Proces se Skupinou S. Extremisté plánovali v Německu vraždy muslimů

Měli být inteligentní, drsní, brutální, rychlí a svižní. Tak si pětapadesátiletý prodejce šrotu Werner S. představoval muže, které chtěl zapojit do svých plánů. Konečně mělo skončit tlachání a blábolení, a „bojovníci“ z celého Německa se měli spojit pro společný cíl: útok na německé mešity, Spolkový sněm a politiky. Akce měla vyvolat občanskou válku a pád politického systému.

Takhle si podle německých vyšetřovatelů Werner S., pocházející z bavorského Augsburgu, představoval „den X“. Naverbovat se mu podařilo jedenáct mužů mezi 32 a 61 lety. Plánovali konkrétní útoky i to, jak se na ně vyzbrojit. Případ připomíná rasově motivované vraždy spáchané neonacistickou skupinou Národněsocialistické podzemí (NSU) nebo vraždící extremisty z Hanau, Halle a Kasselu.

V polovině loňského února muže zatkla policie a teď „Skupina S.“, která je pojmenována po zmíněném vůdci Wernerovi S., stanula před vrchním zemským soudem ve Stuttgartu. Prokurátor je považuje za zakladatele, členy a přívržence krajně pravicové teroristické organizace. Společně s Wernerem S. ji měl vést padesátiletý zdravotník Tony E.

Členové skupiny, často dělníci, se rekrutovali z takzvaných bratrstev propojených s pravicově extremistickou scénou. Jedním z nich bylo bratrstvo Wodans Erben Germanien, které v roce 2019 pořádalo průvod s pochodněmi kolem místa využívaného ke shromážděním nacistické NSDAP a také kolem centra pro uprchlíky.

Další členové skupiny působili v podobných extremistických organizacích ve východním Německu či Severním Porýní-Vestfálsku. Celostátně jich existuje zhruba dvacet. Podle ARD jde o spiklenecké skupiny, které často používají stejnokroje, na demonstracích se chovají agresivně a mají blízko k násilí. Vystupují zároveň jako „ochránci ohrožených Němců“. V současnosti jsou takové buňky aktivní zejména na demonstracích proti pandemickým omezením.

Členy Skupiny S. rekrutoval Werner S. na chatu o odporu vůči migrantům, levici a politikům. Nenáviděli především muslimy a Židy, o kterých psali jako o „lidském odpadu“ a „švábech“. Někteří mají vytetovaný nacistický hákový kříž, Adolfa Hitlera v uniformě, vojáky s říšskými válečnými vlajkami nebo slovo árijci. Při domovních prohlídkách policie odhalila předměty s nacistickou symbolikou. Organizace měla podle ARD až 35 členů, obviněných je ale jen dvanáct.

Zakládající „schůzi“ měla skupina při grilování a vrhání seker do stromů v Bádensku-Württembersku v září 2019. Při další schůzce se jedl bramborový salát a párky a přitom se plánovaly útoky.

Konkrétní plány měl pak Werner S. členům představit v Severním Porýní-Vestfálsku na začátku února 2020. Spočíval v útoku jednotlivců nebo malých skupin na několik mešit současně a vraždách přítomných lidí. Cílem bylo zastrašení obyvatel a vytvoření podmínek podobných občanské válce. Členové skupiny podle obžaloby s plánem souhlasili. V hledáčku měli i politiky Zelených.

Teroristé už měli několik střelných zbraní a další podle ARD sháněli i přes „dobré kontakty“ na obchodníka se zbraněmi v Česku. Sháněli i ruční granáty a další výzbroj celkem za 50 000 eur (1,3 milionu Kč).

Loni v únoru se ve skupině potvrdilo podezření o sledování, členové proto vymazali chaty, ale užší jádro své plány nevzdalo a zůstalo v kontaktu. Policie pro ně přišla 14. února.

Pro obžalobu je důležitým svědkem informátor, kterého policie měla uvnitř skupiny. Díky němu sledovala už zakládající „schůzi“. Podle veřejnoprávního média Südwestrundfunk se chtěl vůdce skupiny Werner S. už zpoza mříží svědka zbavit. Za 50 000 eur plánoval jeho nájemnou vraždu. Věc je teď předmětem vyšetřování.

Proces, jehož průběh komplikují přísná bezpečností opatření i současná pandemie koronaviru, začal v úterý a potrvá nejspíš až do příštího roku.