Článek
Rodina Kryštofa Petra z Hrušek na Břeclavsku přišla téměř o všechno. Tornádo jim zničilo dům těsně před dokončením, ještě nebyl pojištěný. Statici jej pak odsoudili k demolici. Náklady na nový domov přesáhnou šest milionů korun.
Pan Petr s přítelkyní Marií Novou a dvěma dětmi jsou vděční za půlmilionovou pomoc, kterou už dostali od charit a nadačních fondů. Když minulý týden požádali o 150tisícovou částku ve druhém kole pomoci humanitárních organizací, dočkali se však zamítavé odpovědi. „Sousedi bez dětí měli pojištěný dům a doposud dostali stejnou podporu jako my. Ve druhém kole mají schválených dalších 150 tisíc. Nám řekli, že nemáme na nic nárok. Paní z diakonie nám odpověděla, že máme založenou sbírku na Donio.cz,“ dodal Petr. Dárci tam rodině poslali 160 tisíc korun, sbírka je dál otevřená.
Kryštof Petr by uvítal jasnější informace o tom, podle jakého klíče charity peníze rozdělují. „Spolupracující organizace se dohodly, abychom se vystříhali právě nějakých nespravedlností, že si mezi sebou budou eliminovat takzvané duplicity. Donio mezi spolupracující patří, takže to bereme tak, že rodina zatím dostala maximální možnou pomoc,“ vysvětlil mluvčí diakonie Ivo Mareš.
Dodal, že je velmi složité dosáhnout absolutní spravedlnosti. „Chápeme, že je nesmírně obtížné pro lidi, kterým tornádo vzalo střechu nad hlavou, se s tím srovnat a nekoukat na sousední vrátka. Někomu pomáhají příbuzní, kamarádi, někdo je schopný si domluvit individuální sbírku a pak je na tom opticky lépe. Snažíme se pomoci těm nejzranitelnějším,“ vysvětlil.
Spolupracujících organizací je devět. Ve druhém kole pomoci hodlaly rozdělit přes 200 milionů korun, v první etapě vyplatily více než patnácti stovkám rodin 230 milionů korun. Přidělování darů a finanční pomoci předcházejí návštěvy a dotazníkové šetření v dotčených rodinách.
Podle Mareše bude od příštího týdne následovat třetí kolo pomoci. „V něm se budou řešit individuální sociální situace rodin. Jsou jich stovky, takže to přece jen chvíli trvá,“ řekl mluvčí diakonie.
Rozdělování darovaných peněz teď řeší také vedení zasažených obcí. Na jejich transparentní účty přišlo téměř 200 milionů korun. K dělení peněz mají rozdílný přístup.
Třeba do Lužic na Hodonínsku poslali jednotlivci, firmy či města 58 milionů korun. Tamní zastupitelé v půli týdne schválili, že část peněz převedou do rozpočtu obce a část půjde zasaženým rodinám. Zájemci vyplní jednoduchou žádost a připojí fotodokumentaci. „U rodinných domů máme čtyři základní kategorie,“ popisuje starosta Tomáš Klásek (za sdružení KDU-ČSL a NK). Rodiny, jejichž dům musel jít k zemi, dostanou 300 tisíc korun, domácnosti s částečně zdemolovanými domy 150 tisíc, žadatelé se zničenou střechou 100 tisíc, v ostatních případech s menšími škodami to bude 50 tisíc korun.
Třicet milionů obec převede na svůj běžný účet a použije je na opravu veřejných silnic, budov a další infrastruktury.
Naopak v Moravské Nové Vsi převedou téměř všechny peníze do majetku městyse. „Tornádo poškodilo asi čtyřicet procent domů, ale veřejný majetek slouží stovce procent místních. Mou primární povinností je opravit majetek, který slouží všem. Pro jednotlivce s poškozenými domy jsou tu humanitární organizace, které vybraly řádově větší částky,“ vysvětluje starosta Marek Košut.
Na transparentní účet tam zatím přišlo 35 milionů korun. Vedení radnice už předem avizovalo, že peníze využijí na opravy veřejného majetku. K jednotlivcům tak půjdou peníze jen v případě, že dárce jasně určil adresáta. Moravská Nová Ves jen na obecních budovách napočítala škody ve výši 160 milionů, celkově tam přesáhnou čtvrt miliardy korun.
V Hruškách chtějí rozhodnout o rozdělení peněz až v závěru prázdnin, na veřejném účtu je aktuálně 52 milionů korun. Starostka Jana Filipovičová počítá s tím, že někteří lidé nebudou s pomocí spokojení. „Někdo bude mít postaveno, jiný ještě ne. Někdo bude mít lepší střechu než druhý. Rivalita či závist mezi místními určitě přijde, ale jsou to běžné lidské vlastnosti a s tím musíme počítat. Takové obavy jsem měla od začátku,“ řekla.
Starostové nicméně zdůrazňují, že pomoc k lidem opravdu putuje v nejvyšší možné míře. „Vždy se najdou stěžovatelé. Charitativní organizace podepisují už druhé kolo smluv. Dělají rozsáhlý monitoring, mají nejlepší informace. Nemyslím si, že by lidé v tomto smyslu byli bez prostředků,“ dodal Košut.
