Článek
Otázka, která trápí vědce od počátku koronavirové epidemie. Proč nemoc více ochromuje muže? Už statistiky z Číny ukazovaly, že na onemocnění covid-19 umírají muži více než ženy. A podobný poměr bezmála dva ku jedné pak hlásily i další státy zasažené nákazou ve větším měřítku. Ať už šlo i Itálii, Španělsko nebo později Spojené státy. A tento rozdíl převládá i po dalších týdnech, kdy svět s koronavirem bojuje.
Vysvětlení, proč tomu tak je, jsou zatím velmi předběžná. Nejdříve se vědci snažili najít příčinu v rizikovějším stylu života mužů (například častěji kouří) nebo v tom, že více trpí srdečními nemocemi. Nejnovější analýzy, které ovšem stále čekají na potvrzení, pak pracují s genetickými rozdíly.
Jen pro ilustraci se ještě podívejme na data z Itálie. Mezi oběťmi v Itálii bylo podle posledního reportu italského ministerstva zdravotnictví necelých 7 tisíc žen a přes 13 tisíc mužů. Jediná věková kategorie, kde muži v úmrtnosti ženy nepřevyšovali, je 90+. Významnou roli v tomto výkyvu ale může hrát fakt, že ženy mají také vyšší míru dožití a v nejstarší věkové kategorii mají výrazně početnější zastoupení.
Česká data, která publikuje Ministerstvo zdravotnictví, pohled na smrtnost dle pohlaví nenabízejí. Lze pouze konstatovat, že v rámci pozitivně testovaných osob mírně převažují ženy stejně jako v celé společnosti.
Mezi odborníky často citovanými důvody, proč koronavirus více ohrožuje muže, patří fakt, že se u nich častěji vyskytují různé kardiovaskulární choroby. Taktéž mezi nejčastější zdravotní komplikace u obětí v Itálii patří právě například ischemická choroba srdeční (ve 27,7 % případů) nebo srdeční arytmie (21,9 %). Horší zdravotní stav mužů tak často přisuzují jejich chování, které je ve srovnání s ženami více rizikové.
Roli mohou hrát geny
Sharon Moalem, lékař v oblasti genetiky, s takto jednoduchým vysvětlením nesouhlasí. „Nejde jen o to, že ženy mají silnější imunitu pro boj s touto infekcí. Jejich geny jim poskytují lepší ochranu na buněčné úrovni,“ cituje Moalema deník New York Post. Podle vědce je důvodem genetická různorodost. U žen je přítomný pár chromozomů XX, u mužů pak XY. Chromozom X obsahuje 1098 genů, zatímco chromozom Y téměř stokrát méně.
„Genetická různorodost je klíčová,“ říká Moalem. „Jednou z nejdůležitějších zbraní imunitního systému je rozpoznat virus a geny chromozomu X dělají právě to. Ženy pak takových buněk mají hned dvě skupiny.“ Muži tak mohou mít ve srovnání s ženami mimo jiné menší imunitní kapacitu pro boj s infekcí.
Nejde ale jen o ojedinělou statistiku během světové pandemie. Moalem ve svém článku pro New York Post také píše, že tato genetická výhoda se projevuje dlouhodobě prakticky ve všech fázích lidského života. Ženy mají mnohem větší šance dožít se 80. narozenin, 80 % lidí, kteří přežijí stovku, jsou ženy a u věku nad 110 let jde dokonce o 95 %. Tento rozdíl, který často přičítáme chování, se ve skutečnosti projevuje napříč vzděláním, ekonomickými faktory i míře užívání drog a alkoholu. Ženy tak disponují agresivnějším imunitním systémem, který se lépe vypořádá s maligními buňkami, ale je také náchylný k autoimunitním onemocněním, kdy imunitní systém zaútočí sám na sebe.
Pro závěry je brzo, hypotézy už ale vznikají
Studie provedená vědci v čele s lékařkou Aditi Shastriovou, onkoložkou ze zdravotního střediska Montefiore v New Yorku, a její matkou, lékařkou Jayanthi Shastriovou, mikrobioložkou z nemocnice Kasturba v Mumbai, vyšla 17. 4. na webu medRxiv, který zveřejňuje takzvané předtisky.
Předtisky jsou předběžné zprávy o práci, které zatím neprošly recenzním řízením, a tedy nebyly posouzeny ostatními odborníky z daného oboru.
Studie zjistila, že průměrná doba, za kterou se tělo zbaví viru, je u mužů o 2 dny delší než u žen. Autoři dodávají, že u mužů mohou pro virus jako rezervoáry schované před imunitním systémem sloužit varlata. Podle jiné studie publikované v časopisu Science totiž koronavirus využívá ke vstupu do buňky jako receptor enzym angiotenzin konvertázu (ACE2). Ten je v hojně zastoupen v plicích, trávicím traktu, srdci a ve velkém množství právě ve varlatech.
A právě proto, že jsou varlata před imunitním systémem chráněna, virus se zde může uchovávat delší dobu než ve zbytku těla, tvrdí studie.
Vlastní hypotézu pro vysvětlení této statistiky má i doktor Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty, který je zároveň členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro chytrou karanténu. Odmítl ji sice pro Radiožurnál popsat, dokud nebude publikována a neprojde recenzním řízením, ale prozradil, že její potvrzení by mohlo mít zásadní dopad na prevenci nemoci covid-19.
