Proč kupujeme média? Kellnerovy plány vysvětluje minoritní akcionář PPF Ladislav Bartoníček

Ladislav Bartoníček stál u samých počátků PPF a patří k nejbližším spolupracovníkům jejího majitele Petra Kellnera. V rozhovoru mluví rovněž o dění v biotechnologické divizi skupiny PPF, firmě Sotio, kterou do loňského února vedl jako generální ředitel. A také komentuje pověst, jakou PPF a Petr Kellner mají ve své domovské zemi.

PPF začala cíleně propojovat svůj telekomunikační byznys s médii záhy po převzetí operátora O2. Její internetová televize O2 TV je dnes zavedenou značkou na českém i slovenském trhu.

Nedávno skupina v Maďarsku majetkově propojila svého operátora Telenor se státní Antennou Hungária, která provozuje jak televizi, tak rozhlas. V Bulharsku se neúspěšně pokusila koupit televizní společnost Nova Broadcasting. Před měsícem pak oznámila, že uzavřela dohodu o převzetí skupiny CME, která provozuje televize a rádia hned v pěti evropských státech.

S jakým cílem do médií jdete?

Oba sektory, mediální i telekomunikační, jsou si velice blízké. Dokonce se to někdy souhrnně označuje jako TMT (Telecommunications Media Technology). Posiluje trend, kdy operátoři chtějí klientům nabídnout nejen propojení, ale i další služby a obsah. A jedním z nejzajímavějších obsahů je televize. Její konzumace se ale čím dál víc posouvá k „video on demand“, ke sledování na mobilech a tabletech. My se domníváme, že tento trend bude pokračovat, a chceme v něm být.

Když usilujete o mediální firmy jako teď o CME, jde vám víc o nákup obsahu, nebo o nové diváky a posluchače?

Zaprvé kupujeme profitabilní firmy, které vydělávají peníze. A dále pak lokální obsah. Nejsme schopni a nechceme konkurovat Apple TV nebo Netflixu, zajímavá je pro nás schopnost generovat kvalitní lokální obsah.

Co si představit pod lokálním obsahem? Vaše O2 TV se zviditelnila hlavně nákupy práv na sportovní přenosy.

To je právě lokální obsah. Hokejová liga, zápasy českých týmů v mezinárodních soutěžích se správným komentářem a s doprovodným obsahem – třeba Tiki-Taka (sportovní pořad z produkce O2 TV Sport – pozn. red.). Druhým příkladem může být třeba seriál Ulice.

Nekupujete média také kvůli vlivu? Není to šance, jak ovlivňovat veřejné mínění, společnost a politiku?

Ne, pro nás je to obchodní příležitost. Hovoříme-li o CME, tak nám bylo předhazováno, že jsme tu transakci udělali kvůli TV Nova. My ale kupujeme televize v pěti zemích a za poměrně velký obnos. Bylo by absurdní takovou investici dělat pro to, abychom mohli pět minut ve zprávách protlačovat nějaký obsah, což jsme nikdy nedělali a dělat nebudeme.

Nemusíte si všechny ty televize nechat – pokud tedy koupě CME doběhne do konce. Ty zahraniční můžete časem rozprodat.

Zatím to vidíme tak, že si je necháme.

V poslední výroční zprávě PPF Petr Kellner vysvětlil svůj pohled na společenské hodnoty. Za základní princip své generace označil „svobodu, pracovitost, podnikavost a úctu k tradicím“. Varoval před „ideologií individuální nárokovosti a rovnostářstvím“. A dodal, že „novodobé ideologie mají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení“. To je jasná názorová pozice, kterou by mohl jako mediální magnát prosazovat. Není i tady motiv vstupu PPF do médií?

Nechci mluvit za Petra Kellnera a myslím, že úvodnímu slovu ve výroční zprávě byl přisuzován větší význam, než má. My se nechystáme vstoupit do politiky ani ovlivňovat veřejné mínění.

Telekomunikace a média představují dnes 23 procent vlastního kapitálu PPF, na němž se téměř polovinou podílejí finanční služby. Jaký je cílový stav?

Jsou to samostatné byznysy řízené samostatnými týmy. Nejde nám o to, aby se divize telekomunikací a médií vyrovnala financím, jde nám o zajímavé byznysové příležitosti. V rámci telekomunikací – bez televize – se dnes bavíme o EBITDA 1,250 miliardy eur. To je spousta peněz. Navíc naše zkušenosti z retailových finančních služeb jsou přenositelné do oblasti telekomunikací. Obecně je retail něco, čemu rozumíme a co nás baví.

