Článek
Půl roku před volbami přestalo být ANO nejsilnějším hráčem v tuzemské politice. Konkurenční koalici Pirátů a Starostů prohlásily za favorita letošních podzimních voleb už celkem čtyři agentury. Podrobnější data ukazují, že se Andreji Babišovi nevyplatila sázka na důchodce.
Neotřesitelnost pozice ANO tradičně dokládaly průzkumy, že by hnutí Andreje Babiše volila takřka polovina voličů nad 60 let. To se nezměnilo ani počátkem roku 2021. Podle společnosti Kantar, jejíž průzkumy platí ČT, slibovalo Babišovi hlasy nadále 44 procent voličů v důchodovém a těsně předdůchodovém věku. Nic na tom nezměnilo ani fiasko protiepidemické politiky jeho vlády.
Ukázalo se však, že hlasy stále se zvětšující voličské skupiny nad 60 let k primátu nestačí. Proti zhruba třiceti procentům, které má podle průzkumů koalice Piráti-Starostové, se najednou preference ANO pohybují na úrovni 22-25 procent.
Podívejte se, jak si od posledních voleb (2017) do současnosti vede hnutí ANO v porovnání s ostatními:
Unikátní model Seznam Zpráv:
Babišovo protestní hnutí vždycky na podporu nejstarších voličů nesázelo.
Ještě ve volbách v roce 2013 dávali penzisté přednost sociálním demokratům a komunistům, přitom Babišův projekt měl největší podporu u mladých pod 30 let, od kterých získal 24 procent hlasů.
Rozhodující však byly podle tehdejšího průzkumu Medianu hlasy střední generace ve věku 30-59 let. Babiš od ní získal 19 procent, stejně jako byl jeho konečný výsledek. Ve vyšším či nižším středním věku je totiž k dispozici skoro pět milionů voličů. Získat jejich podporu je důležitější než spoléhat na 1,3 milionu hlasů mladých pod třicet.
Později však Babiš kouzlo starší generace objevil. Voliči nad šedesát let, kterých jsou celkem tři miliony, mají nepochybnou zásluhu na dosud nevídaném triumfu ANO v roce 2017. Už tehdy ho volily dvě pětiny důchodců a jen díky tomu se politik se slovenskými kořeny přiblížil ke 30 procentům.
Přesto by minulé volby vyhrál i bez jejich pomoci, protože suverénní náskok zajistili lidé ve středním věku. Před čtyřmi lety volili lidé z této věkové skupiny ANO dvakrát častěji než druhou ODS.
V roli premiéra si Andrej Babiš zajistil trvalou podporu penzistů důslednou valorizací důchodů. Potíže nastaly, když na něho během koronavirové krize zanevřeli třicátníci, čtyřicátníci a padesátníci, kterých je přece jenom víc.
Na začátku pandemie v březnu 2020 nebyli Piráti pro ANO nebezpeční, i když suverénně ovládli mladé voliče. Podle Kantaru totiž ANO stálo na podpoře čtvrtiny příslušníků střední generace, zatímco stranu Ivana Bartoše podporovalo jen 16 procent.
Ovšem po roce se poměr obrátil a tím se změnilo všechno. Zvláště ve chvíli, kdy se k Pirátům přidali Starostové, kteří jsou především stranou střední generace.
Z průzkumů není jasné, proč se voliči středního věku raději obracejí na bouřliváky z Pirátské strany a proč přehlížejí druhou protibabišovskou koalici SPOLU, kterou tvoří „tradiční“ demokratické strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Její podpora zůstává u agentur na úrovni dvaceti procent.
Do střední generace přece patří lidé, kteří pravidelně chodí do práce a platí daně, přitom ještě vychovávají děti a podporují rodiče, proto nemají čas ani sklony měnit nějak zásadně politické poměry. Tím spíše, že středního věku právě dosáhly silné ročníky „Husákových dětí“, přirozeně loajálních k demokratickému režimu, ve kterém dospěly.
„Piráti mají větší drajv,“ vysvětluje volbu středního věku politolog Ladislav Mrklas.
Vidí však ještě hlubší důvod. Část středových a středopravých voličů prožila v roce 2013 hluboké zklamání z tradičních partají. „Kdo tehdy odešel k ANO, překročil Rubikon a bude vždycky volit protestní strany,“ upozorňuje expert na praxi obvyklou ve většině postkomunistických zemí.
Když zklamalo ANO, vybírají protestní voliči mezi Piráty, Starosty a radikály z SPD. Podle Kantaru jim dává půl roku před volbami přednost víc než polovina Husákových dětí.
Jak končí strategie, která se zaměří pouze na třetinu nejstarších voličů, ukazuje osud ČSSD a KSČM s preferencemi okolo pěti procent.
Zájem o ně není mezi mladými a nově ani ve střední generaci. Teď už mohou sázet jenom na to, že získají aspoň deset procent hlasů od starší generace.
„Naši voliči jsou například i na pražských sídlištích, mají své problémy, například bydlení, dostupné zdravotnictví a další. Jde o to, aby sociální demokracie s nimi uměla mluvit, aby je přesvědčila, že jsme jedinou alternativou, která se za ně postaví,“ uvedl na sjezdu své strany minulý týden předseda ČSSD Jan Hamáček.
Platí to i naopak. Staří voliči jsou jedinou alternativou, která může zachránit sociální demokraty.
