Článek
Až 2 400 mediků má podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly pomoci přetíženému personálu v nemocnicích. Stovky studentů čtvrtých a pátých ročníků se zapojí také z brněnské Masarykovy univerzity, z nichž mnozí pomáhají už od jarní pandemie třeba v odběrových stanech či laboratořích.
Rektor univerzity Martin Bareš ale apeluje, aby přetížený systém nespoléhal jen na vysokoškoláky. Uznávaný neurolog se zároveň opřel do praktických lékařů.
„Ptám se, zdali jsou studenti ve zdravotnickém systému jediní, kteří mají pomáhat? Otázka míří na kolegyně, kolegy praktické lékaře a především ambulantní specialisty, zdali jsou ochotni pomoci v nemocnicích, alespoň na standardních lůžkách,“ apeloval na ně.
Řekl také, že pracovní povinnost medikům hodně komplikuje kvalitu vzdělání. „Od jara ukazuje univerzita, co je pravá společenská zodpovědnost. Jsem hrdý na naše studenty, kteří pomáhají v mnoha různých oborech. Založili jsme v březnu dobrovolnické centrum MUNI pomáhá a člověk je hrdý, když čte úžasné e-maily s poděkováním,“ řekl rektor pro Seznam Zprávy.
Přesto se pozastavil nad otálením některých kolegů. Zmínil také svou mateřskou neurologickou kliniku Fakultní nemocnice u svaté Anny. „Na jaře jsme tam měli nulovou nabídku od praktiků na výpomoc a nyní v té velké vlně, kdy jsme podle čísel překonali nejčernější scénáře z New Yorku, u nás svítí taky jedna velká nula,“ zdůraznil Bareš.
Považuje to vůči medikům za nespravedlivé. „Přistupujme všichni zodpovědně k situaci, která je naprosto bezprecedentní,“ vzkázal směrem k praktikům. V Česku skokově přibývá nakažených, nemocnice přidávají kapacity, přesto se obávají krizových scénářů.
A kdo bude v ordinacích?
Předsedu Sdružení praktických lékařů Petra Šonku kritika zaskočila. „Šokuje mě, že tento názor slyším od rektora univerzity. Nevím, kdy naposledy viděl, jak vypadá provoz praktického lékaře. Zdravotní systém má nějaké pilíře a jedním ze základů je primární péče. Jednou z hlavních rolí je, aby nepropouštěla pacienta, který nemusí do nemocnice. Když skončíme v nemocnici, měl by někdo říct, kdo bude dělat to první,“ reagoval Šonka.
Podle něj jsou ordinace praktiků také přetížené. „Předepisujeme léky, hlídáme chronická onemocnění pacientů. A kromě toho se na nás valí pacienti s covidem-19. Denně vystavujeme několik desítek žádanek na testy. Už i jejich kontakty dáváme do karantény, což je práce hygieniků, jenže nestíhají. Do toho na nás má spadnout plošné testování. Netuším, kdy bychom měli chodit pracovat do nemocnice,“ reagoval Šonka.
Rezervy se podle něj mají hledat jinde, třeba na nemocničních odděleních, která akutně nebojují s koronavirem. Praktické lékaře považuje za účinnou ochranu, aby pacienti z ordinací se všemožnými obtížemi nezaplavili špitály.
Na noční
Bareš opáčil, že by pomohla i jedna noční služba měsíčně. „V nemocnicích je nutné mít celodenní provoz i na standardních odděleních. Ordinace praktiků nejedou 24 hodin denně. Jedna noční služba měsíčně by byla v této době víc než potřebná,“ apeloval rektor. Podle něj je podobná praxe v mnoha zahraničních zemích běžná. „Praktici tam mají ve smlouvách s pojišťovnami, že se spolupodílejí na nemocniční péči,“ doplnil rektor.
Z fakult i vedení nemocnic se ozývají hlasy, že nadužívání mediků může ohrozit jejich studium. Například Fakultní nemocnice Brno má více než 110 covidových pacientů. Kapacity musí nutně do příštího týdne zdvojnásobit, ani to však pravděpodobně nebude stačit. „Navíc máme 360 zaměstnanců v karanténě, z toho 160 v domácí,“ uvedl zdravotnický náměstek FN Brno Ondřej Ludka.
Také proto nemocnice žádá na výpomoc asi 160 mediků. „Je to pro ně další semestr pracovní povinnosti. Když studentům vyšších ročníků vezmete jeden rok studia, tak to může být katastrofální. Na jednu stranu jako zdravotnický náměstek velmi vítám pomoc mediků, na druhou stranu jako vysokoškolský učitel vnímám, že to pro studenty a fakulty vůbec není jednoduché,“ doplnil Ludka.
Pacienty nevidíme, říká medička
Medici se podle něj mají zapojit do odbornějších činností, často totiž zajišťují ošetřovatelskou péči nebo administrativu. „Mohli by pod dozorem podávat léky, odebírat krev. Musíme je využít na věci, které se jim potom mohou hodit. Jako vedení nemocnic to musíme řešit,“ řekl Ludka.
Obavy potvrzuje také studentka pátého ročníku lékařské fakulty Patrícia Kovácsová. S přestávkami od května vypomáhá v odběrových stanech v areálu bohunické nemocnice. Připravuje odběrové sety, řeší administrativu nebo usměrňuje přijíždějící pacienty v autech. „Chybí nám praktická výuka v nemocnici. Pořádně neumíme vyšetřovat pacienty. Nevidíme je,“ řekla.
V ochranných pomůckách stráví i čtyři hodiny v kuse, směna s hodinovou pauzou na oběd trvá deset hodin. „Je to psychicky i fyzicky náročné,“ dodala.
Rektor také zdůraznil, že taková výpomoc nenahradí odborné praxe. „Odebírání štětičkou, ať už z dutiny nosní, nebo krční, rozhodně nenaplňuje, co se tito studenti vyšších ročníků učí v interním lékařství, neurologii či na chirurgických a klinických stážích,“ doplnil Bareš.
Není to práce pro hotové praktiky
Jenže ani praktičtí lékaři se do nemocniční péče o covidové pacienty nehrnou. „Mediky tam staví do pozic ošetřovatelského personálu a to si nemyslím, že by byla role hotových praktiků. Od pana rektora mi to přijde jako výstřel do tmy, který není podpořený reálnou znalostí organizace zdravotního systému,“ řekl Šonka.
O rozložení péče má podle něj rozhodovat ministerstvo zdravotnictví. „Nebráním se žádné diskusi, ale tohle mi zatím nepřijde adekvátní. Nás k tomu ani nikdo nevyzval. O tom, že je v nemocnicích taková krize, se mluví dva dny. Až tady budeme mít polní lazarety, tak jsme v úplně jiné situaci. Ale že by byly vyčerpané všechny kapacity v nemocnicích? Tam tedy fakt nejsme,“ dodal Šonka.
Podle rektora by se využitím dalších lékařských profesí měly zabývat i jednotlivé krajské úřady. „I zde bych apeloval na všechny autority, ať se nad problémem zamyslí,“ uzavřel rektor.
