Proč musí Prymula přitvrdit? Jsou totiž i horší čísla než úterní rekord

V pátek ministr zdravotnictví Roman Prymula upřesní, s jakými opatřeními počítá pro různé scénáře dalšího šíření koronaviru. Z jeho posledních vyjádření je zřejmé, že Češi musejí počítat s tvrdšími omezeními.

„Jsme v situaci poměrně intenzivního růstu. Proto je zřejmé, že musíme v pátek přijmout opatření, která budou už zásadnějšího rázu,“ řekl Prymula ve středu ráno.

O tom, že dosavadní opatření jsou na virus krátká, nevypovídají jen vysoká denní čísla pozitivně testovaných. Jejich vypovídací hodnota je pouze orientační, protože zachycují jen část nakažených. K tomu, aby tyto údaje byly věrohodnější, by počet prováděných testů musel stoupat adekvátně s tempem šíření nákazy.

Dalším důvodem, proč udávané počty nakažených zaostávají za realitou, je nedokonalé trasování. Hygieny nestíhají vysledovat desítky pozitivně testovaných, a tím i jejich kontakty. O to více se pak nákaza šíří nekontrolovaně.

Že virus dál rychle prostupuje obyvatelstvem, lépe vypovídá jiný ukazatel – poměr pozitivních testů na jejich celkovém počtu. Ten během minulého týdne prudce vzrostl a v neděli dosáhl na nový rekord 24 procent. Klouzavý průměr za sedm dní se od začátku září zvýšil z pěti na více než 16 procent.

„Trend, který není pozitivní, je narůstající podíl pozitivních testů,“ varoval ministr Prymula už minulý pátek. Cílem dosavadních opatření podle něj je, aby se poměr snížil pod deset procent.

To se zatím nedaří.

Podle Mariána Hajdúcha, který vede laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví, se projevuje pokles trasování. V průběhu září stoupal počet pozitivních případů, které hygieny nedořešily. Více lidí na testy naopak posílají praktičtí lékaři, u kterých se hlásí pacienti se zdravotními problémy.

„Roste nám nálož v populaci, jen ji pořádně nevidíme,“ napsal Hajdúch na Twitteru.

O rostoucí náloži v této souvislosti hovořil předtím i Prymula, který také připomněl, že ubylo negativních testů, kterými se dříve ukončovaly karantény a izolace.

Podle šéfa zdravotních statistiků Ladislava Duška, na něhož se odvolávala agentura ČTK, se na vysokém poměru pozitivních testů projevil nižší počet samoplátců. Dušek vycházel zřejmě z předpokladu, že ti, kteří na testy chodí bez doporučení od praktika a platí si je ze svého místo pojišťovny, bývají častěji bez nákazy.

Ať už jsou přesné důvody vysokého poměru nakažených při testování jakékoli, podle ekonomického teoretika Jakuba Steinera platí, že je v rámci Evropy neobvykle vysoký a znepokojující. „Platí, že nad vývojem epidemie ztrácíme přehled,“ uvedl pro Seznam Zprávy Steiner, který analyzuje čísla o koronavirové nákaze s kolegy z pražského ekonomického ústavu CERGE-EI.

O tom, že se epidemie šíří rychleji, než vyplývá z prostých údajů o počtu nakažených, svědčí také zvýšené procento hospitalizací. Na začátku září ležela v nemocnici asi tři procenta lidí, u kterých odhalili koronavirus. Na přelomu září a října už to byla téměř čtyři procenta.

Ve srovnání s první vlnou je to sice mnohem méně, na jaře končilo v nemocnici více než 10 procent pozitivně testovaných. V celkových počtech je ale množství hospitalizovaných daleko vyšší.

K pondělku byl jejich aktuální počet 1 387 a jen ve srovnání s předchozím týdnem stoupl o 562 lidí. Ještě na začátku září leželo s covidem-19 v nemocnicích jen 172 pacientů. Pětina až čtvrtina z hospitalizovaných je v těžkém stavu, nyní je to více než 300.

Podobně stoupla i úmrtnost spojená s covidem-19.

Zatímco na začátku září počet zemřelých nepřekročil pět za den, uplynulou neděli to bylo 29 a v pondělí 25. Úmrtí spojená s koronavirem představují více než šest procent všech zemřelých (průměrný týdenní počet úmrtí se na přelomu září a října v ČR za posledních deset let pohybuje kolem 2 060, uplynulý týden zemřelo s covidem-19 celkem 131 lidí).