Článek
Připomenutí křehké epidemické situace v Česku přišlo jen pár dní po oficiálním zařazení země do nižšího stupně rizika - v neděli skóre skokově stouplo.
Ministr Jan Blatný (za ANO) nakonec zařazení do čtvrtého stupně protiepidemického systému vládě nenavrhl, několik omezení ale v pondělí prosadil - zakázal konzumaci alkoholu na veřejnosti a zkrátil otevírací dobu hospod či barů do 20:00.
„Musíme přijmout opatření cílená na tu část populace, která se nechová příliš zodpovědně,“ dodal ministr.
Další postup závisí jen na číslech, která se však s postupným rozvolněním mohou ještě zhoršit. Obchodníci, restauratéři i další tak stále stojí před nejistotou bez dlouhodobější perspektivy. Proč se nedaří epidemii krotit podle představ?
Podle části odborníků zapojených do vývoje indexu rizika je problém hlubší, než se na první pohled zdá, a leží v samotném zacházení s původními pravidly protiepidemického systému (PES).
Posunutá pravidla
„První chyba nastala již při přípravě tabulky. Velkou váhu měla jednotlivá ministerstva, která svoji roli pojala jakožto advokacii zájmů svých resortů,“ míní Jakub Steiner, ekonomický teoretik, který působí na Curyšské univerzitě a na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy.
„PES brzdí nedostatečně a systém nás bude házet zpět na vyšší stupně. Problém byl prohlouben implementačními podmaticemi, familiárně nazývanými štěňata. Ty si jednotlivá ministerstva již připravovala sama bez nevládních expertů,“ kritizuje Steiner.
Souhlasí s ním i další z autorů původního návrhu PES Jan Kulveit, který se zabývá globálními riziky na Oxfordské univerzitě. Podle něj byl systém původně vytvořený tak, aby ještě úroveň 3 měla šanci epidemii brzdit a při dobře fungujícím trasování brzdila efektivně. Tak ale nyní nefunguje.
„S resortními podtabulkami, které ve skutečnosti často nahrazují tabulku hlavní, nemám společného vůbec nic, ani v roli konzultanta. Jsou dílem MZČR a dalších resortů, vychází z názoru tamních expertů,“ ohrazoval se v pondělí na svém Facebooku. Už dříve upozorňoval, že „štěňata“ mohou třetí úroveň systému PES rozvolnit o 10 procent redukce R (reprodukční číslo, udává průměrný počet dalších nakažených od jednoho pacienta, pozn. red.), takže 3 bude v praxi spíše 2,5.
Ministr Blatný nicméně s takovou kritikou nesouhlasí. Podle něj si ministerstva vlastní pravidla nevytváří, pouze původní návrhy detailněji převádí do praxe.
„Není pravdou, že by se jednalo o nějaké svévolné vytváření. Jednalo se o rozpracování té základní tabulky. Vždy to bylo podrobeno kritickému zkoumání. Nepopírám, že se do toho řada subjektů snažila vnést něco, co by pro ně mohlo znamenat výhodu. Věřím, že ne ze zlé vůle. Ale vždy to bylo zhodnoceno a většina těchto návrhů nebyla přijata, pakliže se s primárním principem neshodovala,“ řekl ministr.
„Kdybychom nechali jen fenku - když použijeme to přirovnání - tak by nebylo možné to rozpracovat do detailů. A ve chvíli, kdybychom úplně vše zakomponovali do první tabulky, tak by se jednalo o mnohastránkový informační materiál tak nepřehledný, že by nemohl sloužit svému účelu,“ dodal.
Proč skóre stoupá
Rizikové skóre se v protiepidemickém systému vypočítá ze čtyř parametrů, navíc je zohledněno, pokud se zhoršují. V posledních dnech se to stalo u dvou z nich.
Reprodukční číslo se v neděli zvýšilo na 1,02. V poslední době navíc bývá pozitivní zhruba čtvrtina ze všech provedených testů, což značí velkou virovou nálož v populaci. V sobotu stoupl podíl pozitivních testů na téměř 26 procent, to je nejvíc od půlky listopadu.
Odborníci nicméně upozorňují, že nedělní zhoršení situace není přímým a jednorázovým důsledkem čtvrtečního otevření služeb či obchodů.
„Nemyslím, že by to byla bezprostřední reakce na čtvrtek. Jde o vazbu k předchozímu - například do škol se začalo chodit už předtím, tam by přibližně týdenní efekt odpovídal,“ uvedl pro Seznam Zprávy vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Upozornil zároveň na celkovou rozpolcenost společnosti ohledně názorů na opatření, ve které se manévruje jen obtížně. „Je to o fungování v určitém možném režimu, pravidla ale musí být dodržována. Pokud tu máme třeba i bývalé politické představitele, kteří vědomě deklarují, nejspíš aby si jich náhodou někdo všiml, že porušování je módní, tak to je určitě špatně,“ dodává odborník.
Děti se do škol začaly ve větším měřítku vracet už ve druhé polovině listopadu. Tento týden už se do lavic vrátili i středoškoláci a studenti prvních ročníků vysokých škol a univerzit. Konkrétní pravidla návratu určila tabulka MŠMT, která počítá mimo jiné s rotační prezenční výukou.
Také podle imunologa Václava Hořejšího může mít otevření středních a vysokých škol za následek nárůst epidemie. Školní zařízení patří mezi častá ohniska koronaviru, podle posledních údajů ministerstva jich je od začátku října více než 400.
„Nedokážu říct, jestli otevření přispěje pěti procenty nebo třiceti, ale v šíření nákazy u studentů hraje roli, že jsou většinou bezpříznakoví, je to časovaná bomba,“ řekl Seznam Zprávám imunolog Václav Hořejší. „Děti od druhého stupně až po vysoké školy často nejeví známky nákazy a mají lehký průběh. Nepoznají to a šíří to dál,“ doplnil.
I čtvrteční rozvolnění by nicméně mohlo čísly do budoucna ještě pohnout. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se nárůst počtu nových případů projeví s odstupem přibližně jednoho týdne.
„Určitě musíme očekávat jakési navýšení, protože nevyhnutelně dojde k nárůstu sociálních kontaktů, k větší mobilitě obyvatel z důvodů otevření obchodů nebo restaurací. To se nevyhnutelně projeví nějakým nárůstem,“ řekl šéf statistiků v pondělí České televizi.
