Proč nikdo neřekl, že vyhraje Fiala? Průzkumy nestihly volební finiš

Předpovědi voleb vyšly lépe než před čtyřmi lety. Měly ovšem zásadní chybu – bylo jich příliš málo a na názory voličů se přestaly ptát dlouho před volbami.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ani tentokrát neposkytly agentury veřejnosti při rozhodování zásadní pomoc, protože se jejich předpovědi navzájem značně lišily. U každé ze čtyř nejsilnějších stran nebo koalic dosahoval rozptyl předpovědí víc než dvě procenta, u Pirátů a Starostů tři procenta.

Také konečný výsledek byl jinde. V průzkumech publikovaných týden nebo dva týdny před volbami agenturami STEM, Median a Kantar se prognóza minula s volební realitou u čtyř největších stran v průměru o tři procenta. Nikdo nepředpověděl jako vítěze koalici Spolu.

Kompletní konečné výsledky voleb ZDE.

Přesto je bilance lepší než před čtyřmi lety. Tehdy agentury podcenily ODS a SPD v průměru o dvě procenta, Piráty o tři a ANO o čtyři procenta. Naproti tomu slibovaly komunistům a sociálním demokratům o pět procent lepší výsledek.

Tentokrát výzkumníci dobře odhadli trend, jak se nálady občanů mění. STEM, Median i Kantar například shodně zjistily, že se náskok ANO proti koalici Spolu snížil od srpna do září nejméně o tři procenta.

Proč nakonec zůstala tak velká odchylka, vysvětluje sociolog Jan Herzmann tím, že se tentokrát zvlášť silně projevil efekt „last minute swing“, tedy změna názoru na poslední chvíli, na kterém obvykle vydělává očekávaný volební vítěz.

Teprve v posledním týdnu se ukázalo, že ve volbách proti sobě stojí dva rovnocenní soupeři – premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho vyzývatel Petr Fiala (Spolu). Jejich konflikt zaujal veřejnost natolik, že na sebe stáhli voliče menších stran. Logicky se proti posledním průzkumům ztenčila podpora Pirátů a Starostů, resp. hnutí SPD.

To potvrzuje i analytik Kantaru Pavel Ranocha. Jeho agentura odhadla dva týdny před volbami takřka přesně společný zisk obou koalic i celkový výsledek bloku ANO a SPD.

„Nerozhodní voliči tehdy ještě lavírovali mezi Spolu a pirátskou koalicí. Na poslední chvíli jich pak ke Spolu přešlo víc, než jsme čekali,“ popisuje vývoj posledních dní Pavel Ranocha. Fialova koalice podle něho také vydělala na televizních debatách a vyšší účasti.

Agentury nemohly tyto změny postihnout vzhledem k tomu, že přestaly sbírat data deset či více dnů před hlasováním. Důvodem je podle Ranochy fakt, že se prognózy musí zveřejňovat nejpozději v pondělí před volbami. Žádná z tuzemských agentur také nemá tolik personálu, aby dokázala stejně jako němečtí kolegové oslovit dostatečný počet respondentů v bleskovém jednodenním průzkumu a druhý den je zveřejnit. Průzkum obvykle trvá dva týdny.

Zvláštností letošních voleb byl zároveň příliš nízký počet pouhých tří agentur, které své výsledky s měsíční frekvencí zveřejňovaly. Nemohly se tak navzájem účinně korigovat. K nejistotě přispělo, že se zadavatelé rozhodli u dalších tří průzkumů pořízených na přelomu září a října, že se publikovat vůbec nebudou.

Nejspíš to jde pochopit u šetření společnosti Ipsos pro koalici Spolu, které Fialovi lidé nechtěli zadarmo poskytnout konkurenci. Vedoucí agentury CVVM Paulína Tabery vysvětluje rezignaci na zveřejnění dat tím, že průzkum jejího centra ještě nebyl úplně dokončen. Česká televize využila poslední šetření společností Kantar a Data Collect pouze k publikaci tzv. volebního potenciálu jednotlivých stran.