Článek
Ještě před šesti týdny americký prezident Joe Biden sebevědomě pronesl, že 300 000 mužů afghánských bezpečnostních složek má výcvik, výbavu a kompetence k odražení pokusu Tálibánu o dobytí země i poté, co USA kompletně stáhnou své vojáky. „Možnost, že Tálibán překoná všechny překážky a ovládne celou zemi, je vysoce nepravděpodobná, cituje jeho slova ze začátku července deník Financial Times.
Přesto se stal pravý opak. Afghánská armáda během posledního zhruba měsíce v podstatě přestala existovat. Nepomohl ani profesionální výcvik a vybavení od USA a jejich spojenců. „V některých případech dokonce nechali své pokročilé zbraně a výbavu, aby se jich zmocnili islamističtí povstalci, kteří přijeli na motorkách vyzbrojení kalašnikovy,“ pokračuje britský deník.
Za hlavní důvody s odkazem na bývalé vojenské činitele a odborníky označuje špatnou politiku, korupci, špatné řízení a široce rozšířenou nedůvěru v to, že se Tálibán podaří zastavit. AFP k tomu dodává další poznatky včetně těch, že i drahé moderní vybavení může být nevhodné nebo že čísla i bojové schopnosti vládních sil byly vysoce nadhodnoceny.
Vojáků bylo méně, než se oficiálně uvádělo
Měsíce před stažením vojáků podle AFP Pentagon údajně spoléhal na to, že afghánská vláda se může v boji opřít o početní přesilu v poměru zhruba 300 000 bojeschopných členů bezpečnostních složek proti 70 000 bojovníkům Tálibánu.
S odkazem na zprávu Centra pro boj s terorismem na prestižní Vojenské akademii Spojených států amerických ve West Pointu AFP uvádí, že toto číslo, bylo významně „nafouknuté“. Z oněch 300 000 totiž vojáci tvořili jen 185 000 a jen 60 % z nich prošlo výcvikem, po odečtení personálu letectva se odborníci z West Pointu dostali při odhadu počtu skutečných vojáků vlády k číslu 96 000. Financial Times u tohoto bodu zmiňuje, že odhad reálného počtu afghánských vojáků ztěžoval i fenomén tzv. „mrtvých duší“, kdy zkorumpovaní armádní představitelé evidují neexistující vojáky a rozdělují si jejich platy.
Nebyli dobře vycvičení, letadla neměl kdo obsluhovat
Ani s výcvikem afghánských vojáků to nebylo tak slavné, jak uváděl například zmiňovaný Biden nebo celá řada amerických a dalších generálů, uvedl to podle AFP John Sopko, Speciální generální inspektor pro Afghánistán (SIGAR). Pokaždé, když se prý snažil o hodnocení afghánské armády, „americká armáda změnila cílové požadavky, aby bylo snazší ukázat úspěch. Nakonec, když už ani to nešlo, utajili systém hodnocení,“ uvedl Sopko a dodal, že „věděl, jak špatně na tom afghánská armáda byla“.
SIGAR na to ostatně upozorňuje pravidelně. V poslední zprávě adresované americkému Kongresu se například píše, že „moderní zbraňové systémy, vozidla a logistika používané západními armádami byly za hranou schopností z většiny negramotné a nevzdělané afghánské síly“. Například letectvo podle Ronalda E. Neumanna, bývalého velvyslance USA v Afghánistánu pod prezidentem Georgem W. Bushem, bylo přímo postavené na závislosti na západních soukromých bezpečnostních firmách. Ty byly ale společně s vojáky staženy a logistika se zhroutila.
Chybí společná identita
Špatnou morálku vládních sil podle Financial Times kromě výše zmiňovaných faktorů ještě zhoršovala široce rozšířená skepse směrem k vládě, prezidentovi a obecně k Afghánistánu jako státu. Timesy s odkazem na bývalého důstojníka britské armády Mika Martina píší, že prezidentovi, vládě ani nikomu dalšímu se nepodařilo postarat se o kmeny, klany, rodiny, milice a etnika dost na to, aby za ně byly ochotny bojovat. „Velitelé se vzdávali výměnou za amnestii, kterou jim Tálibán slíbil a pustil je domů,“ uvedl Martin.
Problém s dezercí existoval, jak doplňuje AFP s odkazem na SIGAR, už před odchodem západních vojsk. V roce 2020 podle zprávy generálního inspektora pro Afghánistán bylo potřeba doplnit 25 % sil za rok povětšinou kvůli dezerci, přičemž američtí vojáci spolupracující s afghánskou armádou to komentovali slovem „normální“.
Bez zásob a žoldu
V posledních dnech musela být podle bývalé úřednice amerického ministerstva zahraničí Elizabeth Threlkeldové v Afghánistánu cítit „atmosféra nevyhnutelnosti“. „Pokud jste v jedné z těch zbývajících provinčních metropolí, musíte se sami sebe ptát, ‚za co bojuji a jaké jsou mé šance na úspěch?‘“
K tomu navíc mnozí vojáci neviděli měsíce od vlády výplatu, kterou dřív roky zajišťoval Pentagon, uvádí AFP s tím, že si vojáci otevřeně stěžovali na sociálních sítích. V mnoha případech nebyla jednotkám zajištěna ani strava či dokonce munice.
