Článek
Proč nejdou Španělé ve stopách bývalých občanů Československa? Pro to existuje hned několik důvodů.
Katalánsko usiluje o samostatnost i kvůli tomu, že oproti zbytku země je opravdu bohatým společenstvím. Ze všech španělských regionů je dokonce tím nejbohatším. Madridu se tedy jeho neochota nedá vyčítat - rozchodem by přišel o značný příliv peněz z daní. V Československu však o odpojení usiloval ten chudší ze dvou států, Slovensko.
Madrid si zároveň klade otázku, co by následovalo po rozpadu. Separatistické tendence mají obyvatelé regionů Baskicko nebo Galicie. Ty by po odchodu Katalánska mohly začít žádat to samé. V případě rozpadu československé federace měly tyto tendence i Morava a Slezsko, po čase však hnutí pro samosprávu zaniklo.
Třetím faktorem je uznání Katalánska jako samostatného státu. S Českou a Slovenskou republikou neměl žádný ze států problém, o uznání Katalánska ale nikdo nestojí. A to ze stejného důvodu, jaký je uveden výše. I ostatní státy se obávají, že by odchod Katalánska mohl podpořit ambice separatistů po celém světě.
Posledním rozdílem je vzájemná historická zátěž. Zatímco Češi a Slováci neměli v moderních dějinách žádný krvavý rozkol, Španělsko si ve své historii nese krutý občanský konflikt. Od té doby se Katalánsko cítí Madridem utlačované.
O situaci v Katalánsku s Davidem Utrerou Domínguezem.
