Proč najednou stojí jablka, jako by to byly lanýže?

Stalo se to už evergreenem: jedním z důvodů zdražení v posledních měsících je pandemie koronaviru. A podle některých hlasů také česká nesoběstačnost v pěstování ovoce a zeleniny. Argument, že tuzemské klimatické podmínky některým druhům prostě nesvědčí, v honbě za mytickou soběstačností kolikrát neuspěje.

Český apetit po ovoci a zelenině v čase drobně kolísá a spíše roste. Například v roce 2018 snědl průměrný Čech 86,13 kilogramu ovoce, z toho necelých 50 kilogramů pochází z našeho podnebního pásma a zhruba 36 kilogramů dovezly lodě či náklaďáky z jižních oblastí. V roce 2001 však z jihu dorazilo na jednoho Čecha o deset kilogramů banánů, mandarinek nebo kiwi méně.

Právě nárůst exotických pochutin stojí za tím, že v jídelníčku průměrného Čecha model 2018 našli statistici zhruba o 15 kilogramů ovoce více než u modelu 2001.

Kromě ovoce Češi zařadili do jídelníčku i víc zeleniny, její spotřeba ve stejném období vzrostla o pět kilogramů, takže průměrný Čech v roce 2018 snědl 87,1 kilogramu. Otloukánkem, jehož spotřeba navzdory všem radám výživových poradců nedokázala prorazit hranici tří kilogramů a rok, zůstávají luštěniny. Této mety dosáhly teprve v roce 2018.

Základem jídelníčku zůstávají brambory, ale jejich spotřeba v posledních letech postupně klesá, v roce 2001 snědli Češi 75,1 kilogramu na osobu, v roce 2018 to bylo 67,7 kilogramu na osobu.

Proč Češi dovážejí takové množství ovoce a zeleniny, však není jen otázka klimatu, ale také plochy, na které zemědělci operují. Ta se totiž od roku 1990 zmenšila téměř o čtvrtinu na 2,4 milionu hektaru, nejrychlejší úbytek zemědělci zaznamenali mezi lety 1990 a 2000.

Ale u některých zemědělských komodit, brambory a zeleninu nevyjímaje, nastal přímo masakr. V porovnání s rokem 1990 se tak zelené natě nacházejí na plochách o 79,1 procenta menších, zeleninu farmáři osekali o 68,3 procenta. A zatímco u brambor se propad datuje do první porevoluční desetiletky, u zeleniny k němu došlo až mezi lety 2000 a 2005.

Podobné křivky se ukážou i v případě ovocných sadů, statistici evidují jejich plochy k letům 2012 a 2017 a jen během těchto pěti let z české krajiny zmizelo 23,1 procenta sadů. Nejvíc těch jablečných, protože na sklizni se hodně podepsaly ruské sankce vůči EU.

Kvůli nim se na český trh dostala spousta plodů z Polska, které nemohly na východ a stlačily ceny v Česku na úroveň, které nedokázali čeští ovocnáři čelit. A tak se raději sadů zbavili, stromy pokáceli a začali pěstovat perspektivnější plodiny.

Pokud by Česko bylo odkázáno samo na sebe, musely by výše uvedené statistiky skončit tím, že by kilogram jablek stál v obchodě přes stokorunu. Ale protože do Česka mohou proudit dovozy potravin z celé Evropské unie, nebyl tlak na cenu plodů či brambor výrazný.

To se však změnilo s úderem koronaviru a stále dynamičtější klimatickou změnou. Kvůli zavřeným hranicím a suchu/povodním se cenovky přepisovaly po celé Evropě - nahoru, samozřejmě.

V květnu sice meziročně klesly ceny od zemědělců o 2,7 procenta, když zlevnily brambory, obiloviny či olejniny, ale naopak ceny ovoce vzrostly o astronomických 91,3 procenta. „Zemědělci se snaží využít situace, kdy lidé kvůli pandemii zvýšili poptávku po ovoci. V důsledku tohoto vývoje se ovoce stává luxusem, který si mnozí spotřebitelé nemohou dovolit,“ vysvětlil ekonom BHS Štěpán Křeček.

