Prodal jsem ostrov Pirátovi z Karibiku. A tisícům dalších

Od svého založení v roce 1971 prodal Farhad Vladi 2 663 ostrovů po celém světě a zprostředkoval bezmála 39 tisíc pronájmů. Archiv jeho společnosti obsahuje více než 12 tisíc soukromých ostrovů z celého světa.

Co bylo impulsem, po kterém jste si řekl, že založíte společnost, jež se bude věnovat prodejům ostrovů?

Před padesáti lety jsem se sám pokusil ostrov koupit, ale bohužel jsem si ho jako student nemohl dovolit. Díky tomu jsem ale zjistil, že pro ostrovy vlastně neexistuje žádný trh. Když jsem pak v roce 1971 prodal svůj úplně první ostrov v jedné z nejkrásnějších ostrovních zemí světa, na Seychelách, uvědomil jsem si, že nabídka i poptávka po ostrovech existuje. To byl asi ten rozhodující okamžik, který mne přesvědčil o tom, že je v této oblasti velký potenciál. Byl jsem tedy úplně první, kdo se začal specializovat na prodej ostrovů.

Jak dlouho trvalo, než se společnost Vladi Private Islands stala světovým lídrem v tomto sektoru? Co bylo na cestě mezi světovou špičku nejobtížnější?

Naše začátky byly velice dobrodružné a v podstatě trvalo deset let, než jsme se na trhu stali etablovanou společností a vytvořili si svou vlastní nabídku ostrovů. Je potřeba si uvědomit, že šlo o sedmdesátá léta minulého století, kdy neexistoval internet ani žádné aplikace typu Google Earth. Všechno bylo možné prozkoumat pouze osobními návštěvami, což stálo hodně času a peněz. Veškeré finanční prostředky, které jsme prodejem ostrovů získali, jsme tedy hned zase investovali do objevování nových lokalit, což se vyplatilo. V tomto směru bylo prvních deset let velmi obtížných, ale na druhou stranu také velmi úspěšných.

V příštím roce oslaví společnost Vladi Private Islands 50 let na trhu. Jaký prodej považujete za největší úspěch kariéry?

Určitě jsme velmi hrdí na to, že jsme doposud dokázali prodat neuvěřitelných 2 663 soukromých ostrovů po celém světě a zprostředkovat pronájem ostrovů bezmála 39 000 hostů. Stejně tak nás nesmírně těší vytvoření našeho velmi rozsáhlého archivu, ve kterém jsme za dobu naší existence shromáždili více než 12 000 ostrovů z celého světa. Když se pak podíváme na údaje o našich konkrétních prodejích, za obrovský úspěch považujeme částky 30 či 50 milionů dolarů, za které se nám daří ostrovy prodávat. O tom se nám před padesáti lety opravdu ani nezdálo.

A jaký byl nejdražší ostrov, který vaše společnost prodala?

Název ani majitele ostrova vám bohužel nemohu sdělit, ale šlo o ostrov prodaný za 60 milionů dolarů.

Můžete vůbec jmenovat nějaké konkrétní osobnosti, se kterými jste se v rámci prodeje nebo koupě ostrova setkal?

Diskrétnost je v naší branži tím nejdůležitějším, jak ze strany kupujících, tak prodávajících. Máme však i takové klienty, se kterými jsme se na zveřejnění jejich jména domluvili. Jsou to například američtí herci Tony Curtis, Nicolas Cage nebo Johnny Depp či zpěvačka Diana Ross, která si naším prostřednictvím ostrov koupila a po smrti manžela následně i prodala. Dále jde o některé zakladatele počítačových a technologických gigantů z oblasti Silicon Valley a o celou řadu dalších velmi známých osobností z celého světa. Někteří z nich si u nás koupili ostrov třeba už před čtyřiceti lety a dodnes ho vlastní. Za tu dobu si k němu zkrátka vytvořili citový vztah a je tou poslední věcí, kterou by prodali.

Když bychom se podívali na aktuální vývoj, v čem nejvíce ovlivnila pandemie tento byznys a proč se v této době zvýšil zájem o koupi soukromých ostrovů?

Největší problém v těchto koronavirových časech spočívá v cestovních omezeních, která jednotlivé státy zavádějí. To znamená, že si naši klienti momentálně nemohou některé ostrovy osobně přímo na místě prohlédnout. Týká se to například oblasti Kanady, kde jsme prodali mnoho ostrovů a která je až do 21. září pro cizince uzavřena. Nicméně i přes tyto restrikce je zájem o ostrovy mnohem větší než dříve, zejména pokud jde o naprosto soběstačné ostrovy. Ostatně právě tento aspekt začíná hrát stále významnější roli při výběru ostrovů, které se díky němu stávají bezpečným útočištěm odděleným od zbytku světa a jakýchkoliv virových problémů. Nemalý podíl na tomto vzrůstajícím zájmu má ale pravděpodobně i skutečnost, že lidé tráví daleko více času doma u svých počítačů, takže se tomuto tématu mohou více věnovat.

Můžete tento zvýšený zájem doložit v nějakých konkrétních číslech, například na prodejích ve vaší společnosti?

U nás konkrétně se zájem o ostrovy zdvojnásobil. Prodali jsme mnoho malých ostrovů za přibližně 50 až 100 tisíc eur v Kanadě, Švédsku, Norsku a také v Irsku, kde návštěva klientů nebyla nezbytně nutná kvůli zvládnutelné kupní ceně. V současné době dále pracujeme na prodeji ostrova na Novém Zélandu, ve Finsku a na Fidži.

Změnila koronavirová pandemie vkus kupujících?

