Proč vyhlásily Drážďany nacistickou nouzi? Německo trápí výhrůžky a terorismus krajní pravice

„Jako národ musíme zajistit, aby se takové věci neopakovaly,” řekla německá kancléřka Angela Merkelová v saském Cvikově. Ve městě nedaleko českých hranic, které se proslavilo hlavně výrobou trabantů, navštívila politička nový památník obětem nacismu. Nejde ale o desítky let staré zločiny.

Deset stromů roste v centru Cvikova na připomínku lidí zavražděných neonacistickou teroristickou skupinou Národněsocialistické podzemí (NSU). Právě ve Cvikově se vedení skupiny ukrývalo. Neonacisté měli v letech 2000–2007 na svědomí vraždy devíti imigrantů hlavně tureckého původu a jedné německé policistky.

Terorismus pravicových extremistů v Německu ale s odhalením vrahů neskončil, ba naopak – podle zpráv a statistik spolkových úřadů jsou jeho projevy na vzestupu. „Trend se bohužel potvrdil, a to opravdu výrazně. Situace je dnes závažnější než před rokem,” řekl podle Deutche Welle šéf spolkové civilní kontrarozvědky Thomas Haldenwang. Více než polovina z 24 tisíc pravicových extremistů v Německu je podle údajů ministerstva vnitra ochotná zajít k násilí.

Letos v červnu celou zemí otřásla vražda Waltera Lübckeho. Západoněmecký politik k sobě přitáhl nenávist během vrcholu takzvané migrační krize, když v Hesensku organizoval a obhajoval ubytování uprchlíků. Zastřelil ho pětačtyřicetiletý Stephan E., který spadal mnoho let do skupiny kategorie „pravicových extremistů připravených použít násilí” a tajné služby ho řadily mezi vysoce nebezpečné neonacisty.

V říjnu zas pravicový radikál zaútočil na synagogu ve východoněmeckém městě Halle, zavraždil přitom dva kolemjdoucí. Spolková vláda letos na začátku roku uvedla, že od sjednocení Německa v roce 1990 zemřelo rukou neonacistů 85 lidí. Podle médií je ale obětí dvakrát tolik. Na útok v Halle reagoval kabinet Merkelové zpřísněním podmínek pro držení zbraní. Výhružné komentáře na sítích se mají nově hlásit policii, a to včetně IP adresy autora.

Problémem je i samozvaná domobrana, kterou ve městech organizuje krajní pravice. Ministerstvo vnitra v ní vidí riziko ultrapravicového terorismu, hranice mezi „občanskou hlídkou” a svévolným vymáháním pořádku bez jakékoli vlády práva je totiž tenká.

Hlídky mají vyvolávat zdání, že stát není schopen zajistit bezpečí. „Svou přítomností jim jde ale především o to, aby se cizinci nebo političtí odpůrci v dané obci cítili zastrašení,” cituje deník Neue Osnabrücker Zeitung ze zprávy úřadu. Hlídkami už se několikrát zabývalo protiteroristické centrum. Do jejich činnosti se zapojují strany jako Národnědemokratická strana Německa (NPD) nebo Pravice.

Kromě „domobrany” a boomu krajně pravicových stran zaznamenává civilní kontrarozvědka i „nebezpečný rozvoj extremismu ve virtuálním prostředí” a jednotlivé extremisty. Na konci října o sobě dala vědět odnož neonacistické sítě Atomwaffen Division. Organizace s německým názvem má svůj původ v americkém internetovém fóru, základnu má v takzvaných jižanských státech, její odnože jsou ale aktivní i ve Velké Británii, Německu a Pobaltí.

Výhrůžku smrtí dostal od Atomwaffen Division bývalý šéf německých Zelených a současný poslanec Cema Özdemira. Jeho jméno má figurovat v seznamu lidí „odsouzených k smrti”. „Aktuálně plánujeme, jak a kdy vykonáme vaši popravu. Třeba u příležitosti vašeho dalšího veřejného vystoupení?” citovala německá média z e-mailu, který poslanec dostal. Özdemir má už delší dobu policejní ochranu, důvodem jsou výhrůžky, které obdržel po kritice politiky tureckého prezidenta Erdogana. Aktuální výhrůžky smrtí Özdemirovi ale oslavují i české weby kryjící se pod vlasteneckými názvy.

Baštou pravicového extremismu je ale dlouhodobě Sasko. Už v 90. letech tam byly útoky neonacistů častější než ve zbytku země, extremisté si taky připomínali vybombardování města během 2. světové války. Situace se ale výrazně zhoršila s příchodem takzvané uprchlické krize v letech 2014 a 2015.

Loňská vražda pětatřicetiletého Němce, kvůli které je obžalovaný jeden Syřan a jeden Iráčan, spustila v Saské Kamenici rozsáhlé násilné nepokoje. Radikálové v ulicích napadali cizince a mladé lidi, které považovali za příznivce levice. Během násilností se ve městě zformovala skupina Revolution Chemnitz. Osm jejích členů stanulo letos na konci září před soudem v Drážďanech kvůli plánování teroristických útoků v Berlíně.

V saské metropoli Drážďanech má pak svůj původ hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu známé jako Pegida. V říjnu 2014 ho založil byznysmen Lutz Bachmann. Protiimigrační a protiislámské sdružení mobilizovalo tisíce svých příznivců na odpor proti stavbě center pro migranty. Po řadě skandálů (Bachmann pózoval jako zločinec Adolf Hitler) Pegida příznivce ztratila, protesty ale pokračují.

Čím dál tím lépe se v Sasku daří straně Alternativa pro Německo (AfD), jejíž politici na demonstracích Pegidy promlouvají. Extrémně nacionalistická strana zaznamenala v saských zemských volbách letos v září historický úspěch, dařilo se jí přitom i v Braniborsku. V relativně homogenním Sasku se AfD vydařila sázka na odpor proti migraci i východoněmeckou ekonomickou frustraci sahající do 90. let.

V samotných Drážďanech teď chce zastupitelstvo vývoj změnit. Na konci října přijalo usnesení „Stav nacistické nouze?”, které zavazuje město k posílení demokratického způsobu každodenního života, lepší ochraně menšin a obětí útoků krajní pravice. Podle nevládní organizace RAA Sachsen pravicoví extremisté loni v Drážďanech spáchali 60 trestných činů.

Rezoluce je hlavně symbolická, v praxi by ale mohla znamenat víc peněz pro programy předcházející extremismu. „Tohle město má problém s nacisty,” řekl k tomu zastupitel May Aschenbach ze satirické politické strany Strana. Poukázal přitom právě na demonstrace Pegidy a xenofobní útoky, ke kterým ve městě dochází.

Iniciativu podpořili Zelení, Levice, sociální demokracie a liberální FDP. Debata se svedla kolem otazníku ohledně názvu rezoluce, který by prý podle některých zastupitelů mohl poškodit obraz města. Drážďany se mají v roce 2025 stát evropským hlavním městem kultury.