Článek
„Jako účelové se jeví tvrzení ing. Babiše, že koupil akcie společnosti svým dětem, které chtěly podnikat,“ napsal v dokumentu žalobce Jaroslav Šaroch a pokračoval: „Uvažované náklady na výstavbu areálu a jeho provoz byly přitom takové, že byly i pro společnosti ze skupiny Agrofert nepřijatelné. Nehledě k tomu, že v době nákupu akcií byl odděleně stíhaný Andrej Babiš ml. v USA, kde se připravoval na profesní dráhu pilota, a ani po návratu se ve společnosti Čapí hnízdo nijak neangažoval.“
Junior byl v USA a přitom kupoval akcie?
Slova žalobce Šarocha, byť se rozhodl zastavit trestní stíhání všech obviněných v kauze, je tak možné považovat za potvrzení dosavadních poznatků, že Babišův syn Andrej sehrál v případu roli bílého koně. Ostatně tak, jak ji sám popsal loni na podzim v investigativním pořadu Zvláštní vyšetřování.
„Musel jsem zmizet kvůli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo,“ řekl Andrej Babiš junior reportérům Seznamu, když jej po několikaměsíčním pátrání zastihli ve Švýcarsku. „Pozitivně si pamatuji, že jsem něco s Čapím hnízdem podepisoval. Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji,“ dodal tehdy.
Cesta na Krym, „kde je hezky“
Premiér Andrej Babiš vzápětí označil synovu verzi o zmizení z republiky za nepravdivou a opakoval, že syn trpí schizofrenií a že v rámci rekonvalescence se vypravil v doprovodu svého pečovatele (jinak též řidiče Agrofertu) Petra Protopopova na Krym, „protože je tam hezky“.
Cesta se odehrála na podzim 2017, v době, kdy policie zahájila trestní stíhání Andreje Babiše a jeho rodinných příslušníků zapojených do případu Čapí hnízdo. Babiš junior se právě touto cestou stal pro českou policii nedostupný a sám své vycestování v tuto dobu považoval za účelový únik z republiky, navíc na území okupované Ruskem. (Po odvysílání reportáže Seznamu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nařídil policii vyšetřit podezření z trestného činu zavlečení do ciziny. Tento případ policie stále vyšetřuje.)
Série účelových kroků
Babišův syn z prvního manželství byl dle premiérova tvrzení jedním z držitelů akcií na majitele v době, kdy Farma Čapí hnízdo žádala v roce 2008 o padesátimilionovou dotaci určenou pro malé a střední podnikatele. Další držitelkou akcií byla dcera z prvního manželství Adriana Bobeková.
V devadesátistránkovém dokumentu státní zástupce Jaroslav Šaroch vyjmenoval sérii účelových kroků, které podle něj obvinění v kauze Čapí hnízdo podnikli, aby získali dotaci, na kterou by jinak holding Agrofert při výstavbě farmy nedosáhl.
Zadlužená firma jako dárek dětem?
Uvádí mimo jiné například:
1. „Jako účelové se jeví tvrzení obviněného ing. Babiše, že koupil akcie společnosti svým dětem, které chtěly zkusit podnikat. Stěží si lze představit, že by chtěl umožnit podnikání svým dětem ve společnosti, která se ještě před zahájením skutečné podnikatelské činnosti zadluží v řádech sta milionů korun, přičemž se předpokládá, že tuto činnost bude vykonávat až po výstavbě Multifunkčního kongresového areálu Čapí hnízdo. Uvažované náklady na výstavbu areálu a jeho provoz byly přitom takové, že byly i pro společnosti ze skupiny Agrofert nepřijatelné.“
Těhotná dcera se chystala podnikat?
2. „Argument obviněného ing. Babiše by byl možná logický, pokud by zakoupil společnost, která by byla připravena k okamžitému podnikání, byť zapojení jeho zletilých dětí do okamžitého podnikání se nedalo předpokládat.“ (zde Jaroslav Šaroch argumentuje mimo jiné tím, že Babišova dcera Adriana byla v době nákupu akcií těhotná a „stěží lze předpokládat, že by se v následující době intenzivně věnovala podnikání ve společnosti“.)
Jakou roli hrál bratr Moniky?
3. „Účelovým byl nepochybně i následný prodej akcií, neboť tímto krokem se pro případ, že by byl zjišťován vlastník společnosti, snížil procentuální podíl akcií držených rodinnými příslušníky ing. Babiše. Nabyvatel 60% podílu akcií společnosti, obviněný Herodes, nemohl být právně považován za příbuzného ing. Babiše, nebo za osobu jemu blízkou, byť se jedná o bratra partnerky ing. Babiše. V důsledku tohoto kroku by v případě potřeby mohlo být deklarováno, že z důvodu rodinných vazeb nemá ing. Babiš vliv na 100 procent ani na většinu hlasovacích práv akcionářů společnosti. … Případné zjištění takového stavu by totiž mohlo zkomplikovat postavení společnosti jako malého a středního podniku, a tudíž žadatele o poskytnutí dotace a mohlo hrozit nebezpečí, že společnost bude z řízení o poskytnutí dotace vyřazena.“
Šarochův závěr: „Nejsou důkazy“
Přes všechny výše uvedené účelové kroky žalobce Jaroslav Šaroch trestní stíhání zastavil. V usnesení k tomu napsal následující věty:
„Přestože považuji za prokázané, že obvinění jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace, a že existovalo spojení mezi společnostmi ze skupiny Agrofert prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost nebyla v době podání žádosti o dotaci nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“
Změnu názoru teď posoudí šéf žalobců
Tímto tedy žalobce Jaroslav Šaroch uzavřel tříleté vyšetřování, ačkoliv sám stál v létě 2017 na začátku trestního stíhání Andreje Babiše a jeho blízkých. Jak uvedl Šarochův nadřízený, šéf pražského městského státního zastupitelství Martin Erazím, „dozorový státní zástupce Šaroch změnil svůj původní právní názor na posouzení věci.“
Jestli tato změna názoru byla odůvodněná a zákonná, bude nyní zkoumat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ten má právo do tří měsíců rozhodnout o zrušení Šarochova rozhodnutí a tím o pokračování trestního stíhání. Prezident Miloš Zeman se už ovšem nechal slyšet, že pokud by stíhání Babiše mělo pokračovat, využije práva takzvané abolice a zastaví jej.