Požadované země se v podstatě nezměnily, nanejvýš typ ostrovů. Lidé chtějí být v této době zkrátka mnohem více nezávislí na pevnině a pomoci třetích stran, takže stoupá zájem o absolutně soběstačné ostrovy, o kterých jsem již hovořil. Právě tento typ soukromých ostrovů je ideálním místem, kde strávit izolaci a přitom mít naprostou svobodu pohybu venku.

Vyvíjí se také nějak cena ostrovů v souvislosti se současnou situací?

Prodejní ceny ostrovů zůstaly víceméně stejné a trh jako takový se během koronavirového období spíše mírně uklidnil, protože se nekonaly žádné prohlídky. Po skončení cestovních omezení se ale situace určitě změní a navýší se i počet uzavřených obchodů.

Ovlivňuje prodeje a koupě soukromých ostrovů možnost získání trvalého pobytu nebo tzv. investorského víza?

Za padesát let, co v tomto oboru působíme, jsme zjistili, že otázky daní, pasů či imigrace nehrají při nákupu ostrovů žádnou roli. Většina zájemců si ostrovy kupuje primárně pro svou vlastní potřebu, aby zde trávili dva až tři měsíce v roce. Je to pro ně vlastně určitá forma životního stylu. Trvalého pobytu lze navíc dosáhnout i jakoukoliv jinou formou investice, pokud to daná země umožňuje. Aby si právě z tohoto důvodu lidé kupovali ostrov, se tedy nestává, spíše je to pro ně příjemný bonus navíc.

Jste sice německá společnost, ale klienty máte po celém světě. Jaký národ považujete za „nadšence“ v oblasti investic do soukromých ostrovů? Je nějaká země, ve které zájem o ostrovy převažuje nad ostatními?

Nejsou to národy, ale osobnost každého člověka, který si ostrov kupuje. Při pohledu na něj v jeho přirozeném sociálním prostředí buď cítí jeho energii, nebo prostě vůbec nic. Pravdou ovšem je, že některé národy mají lepší úroveň znalostí v této oblasti. Informace o existenci soukromých ostrovů získávají prostřednictvím médií a tiskových zpráv, jako například v Evropě, v mnoha zemích USA, Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu. Díky tomu máme z těchto zemí i nejvíce klientů.

Také jsme vypozorovali, že jsou velmi účinným nástrojem propagace ostrovů marketingové kampaně, které okamžitě přitáhnou pozornost nových zájemců. Právě to jsme dokázali v České republice společně s mojí kolegyní, honorární konzulkou Seychelské republiky Janou Štefánkovou, jejíž společnost Bling-Bling nás na českém a slovenském trhu zastupuje. Velice nás tedy těší šířit povědomí o ostrovech v zemích, kde toto téma není ještě tolik známo.

Jaké základní požadavky mají zájemci o koupi ostrova?

Na prvním místě je samozřejmě vzhled ostrova, který musí odpovídat vysněné představě zájemce a neméně důležitá je i jeho dostupnost. Dále pak velikost ostrova, která musí být tak akorát, aby vlastník viděl všechny jeho strany, ideálně tedy mezi 10 000 m2 a 1 000 000 m2. A v neposlední řadě také infrastruktura, i když ta je na mnoha místech dnes už dostupná nebo lze využít nejrůznější alternativní řešení, jako jsou větrné a solární systémy, generátory, čistící systémy na pitnou vodu a podobně. Stejně tak už nebývá problém s pokrytím ostrovů signálem mobilních sítí.

Jaké oblasti jsou nejžádanější?

Díky rozvoji moderních technologií a jejich finanční dostupnosti lze v současné době osídlit prakticky jakýkoliv ostrov. Pokud bych měl ale jmenovat nejžádanější oblasti, pak mezi ně rozhodně patří západní Evropa a Skandinávie, Středomoří, Severní Amerika, Střední Amerika, Nový Zéland, Austrálie, Fidži, Francouzská Polynésie, Tichý oceán a v Indickém oceánu jsou to opakovaně Maledivy a velmi zvláštní magnet Seychely.

Pracujete také s českou a slovenskou klientelou. Kolik a v jakých oblastech jsou vlastněny ostrovy právě Čechy a Slováky?

To by byly spíše otázky na Janu Štefánkovou. Já vám k tomu mohu prozradit pouze to, že naše společnost prodá celoročně okolo třiceti ostrovů po celém světě a čeští ani slovenští vlastníci mezi nimi nejsou výjimkou. Abych byl ale přesnější, jde o jednotky v rámci každoročního prodeje.

Odpověď Jany Štefánkové:

Mohu potvrdit, že se zájem o koupi ostrovů za poslední měsíce skutečně zvýšil, takže momentálně děláme pět až 10 prezentací týdně včetně online prezentací.

Češi a Slováci konkrétně mají kromě teplých tropických pásem rádi i chladnější oblasti. Pro všechny je také důležitá čistota prostředí, soukromí a pocit bezpečí. To jsou i hlavní důvody, proč se o ostrovy zajímají. Kromě toho jsme rovněž zaznamenali poptávku po levnějších neobydlených ostrovech, které však mají díky moderním technologiím obrovský potenciál do budoucna.

Pak je tady ještě jeden důležitý aspekt, který nemůžeme opomenout. Mnozí čeští a slovenští klienti zažili socialismus, takže si hodně váží soukromého vlastnictví, zejména vlastnictví půdy. Když pak chtějí svůj majetek diverzifikovat, hledají pozemky po celém světě, protože dnes tuto možnost mají. Samozřejmě ne každá země toto privilegium cizincům umožňuje. Pokud ano, většinou je na tuto formu investice vázaný další zajímavý bonus - trvalý pobyt v dané zemi.