platnost zákona nepozastavil, poslední výsledky průzkumů popularity politických stran a hnutí by před únorovými parlamentními volbami mohly být zveřejněny naposledy v první lednové dekádě.
Prodloužení moratoria na výsledky sondáží v listopadu prosadili ve sněmovně zejména poslanci dvou ze tří vládních stran spolu s krajně pravicovou stranou Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) a s několika nezařazenými zákonodárci.
Již platné dvoutýdenní moratorium na zveřejňování výsledků sondáží, které se před parlamentními volbami uplatňovalo ve stávající podobě poprvé v roce 2016, patří na Slovensku mezi nejdelší v Evropě. V České republice začíná moratorium tři dny před otevřením volebních místností a platí do jejich uzavření.
