Článek
Když do Velké Británie dorazila první vlna pandemie covidu-19, ukázalo se, že ne všechny skupiny obyvatelstva zasáhla stejně. Mnohem drtivější dopad měla pandemie na základě posledních studií na černošské a původem asijské obyvatelstvo Spojeného království. U příslušníků těchto etnik výrazně rostla pravděpodobnost nákazy, komplikací i úmrtí, píše deník The Times.
Navzdory očekáváním, že s vyšší nemocností i úmrtností na covid souvisí socioekonomická situace, se ukázalo, že tento faktor není až tak zásadní. Například mezi prvními deseti lékaři, kteří covidu-19 podlehli, jich bylo devět příslušníků etnických menšin.
Dopad na zdraví etnických menšin byl tak výrazný, že zcela změnil úmrtnostní tabulky v zemi, píší The Times. Zatímco před pandemií měla britská bělošská populace a smíšené etnické skupiny nižší průměrnou délku života než ostatní skupiny populace, covid tento fakt, popisovaný jako „efekt zdravého migranta“, zcela obrátil.
Efekt zdravého imigranta
Ve výzkumech o zdraví migrantů se ukazuje, že se přijíždějící migranti (muži i ženy) cítí v porovnání s majoritní populací země, kam přijíždějí, zdravější a méně navštěvují lékaře. Nicméně tento „efekt zdravého migranta“ přetrvává pouze v několika počátečních letech a pak postupně mizí. (zdroj: Státní zdravotní ústav)
Muži a ženy původem z Bangladéše, Pákistánu nebo ostrovů v Karibiku od začátku loňského roku „předběhli“ v úmrtnosti zbytek populace a nyní má tato skupina nejvyšší celkovou úmrtnost. „Pokud se zaměříte na jejich bydliště, tedy hustotu obyvatelstva, sociální deprivaci a další socioekonomické charakteristiky, odhalíte důvod až dvou třetin nadměrné úmrtnosti na covid-19 v těchto etnických skupinách,“ řekl The Times epidemiolog profesor Sir Michael Marmot.
U černé pleti fungují oxymetry hůře
Otázkou ale nadále zůstává, co způsobuje zbytek nadměrné úmrtnosti. Částečně může být na vině větší náchylnost této skupiny například k cukrovce nebo kardiovaskulárním onemocněním, tedy faktory, které zvyšují riziko těžkého průběhu covidu-19. Podle odborníků ale může být za zvýšenou úmrtností také strukturální rasismus a „neúmyslná rasová diskriminace“. Těmito podezřeními se zabývá i britské ministerstvo zdravotnictví.
Nejčastějším příkladem je podle odborníků fungování pulzních oxymetrů, tedy zařízení, která z konce prstů na ruce měří hladinu kyslíku v krvi pacienta. Ve Velké Británii tyto přístroje používá téměř každé oddělení v každé nemocnici, ordinace praktických lékařů i soukromá zdravotnická zařízení.
Navzdory tomu, že jsou oxymetry téměř v každém zdravotnickém zařízení, ale nefungují tak dobře u pacientů s tmavou kůží. Přístroje totiž měří, jak tkáň prstu absorbuje světlo. Tmavá pleť ale absorbuje více světla než světlá pleť, což podle odborníků zkresluje výsledky.
Vědci na tento problém podle The Times upozorňují už léta a v některých oblastech lékaři už věnují vyšetření větší pozornost, povědomí o problému je ale podle nich stále malé. Minulý rok výzkumníci z University of Michigan zjistili, že u dvanácti procent černošských pacientů, u kterých oxymetry naměřily bezpečnou hladinu kyslíku, byla ve skutečnosti hladina kyslíku nebezpečně nízká.
Bílá barva kůže novorozenců
Lékaři se samozřejmě nespoléhají jen na oxymetry. Taktéž měří tělesnou teplotu, krevní tlak, tepovou frekvenci a sledují další symptomy, aby si tak vytvořili celkový obrázek o zdravotním stavu pacienta. Na vrcholu pandemie, kdy byly nemocnice pod tlakem a přístup k plicním ventilátorům byl omezený, ale nebyl čas sledovat všechny symptomy. Lékaři se tak často mohli spoléhat pouze na oxymetry.
Tento druh strukturální nerovnosti ale sahá do více částí britského zdravotnictví, upozorňují samotní zdravotníci. Například hodnocení Apgar, u kterého je jedno z pěti zkoumaných kritérií v prvních minutách po porodu barva kůže novorozence, je v Británii založeno podle medika Maloneho Mukwendeho na zkoumání dětí se světlou pokožkou. Stejně tomu je tak podle něj i v učebnicích a přednáškách pro mediky, kde se různé vyrážky nebo onemocnění ukazují pouze na dětech se světlou pokožkou.
Stejně tak minulý týden parlamentní komise pro zdravotnictví varovala před tím, že se jinak nakládá s pacienty trpící srpkovitou anémií, která postihuje především osoby s původem v tropických a subtropických oblastech, a lidmi trpícími cystickou fibrózou, která naopak postihuje především populaci s keltskými kořeny.
„Ve Spojeném království je asi 20 000 pacientů se srpkovitou anémií a 10 000 pacientů s cystickou fibrózou,“ řekl The Times lékař Carl Reynolds, který pro britskou Národní zdravotní službu zkoumá nerovnosti ve zdravotní péči. „Je ale docela velký rozdíl ve způsobu, jakým jsou tito pacienti léčeni. Péče o cystickou fibrózu je poskytována ve specializovaných centrech již dlouhou dobu, zatímco u srpkovité anémie tomu tak není,“ dodal Reynolds.
