Článek
K focení ho přivedl strýček. Legendární fotograf Václav Jírů, který v roce 1957 založil a vedl čtyřjazyčnou fotografickou revue Fotografie. Zároveň fotil i v Divadle Vlasty Buriana a v Osvobozeném divadle – tedy ty největší hvězdy první republiky. Sám začal jako profesionální fotograf v roce 1966 a nemá problém přiznat, kdo mu podal pomocnou ruku: „Tenkrát mně můj strejda pomohl dostat se do nějakých místních novin. Květy, Svět v obrazech a také nějaký časopisy, kde jsem občas pro ně fotil,“ vzpomíná.
Pak přišel rok 1968. Jiří emigroval a za manželku si vzal Američanku. Možnost práce na domácí scéně se tak na nějakou dobu uzavřela. Naštěstí měl talent a jeho manželka kontakty. Během několika let se stal naším tehdejším nejúspěšnějším fotografem v zahraničí: „Tak jsem se dostal až do New York Times, Business Week, News Week, People. Prostě ty největší noviny a publikace.“
Žil v Bruselu a právě tam se tenkrát úplnou náhodou dostal i k práci pro Pražský hrad. Když totiž zemřel belgický král Baudouin, tehdejší prezident Václav Havel se zúčastnil jeho pohřbu. A Jírů se jednoho ze členů prezidentova týmu zeptal, zda má svého fotografa. A odpověď byla pro světaznalého fotografa nepochopitelná. Na hradě fototgrafa nemají, protože ten poslední utekl s negativy. Reakce Jírů byla jasná: „Já bych to celkem rád dělal. A on říká, tak si napište dopis na Hrad a uvidíme. Tak jsem ho poslal, oni si mě pozvali na Hrad. Řekli mi, že by mě pan prezident bral, ale nemá na mě rozpočet. Že si na materiál musím najít sponzora a můj plat bude 370 kč hrubého měsíčně. No a mně to přišlo tak směšné, že jsem řekl, že to beru.“
Které světové hvězdy si našel hledáček jeho fotoaparátu, proč nemá rád označení „Havlův fotograf“ a na kterou práci je nejpyšnější?
To zjistíte v úvodní reportáži, která je součástí magazínu Slavní. V premiéře jej můžete sledovat každou neděli od 21:10 na celoplošné Televizi Seznam.
