Hlavní obsah

Proč jsme tak přidali klinice z Babišova fondu? Důvod je jasný, řekl náměstek

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Moderní operační sál v klinice Iscare.

Rozhovor s náměstkem VZP Davidem Šmehlíkem, proč nechal zvýšit platby klinice z fondu premiéra Babiše, jakou roli v tom hrají osobní vazby a zda jako úředník spravující veřejné peníze pomáhá byznysu předsedy vlády.

Článek

Krátce před koncem roku 2018 poslala Všeobecná zdravotní pojišťovna specializované klinice Iscare z fondu premiéra Andreje Babiše 15 milionů korun jako navýšení plateb. Bylo to v tom roce už čtvrté navýšení, platby pro kliniku, která aplikuje pacientům velmi nákladnou léčbu, se v roce 2018 zvyšovaly celkem čtyřikrát a vyrostly z původních 136 na 200 milionů.

Seznam už v minulých dnech popsal, že v poměrech zdejšího zdravotnictví je takové navýšení pro jednu kliniku zcela neobvyklé. A přestože by řada dalších zařízení v Česku chtěla od pojišťovny dostat větší peníze na lepší a dražší přípravky pro pacienty, zůstává pro ně něco takového, co se stalo v případě Iscare, nedosažitelné.

Pokyn k poslednímu navýšení (ze 185 na 200 milionů) dal přitom podřízeným ke konci prosince 2018 náměstek ředitele VZP David Šmehlík, který předtím působil ve sboru poradců ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha z hnutí ANO.

O důvodech, proč platby nechal navýšit, hovoří v následujícím rozhovoru.

Foto: Seznam Zprávy

Náměstek ředitel VZP David Šmehlík.

Klinika Iscare z fondů Andreje Babiše měla na začátku roku stanovené zálohy na 136 milionů. Hned v dubnu se však platby navýšily na 160, potom dále na 185 a pak těsně před koncem roku na 200 milionů. Co je důvodem takového opakovaného navyšování?

Důvod je poměrně jasný, myslím, že ho komunikujeme opakovaně. Téma je zvyšování dostupnosti, jak biologické léčby, nebo vůbec péče pro lidi. To znamená: posilování kapacity center, umožňování přístupu k moderní léčbě.

Může se stát, že během roku se něco změní a někde se to navýší, ale aby se to navyšovalo čtyřikrát po sobě? Není to zvláštní?

Na to je odpověď úplně jednoduchá. My jsme řekli, že chceme umožňovat přístup pacientů k léčbě ve větší míře a reflektovat skutečnou medicínskou potřebu. Ne to řídit korunou a říci: Každý máte tento rozpočet a nás to vlastně nezajímá.

Přidávali jste všem? Každému, kdo vás požádal?

Ale ano: Tohle se děje, my v podstatě…

Přece mi nechcete říkat, že přidáte úplně každému…

Ne, ale my když jednáme, já nevím, vyberete si fakultní nemocnici Brno, nebo já nevím, Iscare, o kterýém jste mluvil nebo teď řešíme oční centra, revmatologická centra…

Smlouvu o posledním navýšení na 200 milionů pro Iscare jste podepsali 21. 12. 2018. To je 9 dní do konce roku, 7 pracovních. Vy jste jim na 9 dní navýšili platby o 15 milionů?

Ale vy to vnímáte, jak kdybychom navýšili…

Na týden jim dáváte 15 milionů. To je zálohové placení do konce roku. Další rok se účtuje jinak, čili fakticky jim to dáváte…

Ne. Ten proces probíhá, ti pacienti se u těchto onemocnění léčí kontinuálně, oni se nasadí do léčby a potom na té léčbě jsou, dokud z ní profitují. To znamená, že to nelze brát podle kalendářních dní.

Z Iscare však nakonec z navýšení vrátili přes 11 milionů korun. Můžu vám to říct přesně: Vrátili 11 062 772 korun.

Takže léčbu nenasadili…

V podstatě vrátili to, co jste jim dali před tím koncem roku.

Takže to nestihli na ty lidi nasadit…

Návrh z Iscare, anebo vyslyšené přání?

Seznam se v případě kliniky Iscare zabýval i okolnostmi, za nichž na pokyn Davida Šmehlíka poslední navýšení dostala. V tomto případě totiž nešlo o standardní postup, kdy zařízení o navýšení požádá a kdy se o rozhodování vede záznam – takzvaná auditní stopa – pro případ, že by se později proces prověřoval.

V konkrétním případě kliniky Iscare však není jasné, kdo vůbec o navýšení požádal, a neexistuje ani záznam o rozhodování, přestože náměstka Šmehlíka o něj jeho podřízení žádali.

V následující části rozhovoru David Šmehlík svůj postup vysvětluje.

Pojďme se podívat na vaše poslední rozhodování na konci roku 2018, kdy jste nechal přidat dalších 15 milionů pro klilniku Iscare. Pamatujete si, kdo za vámi přišel nebo čí to byl nápad?

