Stát nakupuje jen čínské respirátory. Ty české jsou téměř bez šance

Nejen ve fotbale, ale i v jiných sportech obvykle platí výhoda domácího hřiště. V byznysu s českým státem ale tento neformální benefit neexistuje, domácí výrobci mohou být paradoxně i znevýhodňováni. Ukazují to i aktuální tendry ve Správě státních hmotných rezerv (SSHR).

Právě v těchto dnech se SSHR chystá do strategických zásob přikoupit dalších 6 milionů respirátorů třídy FFP2. Tendr už je v běhu. Kdo chce vyhrát, musí splňovat nejen obecná kritéria pro osobní ochranné prostředky, ale též podmínky pro použití ve zdravotnictví (jako zdravotnický prostředek).

Tak jako před několika týdny, kdy SSHR v obdobném tendru nakoupila milion respirátorů, se už teď očekává, že vítězem bude opět některý z dovozců čínského zboží.

Uvedené poslední soutěže, kdy zakázku získala firma Chironax-DIZ, se zúčastnilo celkem 16 českých producentů, avšak nejlepší z nich – jak na dotaz Seznam Zprávám sdělil předseda SSHR Pavel Švagr – byl až na 13. místě. Vše před tím byli importéři.

Dovozci asijského zboží tak jako jinde vítězí především kvůli nižší ceně (to se stalo i při obdobné soutěži na Ministerstvu vnitra), ale nejde o jediný hendikep. Domácí podniky prohrávají i proto, že na zboží z dovozu kladou české úřady překvapivě nižší nároky, a to z hlediska prokázání kvality a zdravotní nezávadnosti.

Zatímco domácí výrobce si musí respirátor určený pro zdravotnické použití nechat notifikovat Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a dosáhnout zápisu do registru zdravotnických prostředků, dovozce nikoliv.

U zdravotnických prostředků první rizikové třídy (kam spadá právě respirátor) povinnost registrace u SÚKL pro importéry odpadá. Vyplývá to z paragrafů 31 a 33 zákona o zdravotnických prostředcích.

„Když jsem se to dozvěděl, nevěřil jsem vlastním uším, že je něco takového vůbec možné. Situace u nás je úplně postavena na hlavu. Čeští výrobci jsou i v tomto směru jasně znevýhodněni, byť často slýcháme slova o podpoře domácí produkce,“ kroutí hlavou generální ředitel zlínské firmy Spur Tomáš Dudák. Přitom chápe, že SSHR není viníkem tohoto problému.

Ani na vteřinu však nepočítá s tím, že by jejich podnik s respirátorem, který soustavně nosí i český premiér Andrej Babiš, mohl v aktuální soutěži SSHR uspět. Dudák ani nevěří, že by se to podařilo někomu z dalších českých producentů.

Obvykle vyšší ceny domácí produkce jsou tak podle něj také odrazem toho, že české podniky mají dražší cestu na trh, protože s registrací zdravotnických prostředků a s dalšími povinnostmi jsou spojeny dodatečné náklady.

Vedení SSHR uznává, že zde problém s dvojími nároky na registraci zdravotnických prostředků existuje, ale nemá prý páky, jak to změnit.

„Víme o tom, ale to je věc naší legislativy. My s tím nic nezmůžeme,“ říká předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

Nicméně odmítá, že by tato situace automaticky znamenala, že na čínské respirátory jsou v soutěži kladeny měkčí požadavky. Upozorňuje, že i dovozci musí dodat „prohlášení o shodě“, že výrobek vyhovuje příslušné normě. Jde ale jen o deklaraci.

Údajné nadržování čínským výrobkům je už delší dobu trnem v oku celé řadě domácích podniků. Tvrdě to kritizuje například Asociace nanotechnologického průmyslu ČR.

Jde totiž i o to, že dovozci na českém trhu stále běžně prodávají i respirátory vyrobené podle ryze čínské normy KN95. Jsou mnohde nabízeny jako alternativa k respirátorům FFP2, ale normy analogické nejsou. I řada expertů upozorňuje, že KN95 jsou obvykle z horších materiálů a jsou i jinak testovány. Chybí test parafinovým olejem na průnik kapalných částic. Vedle výrobků s označením KN95 jsou na českém trhu i respirátory vyráběné podle americké normy N95.

Česká vláda s tím ale zatím problém nemá. Respirátory KN95 jako alternativu k evropským FFP2 dokonce doporučuje i v oficiálních materiálech, i z těchto respirátorů se nyní nemusí odvádět DPH. Přitom loňská jarní výjimka na jejich prodej měla mít jen dočasnou platnost.

„Pokud produkty s mimoevropským označením KN95 a N95 nemají současně evropský certifikát opravňující k označení FFP2, nesmějí se na českém, respektive evropském trhu prodávat. Tolerance a podpora nelegálního prodeje výrobků bez evropského certifikátu deklarovaná ve výstupech české vlády je ostudná,“ prohlásil nedávno předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs.

Nezastírá ale také, že i řada čínských respirátorů příslušný certifikát pro FFP2 už má, ovšem samozřejmostí to stále není.

„Je nešťastné, že stát toleruje nedodržování pravidel,“ uvedl před časem pro Seznam Zprávy Martin Trojan, obchodní ředitel společnosti Moldex, která vyrábí respirátory v Ústí nad Orlicí. „Ve výběrových řízeních veřejných zakázek jsou uvedeny nelegální certifikace a sami vládní představitelé nosí na tiskových konferencích nekvalitní respirátory bez potřebných certifikací. Jakákoliv regulace ze strany státu by se měla omezit pouze na nastavení, dodržování a vynucování platných nařízení,“ prohlásil také Trojan.

Česká obchodní inspekce ale stále nevidí důvod, proč by výrobky vyráběné podle čínské (či americké) normy, bez evropské certifikace, měly být u nás zakázány, jak někteří výrobci žádají.

Argumentuje tím, že samotné označení výrobku jako N95 nebo KN95 neznamená nic zavrženíhodného, jen deklaraci, že vyhovují mimoevropské normě.

Jak ukazuje aktuální tendr ve Správě státních hmotných rezerv, čínské firmy mají navrch, i když zadavatel výslovně žádá respirátor FFP2.

Předsedkyně představenstva Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků Jana Vykoukalová potvrzuje, že podmínky probíhajícího tendru skutečně odpovídají současné legislativě ohledně zdravotnických prostředků, kdy je pro domácí výrobce a dovozce dvojí metr ohledně registrace u SÚKL.

Státní úředníci tak zdánlivě nemohou nic dělat, nicméně Vykoukalová soudí, že mají i další možnosti, jak důsledně trvat na stejných podmínkách pro všechny.

„Podle našeho názoru by bylo možné například doplnit do podmínek soutěže i další požadavky, například doložení splnění testů dle normy ČSN EN 14683,“ poukazuje Vykoukalová na konkrétní normu.

Jistý návod, jak by mohli státní nákupčí dosáhnout, že se výběrová řízení budou „pískat“ podle ryze evropských pravidel, dalo už například i Ministerstvo průmyslu, ale jsou k dispozici i některé další manuály. Podle Vykoukalové je třeba trvat na tom, aby byly skutečně využívány.

Nově „nalajnované hřiště“ by už v květnu měla přinést nová evropská legislativa. „I na dovozce bude totiž nově klást daleko větší nároky,“ vypichuje Jana Vykoukalová. Začne platit (po ročním odkladu) 26. května.

Zda nějak změní poměry na českém trhu ve prospěch domácí (evropské) produkce, napoví další měsíce.