Proč kancléř nemůže na tajná jednání. Máme dokument k jeho prověrce

Už více než měsíc vyšetřují orgány činné v trestním řízení prezidentova kancléře Vratislava Mynáře jako obviněného z dotačního podvodu.

Jde v něm o to, že před zhruba deseti roky, kdy ještě nebyl hradním úředníkem, Mynář požádal o bezmála šestimilionovou finanční podporu z evropských fondů na stavbu penzionu Malovaný v Osvětimanech. Podle policie přitom věděl, že nesplňuje dotační podmínky.

Vratislav Mynář obvinění zpochybňuje a předminulý týden podal proti němu stížnost. Seznam Zprávy však zjistily, že s pochybnostmi kolem nyní vyšetřované dotace přišli už před lety také úředníci Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). A to když prověřovali, jestli je Vratislav Mynář jako vysoce postavený úředník prezidentova aparátu způsobilý získat bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.

Jak plyne z dokumentů, s nimiž se redakce mohla seznámit, právě dotace a další okolnosti kolem stavby penzionu patřily k důvodům, proč NBÚ odmítl Mynářovi prověrku udělit.

Kdybychom měli závěry úřadu ve věci penzionu shrnout, jde o to, že podle úředníků byla přestavba bývalé zemědělské budovy v Osvětimanech od počátku v Mynářově režii, i když oficiálně byl zkraje jako oficiální iniciátor přestavby či jako příjemce první veřejné podpory na stavbu uváděn osvětimanský spolek Chřibák.

Ke svým zjištěním má NBÚ ze zákona přístup k řadě registrů a databází a může požádat o informace policii i tajnou službu.

Konkrétní detaily o tom, k čemu agenti NBÚ o akci penzion v Osvětimanech dospěli, přináší paradoxně aktivita samotného kancléře. Přesněji řečeno, prozrazuje je šedesátistránková žaloba, kterou Mynářovi právníci sepsali proti rozhodnutí NBÚ neudělit kancléřovi zmíněnou prověrku. V rámci žaloby pak na zjištění NBÚ reagují - a uvádějí je.

Vratislav Mynář žalobu před pěti lety v lednu poslal soudu, avšak ten ji nikdy veřejně neprojednal. Kancléř ji stáhl tři dny před tím, než se o ní mělo ve veřejném řízení rozhodovat.

Dokument, jehož pravost Seznam Zprávy ověřily, kromě dalších věcí reaguje i na zjištění NBÚ v případu penzionu v Osvětimanech.

Z materiálu plyne, že podle Národního bezpečnostního úřadu šlo vždy o projekt Vratislava Mynáře, i když akce penzion začala plánem na výstavbu ubytovny pro sportovce, o niž usiloval osvětimanský spolek Chřibák a dostal na to od Ministerstva školství dotaci 13 milionů korun.

„Za účelem čerpání dotace bylo tvrzeno, že z objektu bude ubytovna pro sportovce, kdy se ze strany zúčastněných jednalo pouze o formální změnu záměru tak, aby byly splněny podmínky čerpání dotace,“ uvádí se v dokumentu zjištění NBÚ.

Poté, co byla dotace vyčerpána, Mynářova firma Clever Management si rozestavěnou ubytovnu oficiálně pronajala a dokončila ji do podoby penzionu Malovaný. Právě na jeho dokončení si pak Clever Management požádal o dotaci z evropských fondů, ačkoli - říká dnes policie a dotační úřad - na ni neměl nárok, protože celá akce už jednou dotována byla.

Podle úředníků Národního bezpečnostního úřadu, jak plyne ze žaloby, se už zkraje stejně počítalo s tím, že po získání původní dotace pro Chřibák bude mít v projektu Vratislav Mynář nějakou majetkovou účast. A tedy z něho získá i finanční profit.

„De facto díky zapojení formálních příjemců dotací určených na nekomerční účely došlo dle názoru Národního bezpečnostního úřadu k podstatnému zhodnocení majetku žalobce (Vratislava Mynáře), který i díky těmto dotacím komerčním účelům sloužit může a též slouží, přičemž případný zisk připadne žalobci, respektive jím kontrolované společnosti,“ píše se v dokumentu.

Úředníci Národního bezpečnostního úřadu tyto své závěry podkládají podle Mynářovy žaloby třeba tím, že dokumentace pro vydání stavebního povolení na ubytovnu pro sportovce byla pojmenována „Penzion u vleku“. A že právě vedle ubytovny, potažmo penzionu Malovaný, je už několik let lyžařský areál, který provozuje právě další z Mynářových firem.

