Proč papež mlčel o zločinech nacismu? Vatikán otevřel tajný archiv

Pius XII. byl německy mluvící italský aristokrat, který byl svědkem Hitlerova vzestupu k moci. Celých 12 let byl vyslancem Svatého stolce v Německu. Kritikům vadí, že během války mlčel a zklamal jako morální autorita. Vatikán říká, že papež v zákulisí vyvíjel diplomatickou snahu o záchranu lidských životů (což by měly prokázat právě dokumenty v archivu). Další zastánci Vatikánu připomínají, že církev zachránila život zhruba 4 000 Židů, které skryla ve svých budovách v Římě.

„Církev nemá žádný důvod bát se historie,“ řekl médiím kardinál José Tolentino, správce vatikánského archivu a knihovny. Novináře zároveň upozornil, že studium těchto archivů zabere ne týdny či měsíce, ale roky. I samotná příprava těchto svazků pro jejich zpřístupnění trvala podle něj 14 let a pracovala na ní dvacítka archivářů s asi 60 dalšími pomocníky.

Podle internetových stránek vatikánských archivů je jejich studium zdarma. K žádosti o přístup do nich, adresované prefektovi, musí být ale přiložena mimo jiné i kopie osvědčení o kvalifikaci (vysokoškolský titul) a doporučení od historicko-vědeckého ústavu či od osoby kvalifikované v historickém výzkumu.

Podle AFP si o přístup požádalo více než 200 odborníků, registraci zatím Vatikán potvrdil 150 z nich. Ne všichni ale v pondělí do Vatikánu dorazili. Někteří svou cestu odložili kvůli obavám z nákazy novým koronavirem.

Jak dlouho bude trvat, než historici vyhodnotí odpověď na hlavní otázku? Německý expert Sascha Hinkel, který do archivu dostal přístup, uvedl pro agenturu AFP, že základní otázky budou zodpovězeny do pěti let, nicméně „celá hora“ dokumentů historiky zaměstná na 20 let.

Někteří si dokonce myslí, že v dokumentech jasnou odpověď na otázku, proč papež proti nacismu nevystoupil, nikdo nenalezne. „Nikdy neřekl ani slovo, pochybuji, že to tyto dokumenty vyvrátí,“ prohlásila italská historička Anna Foaová.

Otevření archivů z doby papeže Pia XII. oznámil papež František před rokem s tím, že církev se historie nebojí. Uvedl také, že doufá, že tím přispěje k objektivnímu historickému posouzení „skvělých momentů tohoto papeže i okamžiků velkých těžkostí i těžkých rozhodování“. Předcházely tomu desítky let výzev zejména od židovských organizací.

Kromě dokumentů z doby holokaustu se historici těší i na dokumenty, které jim pomohou objasnit chování církevních představitelů z doby studené války, a to zejména vůči zemím socialistického bloku v čele s Moskvou i vůči tehdy nově vznikajícímu státu Izrael.

Na dokumenty zejména z poválečné doby je zvědavý také český historik Jaroslav Šebek. I on se do vatikánského archivu chystá, a to zřejmě v dubnu, pokud mu v tom nezabrání opatření vydaná případně českou vládou kvůli novému koronaviru, jak řekl ČTK.