Online nákupní rádce Kupi.cz zveřejnil meziroční nárůsty cen u produktů, u kterých se zvýšení ceny projevilo nejvýrazněji. V sortimentu ovoce jde o zdražení o desítky procent. Například za nektarinky v akci letos zákazník zaplatí o 76 procent víc než v loňském roce.

K podobným číslům dospěl cenový srovnávač AkcniCeny.cz, který zaznamenal největší zdražení nákupu v akci u kategorie ovoce a zeleniny. „V květnu se zvýšila cena zboží v akci u pomerančů o 83 %. To znamená, že v roce 2019 zákazník zaplatil za kilogram 17,90, letos už stojí 32,90. Podobně jsou na tom také jablka nebo citrony. Obě položky rostly přibližně o 80 procent ceny,“ sdělil Seznam Zprávám produktový manažer Gjurses Siderov z AkcniCeny.cz.

V akci se naopak letos vyplatí koupit jahody. Za kilo oblíbeného letního ovoce totiž oproti loňsku zákazník zaplatí o třetinu méně než loni – průměrně kolem osmdesáti korun.

Podobně jsou na tom ceny zeleniny. „Meziročně v akci nakoupíte v květnu například rajčata o 60 procent dráže. V korunovém vyjádření to znamená přibližně patnáctikorunový nárůst,“ zjistil portál AkcniCeny.cz. Podobně je na tom také česnek, cuketa nebo paprika. Všechny položky zaznamenaly alespoň poloviční růst cen.

Server Kupi.cz upozornil také na podražení brokolice, jejíž cena se vyhoupla až o 76 procent. „Loni byla k mání za akčních 18 korun, letos ji koupíte i se slevou za 32. Výrazně zdražuje také rukola. Její cena ve slevové akci poskočila o celých 70 procent. Dáte za ni průměrně 28,70 Kč, což je víc než loni bez akce,“ dokládá Petr Miklík, analytik retailových cen Kupi.cz.

Ovoce letos v květnu zdražilo nejvýrazněji minimálně od začátku roku 2010. Tuzemští pěstitelé hlásí o 91,3 procenta vyšší ceny než loni v květnu, meziročně se tedy takřka zdvojnásobily. Současně citelně zdražuje většina dováženého ovoce.

Zdražování navíc podle dat Státního zemědělského intervenčního fondu pokračuje i v červnu. „Přeborníkem“ ve zdražování jsou kiwi, mango, mandarinky a limetky. Cena těchto druhů ovoce velkoobchodně vzrostla jen během letošního roku, od začátku ledna do začátku června, až o sto procent.

Jak upozorňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda, naplno se ukazuje, nakolik je ovocnářství v celé Evropské unii včetně České republiky závislé na zahraničních pracovnících, ať už z balkánských zemí, Ukrajiny nebo severní Afriky.

„Kvůli horší propustnosti hranic způsobené koronavirem se letos těchto pracovníků nedostává. Musí se zapojit domácí obyvatelstvo, které je zpravidla citelně dražší a v řadě případů méně pracovně zdatné a výkonné. Sklizeň pak trvá delší dobu – je tedy ‚dražší‘ časově – a k tomu je samozřejmě dražší i finančně. To se pak promítá i do cen, velkoobchodní a následně maloobchodních, u nás i v zahraničí,“ sdělil Kovanda.

Ruční práce sběračů a dalších pracovníků, kteří ovoce sklízejí, je zatím jen obtížně nahraditelná technologiemi. „Spotřebitelé, a tedy i obchodní řetězce, navíc a stále intenzivněji tlačí na to, aby bylo prodávané ovoce co nejčerstvější. Čerstvost na pultu si ovšem žádá ruční práci v sadu či zahradě. A je nenahraditelná například pro sklizeň jablek či meruněk,“ dodal Kovanda.

Dá se tedy očekávat, že ceny ovoce zůstanou na poměrně vysoké úrovni minimálně po celý letošní rok.