Kancléř se v žalobě proti tomuto argumentu ohradil. Uvedl, že s pojmenováním „Penzion u vleku“ nemá nic společného. Vymyslela ho prý projektantka. „Tento název nevymyslel nikdo ze spolku Chřibák,“ napsal kancléř do žaloby.

Jenže Národní bezpečnostní úřad, jak plyne z materiálu, předložil další zjištění. To, že šlo s penzionem od počátku o projekt Vratislava Mynáře, dokládá rovněž tím, že stavba stojí na jeho pozemku.

Vratislav Mynář navíc podle NBÚ minimálně do srpna 2015 vlastnil dispoziční práva k bankovním účtům spolku Chřibák, půjčil mu také svoje soukromé peníze v době, kdy probíhala zmíněná stavba ubytovny pro sportovce. Peníze podle svých slov spolku poskytl, protože bez nich by se nemohl tento projekt realizovat.

O kolik peněz celkově šlo a zda mu spolek vše vrátil, Vratislav Mynář nyní Seznam Zprávám neřekl. A jeho advokát Lukáš Trojan to prý neví. V roce 2015 však spolek Chřibák dlužil Mynářovi - jak sám kancléř uvedl NBÚ - ještě 1,74 milionu korun.

V této souvislosti NBÚ také kancléři vytkl, že tuto půjčku v dotazníku, který tomuto úřadu vyplňoval, neuvedl, a doplnil ji až dodatečně. Mynář k tomu podotkl, že to bylo omylem, protože mu potřebné informaci nedal jeho účetní.

Národní bezpečnostní úřad také podle žaloby připomněl, že penzion Malovaný stavěly firmy, jejichž zástupce Vratislav Mynář znal. Šlo podle NBÚ o společnosti BPS-Prastav a Stavby LK (dnes se jmenuje PRIN a má sídlo ve zmíněném penzionu v Osvětimanech).

Ve firmě BPS-Prastav je jednatelem olomoucký podnikatel Ivan Kyselý, kterému shodou okolností Mynář v listopadu 2006 půjčil osm milionů korun. BPS-Prastav navíc mezi prosincem 2002 a červencem 2003 vlastnila Mynářova společnost O.L.G.A. A po tomto datu ji prodala právě Kyselému. Jednatelem druhé společnosti je Luboš Křemeček.

Proti těmto závěrům Národního bezpečnostního úřadu kancléřův advokát Lukáš Trojan na dotaz Seznam Zpráv odmítl, že by Vratislav Mynář od počátku plánoval, že po získání státní dotace do projektu veřejně vstoupí a získá v něm majetkový podíl.

„Nelze hodnotit tak, jak činí Národní bezpečnostní úřad, tedy jako úmysl žalobce (Vratislava Mynáře), získat majetek spolufinancovaný z dotačních prostředků, nebo snad o tom, že se od počátku jednalo o plán žalobce, neboť pro takový závěr zde nejsou reálné právní podklady a jedná se tak nutně a výhradně o ničím nepodloženou účelovou spekulaci Národního bezpečnostního úřadu,“ napsal pak Trojan do Mynářovy žaloby.

Jak už bylo uvedeno, vedoucí kanceláře prezidenta se před několika dny ohradil také proti svému obvinění. Ve stížnosti mimo jiné - vedle známých argumentů - přišel rovněž s tvrzením, že je tento případ už promlčený. Loni v listopadu uplynulo deset let od doby, kdy byla podána žádost o přidělení dotace necelých šest milionů korun na přestavbu penzionu.

Policie s tím ale nesouhlasí. A tvrdí, že takzvaná promlčecí doba se začala počítat od doby, kdy byla dotace vyplacena. V takovém případě by tato lhůta neskončila loni v listopadu, ale až letos v září. Vratislav Mynář byl obviněn na začátku února.

Vedle trestního řízení probíhala v tomto případě dříve také kontrola dotačního úřadu. Ten vyzval firmu Clever Management, aby celou dotaci dobrovolně vrátila. Jenže ta to neudělala. A Vratislav Mynář loni v létě v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že dobrovolně peníze vracet nebude.

„Já s tím nesouhlasím. Budu do poslední kapky krve bojovat, protože jsem si na sto procent jistý, že pravda je na naší straně,“ prohlásil Mynář.

Poté, co firma ve stanovené lhůtě peníze nevrátila, zahájil dotační úřad s Clever Managementem takzvané daňové řízení. To dosud nebylo ukončeno.