Článek
Roušky jsou od prvního září povinné ve veřejné dopravě, na úřadech nebo ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Z pohledu těchto opatření patří Česko v Evropě k mírnějším. Velmi přísně ale přistupuje k dětem.
Zatímco třeba v sousedním Rakousku je povinné nosit roušky až od 6, v Německu od 11 a v Nizozemsku dokonce od 13 let, tuzemské Ministerstvo zdravotnictví narýsovalo věkový limit už na 3 roky.
Seznam Zprávy proto resort Adama Vojtěcha (za ANO) požádaly, aby upřesnil, na základě kterých studií, výzkumů nebo informací přistupuje nejpřísněji zrovna k nejmenším dětem, ačkoli hlavní autorita nejen v případě pandemie koronaviru – Světová zdravotnická organizace – od roušek pro malé děti odrazuje.
„Doporučení mezinárodních institucí týkající se roušek u dětí se různí (WHO, CDC a UNICEF). Ministerstvo zdravotnictví konzistentně zastává v opatřeních názor, že výjimku z povinnosti nosit roušky mají děti do 2 let (včetně). Stejnou pozici má taktéž americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Jedním z důvodů je častý kontakt rukou s obličejem dítěte a taktéž jejich častý kontakt se zranitelnou skupinou obyvatel, mezi kterou patří prarodiče,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Konkrétně se české Ministerstvo zdravotnictví inspirovalo dvěma doporučeními amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Spojené státy jsou přitom ve zcela odlišné situaci, co se týče kontroly šíření koronaviru. U nás například zatím nedochází k nekontrolovanému komunitnímu šíření, což je aktuální situace v USA, na kterou tamní úřady dosud nemají odpověď. Čistě statisticky je také ve Spojených státech téměř 1836 nakažených na 100 tisíc obyvatel, v Česku „pouze“ 229.
Americké CDC sice skutečně říká, že by výjimku z nošení roušek měly mít jen děti do tří let, takže razí z mezinárodního hlediska velmi tvrdý postoj. Z těchto doporučení si ale Česko bere pouze navrženou věkovou hranici pro povinné nošení roušek. Spojené státy totiž mimo jiné dbají také na to, aby děti měly na obličeji pokrývku nosu a úst i ve škole. Třeba když stojí ve frontě na oběd.
Toto opatření ale už Ministerstvo zdravotnictví nepřebralo a nezavádí ho ani v situaci, kdy na pražském koronavirovém semaforu svítí oranžová. Přitom podle pravidel stanovených samotným Vojtěchovým úřadem by za takových okolností měly být roušky automaticky povinné ve společných prostorách škol.
Stejný předpoklad, zcela jiný závěr
Stejně tak je z hlediska českého přístupu přinejmenším zvláštní, že nejmenší děti musí roušku nasadit ve veřejné dopravě, ale v mateřské škole, kde tráví dlouhý čas v blízkém kontaktu se svými vrstevníky i dospělými, a navíc v uzavřeném prostoru, už ne.
Myšlenkový proces vládních představitelů poodhaluje až vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.
„Základní argument je v tom, že dítě sice v tomto věku není schopné roušku správně nasadit a sejmout, proto ten požadavek není v mateřských školách, ale platí tam, kde na něj může dohlédnout rodič, třeba právě ve veřejné dopravě,“ vysvětluje Prymula.
Potom ale ztrácí logiku další důvod, proč Ministerstvo zdravotnictví narýsovalo věkovou hranici pro povinné nošení roušek už na třech letech. A to onen argument „častého kontaktu rukou s obličejem“. Malé děti si totiž nepřestanou strkat ruce k nosu nebo puse jen proto, že přes ně mají zrovna roušku. Pokud si ale už na ni sáhnou, měly by si okamžitě vydezinfikovat ruku, než přijde do kontaktu s čímkoliv nebo kýmkoliv jiným.
Světová zdravotnická organizace tak na základě stejného argumentu jako Ministerstvo zdravotnictví dochází ke zcela opačnému závěru – pro děti mladší pět let není užívání roušek vhodné. A to právě proto, že s nimi nezvládnou správně manipulovat, třeba si na ně neustále sahají rukama, nebo proto, že jim nesedí, takže jimi nechrání sebe ani své okolí.
Že manipulace s rouškou není úplně jednoduchá ani pro dospělé, dokládá ostatně jakékoliv veřejné vystoupení ministra zdravotnictví Vojtěcha, který si na svou roušku sahá navzdory doporučením o správné manipulaci neustále. Kdo jiný než ministr zdravotnictví by společně s hygieniky měl jít přitom občanům příkladem.
„V případě nejmladších dětí je to nejen záležitost dodržování opatření a jeho pochopení, ale také o jejich neschopnosti používat roušky správně a hlavně o negativních důsledcích jejich nošení na vývoj dítěte,“ vysvětlil důvody, proč by úřady neměly nutit děti nosit pokrývku úst a nosu, minulý týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel české kanceláře WHO Srđan Matić.
WHO dokládá svá doporučení například japonskou studií z roku 2017. Tamní vědce mimo jiné zajímalo, jestli roušky brání v přenosu sezónní chřipky, tedy podobného respiračního onemocnění, jakým je koronavirus. Zkoumali dvě věkové kategorie – 6 až 9 let (1. až 3. ročník) a 9 až 12 let (4. až 6. ročník). Roušky byly podle vědců daleko efektivnějším opatřením u starších studentů, proto by v případě zavádění nejrůznějších omezení měly rozhodné orgány zvažovat právě různé strategie na základě věku.
Další studie americko-nizozemského týmu, která proběhla v laboratorních podmínkách v roce 2008, pak ukázala, že děti mezi 5 a 11 lety byly významně méně chráněné rouškami než dospělí, pravděpodobně proto, že jim dobře nesedí.
Prymula: Věková hranice by se mohla zvýšit
Podle ředitele Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiřího Berana je ale nejzásadnější při diskusi o všech zaváděných opatřeních přemýšlet, proč k nim Česko od začátku epidemie covid-19 přistoupilo, a to aby ochránilo nejstarší a nejzranitelnější populaci.
„Ve vyspělejším světě děti roušky nenosí, protože se ví, že u těch menších se poměr výhod a nevýhod přiklání spíše k nevýhodám. Podle dat, která máme k dispozici, pak víme, že přenos infekce mezi dětmi je minimální,“ říká Beran.
Ředitel hradeckého Centra očkování a cestovní medicíny tak nevidí důvod pro to, aby zvlášť malé děti musely od 1. září roušky nosit. I vládní zmocněnec Prymula navíc přiznává, že otázku kolem povinných roušek pro malé děti vláda i Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší a věková hranice by se mohla posunout nahoru.
„Uznávám, že tohle je věc, která je polemická. Diskutuje se o tom, jestli třeba věkovou hranici neposunout právě na těch pět let. Je to otevřené,“ dodává Prymula.
Zatím ale platí od 1. září stále platné nařízení, a sice že roušku musí děti od tří let nosit povinně na úřadech, ve zdravotnických a sociálních zařízeních, ve volebních místnostech, veřejné dopravě a na hromadných vnitřních akcích od 100 osob.
