Článek
Výhrady Ruska proti tomu, že si Češi budou připomínat invazi vojsk Varšavské smlouvy ze srpna 1968 jako památný den, jen potvrzuje velmocenský a agresivní přístup Moskvy v zahraniční politice.
Shodli se na tom bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář a analytik a novinář Jiří Just.
„Hezky se ukazuje, jak se Rusko skutečně považuje za nástupnický stát Sovětského svazu, se vším všudy,“ řekl Seznamu Petr Kolář, který byl velvyslancem na několika misích, vedl i ambasádu v Moskvě a třeba i ve Washingtonu. „Když my vnímáme sovětskou invazi jako okupaci, oni to vztahují na sebe. To je vlastně výpověď o nich samotných,“ dodává muž, který byl v minulosti také náměstkem ministra zahraničních věcí.
Na středeční stanovisko ruského ministerstva zahraničí podle Koláře správně reagoval šéf české diplomacie Tomáš Petříček, který zdůraznil, že 21. srpen 1968 byl nezpochybnitelnou národní tragédií. „Je zcela legitimní, že si připomínáme civilní oběti. Ovzduší kalí spíše snaha události roku 1968 relativizovat,“ prohlásil Petříček.
„Hleďme si svého, starejme se o to, ať žijeme v civilizaci stojící na nějakých hodnotách, které jsou nám blízké, a Rusko nechme jeho osudu. Je to jejich neštěstí, jejich ostuda, jak se chovají. Mohli být zařazeni mezi civilizované národy a státy, mohli normálně spolupracovat, vybrali si ale cestu revanšismu a konfrontace,“ uvedl k tomu Petr Kolář.
Podle něj by Česko mělo dbát o svoji obranyschopnost. „V tomto ohledu je třeba, abychom podporovali i snahu Polska a pobaltských zemí mít na svém území co nejvíce aliančních jednotek. Měli bychom se také mnohem víc soustředit na pomoc Ukrajině, aby se z ní stal normální funkční demokratický stát,“ dodal Kolář.
Také podle novináře Jiřího Justa, který dlouhodobě žije v Rusku a na Ukrajině, je příznačné, že Rusko vztahuje odsuzování srpnové invaze následné okupace na sebe.
„To je typický ruský problém. Neumí se postavit čelem k obtížným otázkám společné minulosti, ale i své vlastní minulosti,“ konstatoval Just pro Seznam.
Dodal však také, že ze strany Moskvy se jedná o čistě formální reakci.
„Pokud by Rusko chtělo z toho udělat téma, ať už pro domácí použití, nebo pro rusko-české vztahy, tak by si ruské ministerstvo zahraničí pozvalo na kobereček českého velvyslance a spustila by se propagandistická masáž v prokremelských médiích. K tomu nedošlo,“ upozornil.
Celkově je pozice ruské vlády podle Justa překvapivě objektivní.
„Kreml uznává, že invaze v srpnu 1968 nebyla správná a odmítá třeba schválit status válečného veterána pro vojáky, kteří se na okupaci v roce 1968 podíleli. To je zásadní stanovisko jak ruské vlády, tak dokonce i ruského ministerstva obrany,“ uvedl novinář.
Zároveň ovšem platí, že Rusové o pražském jaru a srpnu 1968 vědí málo. A ani se o to příliš nezajímají. Větší trauma je pro ně podle Justa válka v Afghánistánu.
V ruské společnosti kolují zkazky o tom, že v srpnu 1968 šlo o kontrarevoluci, nebo že do Československa se chystalo vtrhnout NATO.
„Nicméně když jsem o zřízení Dne památky obětí invaze v roce 1968 diskutoval v jednom ruském rádiu, překvapivě většina posluchačů v hlasování souhlasila s tím, že vpád vojsk do Československa byla tragédie,“ dodal Jiří Just.
