Článek
Chlapce přijala londýnská nemocnice poté, co se u něj projevily příznaky onemocnění novým koronavirem, především potíže s dýcháním. „Chlapce jsme napojili na plicní ventilátor a uvedli do umělého spánku. V pondělí bohužel zemřel,“ uvedla nemocnice ve svém prohlášení. „Pokud je nám známo, chlapec netrpěl žádným chronickým onemocněním, o to více zdrcující pro nás celá zpráva je,“ cituje BBC prohlášení nemocnice.
Ředitel jedné z londýnských vysokých škol, kde pracuje Ismailova sestra jako učitelka, už založil sbírku, která pomůže zaplatit Ismailův pohřeb. Chlapec zemřel sám, rodina ho totiž kvůli vysokému riziku nákazy nemohla navštívit. Podle BBC jde o nejmladší oběť současné pandemie v Británii.
Teenageři a děti jsou přitom nejméně ohroženou skupinou, podle odborníků pouze 0,3 % dětí s příznaky musí být hospitalizováno a 0,006 % nakažených dětí nebo mladistvých zemře. Pro představu z třiceti tisíc nakažených nepřežijí dva lidé. „Reálně mohou být čísla ještě nižší, tento případ nám ale ukazuje, že se to opravdu děje,“ cituje BBC svého odborníka na zdravotnictví Nicka Trigglea.
Výzkumy naznačují, že příznaky i průběh nákazy koronavirem u dětí bývají mírnější než například u chřipky, kdy hrozí větší komplikace. Vědci se teď snaží zjistit, proč tomu tak je.
Mírnější průběh u dětí vědci zaznamenali i u předchozích dvou onemocnění, která způsobují koronaviry, SARS a MERS. „Nikdo na to zatím nemá uspokojivou odpověď,“ řekla magazínu New Scientist Akiko Iwasakiová, profesorka oddělení imunobiologie a molekulární, buněčné a vývojové biologie na Yaleově univerzitě. Iwasakiová a její kolegové ale mají podle jejích slov podezření, že dětský imunitní systém se brání těmto onemocněním jedinečným způsobem.
Komplikací u dospělých osob u onemocnění jako SARS, MERS nebo COVID-19 je často akutní respirační syndrom, tedy situace, kdy imunitní systém reaguje na koronavirus přemrštěně, a způsobuje tak život ohrožující poškození plic. Dětský imunitní systém se ale stále vyvíjí, podle vědců jsou tak možná díky tomu mladší pacienti chráněni před nebezpečnou reakcí zvanou cytokinová bouře. Jde o reakci, při které tělo produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány. Právě tato reakce může mít na svědomí životy pacientů bez chronických onemocnění.
„Protilátky spíš ke škodě“
Podle některých vědců na tom můžou být děti a mladiství lépe proto, protože nebyli vystaveni jiným, mírnějším typům koronaviru. Dospělí jedinci totiž během života narazili na jiné, méně závažné koronaviry, na které si vytvořili protilátky. Tyto existující protilátky už ale nemusí „pasovat“ na vážnější onemocnění způsobené koronavirem. „Někdy mohou být tyto protilátky spíše ke škodě než k užitku,“ cituje časopis New Scientist Wendy Barclayovou z Imperial College London.
Někteří vědci ale nesouhlasí a nabízí jiná vysvětlení. Například podle profesora vakcinologie Kalifornské univerzity Johna Swartzberga mohou být děti odolnější kvůli tomu, že se mezi nimi šíří některé lehčí koronaviry. Nový koronavirus by také podle něj mohl postihovat starší lidi, protože je k tomu geneticky predisponovaný díky tomu, že nejprve došlo k přenosu z dospělé osoby na jinou dospělou osobu. Zaznívají také úvahy, že děti nejsou tolik ohroženy, protože u nich nejsou častá srdeční nebo plicní onemocnění.
Podle Iwasakiové by tak teoreticky mohlo v léčbě onemocnění způsobených koronavirem pomoci napodobení dětského organismu. „Kdybychom nějak dokázali nasimulovat dětský imunitní systém za použití léků nebo léčebných postupů, možná by se onemocnění stalo mírnou infekcí i u dospělých,“ cituje profesorku New Scientist.