Už řadu let se PPF ve společnosti Sotio věnuje vývoji léků proti rakovině. Je to pro vás pořád taková hodně drahá charita. Věříte, že se dá na biotechnologickém výzkumu vydělat?

Zatím nás to stojí spoustu peněz, desítky milionů eur ročně. Je to byznys s ohromným rizikem. Kdyby tam nebyla šance, že se nám možná podaří dostat k lidem lék, který zachraňuje životy, asi bychom to daleko víc zvažovali.

Kdyby se vám ale povedlo dostat na trh lék, který zachraňuje životy, mohl by z toho být velký finanční přínos.

Kdybychom se tady nepokoušeli o komerční úspěch, tak lék k lidem nikdy nedostaneme. Nemůžeme říct lidem v Sotiu: Bádejte si tu ještě 20 let. To bychom nikdy žádný lék nevyvinuli.

Kam chcete Sotio přivést?

Chceme z něj vytvořit farmaceutickou divizi PPF zaměřenou na léčbu rakoviny.

Srovnatelnou velikostí a záběrem s vaší finanční divizí nebo telekomunikační skupinou?

Dovedu si to představit. Kromě vývoje léků se budeme muset naučit ještě distribuci a vše, co k tomu patří. V tomto oboru ale není 10 let žádná doba, je to dlouhodobý byznys.

PPF má za sebou úctyhodný příběh, ale v české společnosti nemá dobrou pověst. Ukázalo se to nedávno: jste nepřijatelní jako sponzor pro Univerzitu Karlovu, vaše snaha o převzetí TV Nova budí obavy. A říká se o vás, že se snažíte ovlivňovat zahraniční politiku podle svých zájmů. Něco děláte špatně, ne?

Když máte nějaký problém, je to vždycky vaše chyba. Jsem dalek toho říkat, že jsme skvělí a všichni jsou na nás oškliví. Ale on je mediální obraz – nejen PPF – dnes obecně pokřivený. Jde hodně o zvolání, o titulky, je to hodně vidět na sociálních sítích. Lidé si moc nedávají práci o věcech přemýšlet.

Ale příběh PPF opravdu nebudí v české společnosti zvláštní sympatie. Když řeknete někde ve společnosti „Kellner“ nebo třeba jen obecně „miliardář“, není to vnímáno pozitivně. Zjednodušený mediální obraz celkem přesně odpovídá obecnému cítění. Nevadí vám to?

Většina lidí se s Kellnerem nikdy nesetkala, je to jen jejich dojem. Ale vzhledem k tomu, že žijeme v Česku, pracujeme tady většinu času, tak určitě to, jaké má PPF jméno, je pro nás zásadní a nemůže nám to být jedno. Lepší komunikace, lepší vysvětlování jsou věci, které jsme podcenili a musíme na tom zapracovat.

Někdy také slyšíme, že Češi jsou moc plebejští, rovnostářští, že si závidí, že nepřejí úspěšným. Souhlasíte?

Nevím, jestli to není moc velké zjednodušení. Pravdou je, že 30 let po tom, co jsme se zbavili komunismu, je pro spoustu lidí kapitalismus sprosté slovo. Trochu je to vina politiků, kteří formují veřejné mínění. V poslední době, ač se máme tak, jak jsme se nikdy neměli, jsou hlavní témata neustále negativní. Ve veškerých kampaních jde o vytváření strachu – z uprchlíků, z miliardářů, z korupce. A nezaznívá, že firmy, jako je naše a další podobné, stát někam posouvají. Vytvářejí pracovní příležitosti, generují pro Čechy příležitosti uspět na mezinárodní scéně. Ono to bez podnikatelů nejde.

Nemyslíte, že na vztahu k bohatým lidem a k úspěchu v byznysu se podepsalo i to, že firmy jako PPF mají kořeny v 90. letech, kdy byly korupce a rozkrádání veřejného majetku zřejmě systémovou součástí přechodu od komunismu ke kapitalismu?

Já si to nemyslím, protože společenské klima a pohled na podnikatele je horší než třeba před 10 lety.

Třeba jsme o tom před 10 lety věděli méně detailů než dnes.

Tehdy se také řešila spousta kauz. My se ale bavíme o kauzách starých 25 let! Celá první republika trvala kratší dobu! Přece není možné, aby společnost byla formována tak starými věcmi. Ekonomická transformace nějak proběhla, stala se při ní určitě spousta chyb, spousta problematických věcí – včetně korupce, včetně bankrotů a tak dále. Ale to už je dávno. Měli bychom se starat o jiné věci. Otázka, jestli to mělo být jinak, nedává smysl. Protože na ni nikdo nebude umět odpovědět.

Pokračování rozhovoru najdete ZDE.