Ano, pamatuju si to. My jsme vyvolali jednání s odbornou společností gastroenterologickou a řešili jsme přístup k biologické léčbě. Potřebovali jsme snížit náklady na jednotkové ceny, ne absolutní výdaje. Primárně jsme řešili přístup pacientů k léčbě a v rámci toho i navyšování rozpočtu na jednotlivá centra. A to jsme řešili nejen u Iscare, ale i u jiných nemocnic.

Toto konkrétní navýšení o 15 milionů, to byl váš nápad? To po vás Iscare nechtěl.

Ne, to oni chtěli samozřejmě.

Existuje zápis z jednání, kde jste to řešili?

Já myslím, že existuje zápis z jednání z toho předposledního navyšování rozpočtu a z toho posledního tam byl jen požadavek.

Nechal jsem si předložit ostatní rozhodování a tam zápisy jsou. Tady žádný zápis z jednání není…

Děláme také zápisy, ale zápis z jednání s Iscare není, protože jsme jednali s Českou gastroenterologickou společností, s panem profesorem Lukášem jako místopředsedou o dostupnosti léčby. A profesor Lukáš (je zaměstnancem kliniky Iscare – pozn. red.) na konci toho jednání říkal, že oni tu situaci mají pořád stejnou. My jsme řekli, že se podíváme na data, jak to vypadá, a pak jsme to schválili interně a vydali pokyn.

Ale Iscare po vás fakticky žádné navýšení nechtěl…

Prosím?

Iscare vás vlastně o žádné peníze nepožádal …

Ne, požádal nás o navýšení rozpočtu. Pan profesor Lukáš řekl, že když to řešíme… A my jsme řekli, že bychom chtěli, aby Iscare také používal ve větší míře biologickou léčbu. A oni řekli: Ano, budeme, ale máme tam deficit. Tak říkám: No, tak my chceme, abyste léčili ty lidi.

Takže zápis z tohohle jednání neexistuje, jako u ostatních navýšení?

No ale neexistují zápisy ze všech jednání.

S kým si tykám

Podle znalce poměrů v českém zdravotnictví a právního experta Ondřeje Dostála je systém rozdělování peněz mezi zdejší zdravotnická zařízení nastaven tak, že v něm velkou roli hrají osobní dohody a záleží na každém zařízení, kolik si dokáže v pojišťovnách vyjednat.

A to trvá i v době, kdy zdravotnictví od roku 2017 řídí ministr Adam Vojtěch, někdejší zdravotnický poradce Andreje Babiše z doby, kdy dnešní premiér řídil Ministerstvo financí v Sobotkově vládě (mimochodem, jak zachycuje fotografie níže, v této éře – v roce 2014 – přestřihl Andrej Babiš jako ministr financí pásku při otevření nového moderního sálu v – tehdy své – klinice Iscare).

David Šmehlík pracoval do září 2018 jako Vojtěchův poradce a v následující části rozhovoru vysvětluje, jaké vztahy ho pojí nejen s ministrem, ale také s ředitelem Iscare Františkem Lambertem.

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Říjen 2014. Andrej Babiš jako člen vlády a ministr financí otevírá ve své klinice Iscare moderní sály.

Tykáte si s panem šéfem Iscare Františkem Lambertem?

Ano. Ale já jsem s panem Lambertem tuto situaci neřešil. Potykali jsme si někde na setkáních, jako jsou různé konference někde ve Špindlu a tak dále.

Vy jste byl dlouho poradcem pana ministra Adama Vojtěcha, že ano?

Ano. Byl jsem poradcem pro zdravotní pojištění.

Smlouva na ministerstvu vám skončila na konci října 2018?

No, tak jak jsem skončil, tak jsem…

1. září 2018 jste nastoupil jako náměstek ředitele VZP.

No a ukončili jsme tu spolupráci…

Během dvou měsíců…

Já jsem měl poradcovskou smlouvu.

Dneska už nekonzultujete panu ministrovi nic?

S panem ministrem samozřejmě jsem v kontaktu.

Z pozice náměstka předpokládám. Ale už mu neděláte konzultanta?

Ne. Nechodím na porady poradců, nejsem oficiální poradce. Ale samozřejmě jsem s ním v kontaktu na pracovní úrovni a samozřejmě, že se potkáváme. Takže o názorech se bavíme.

A s ministrem si asi tykáte, předpokládám.

S ministrem si také tykám.

Je možné, že jste sice v říjnu 2018 skončil jako poradce ministra, ale ještě v březnu tohoto roku jste se jako poradce ministra prokazoval?

Ne, to ne.

Vy jste však používal kartičku ke vstupu do parlamentu „poradce ministra“ ještě na konci března roku 2019.

No, to je rozdíl. Vy jste se mě zeptal, jestli jsem se prokazoval jako poradce ministra. A já jsem řekl, že jsem ve chvíli, kdy jsem šel do exekutivní pozice, tu spolupráci ukončil. Právě z toho důvodu, aby to nevyvolávalo nějaké kontroverze.

Na té kartičce je napsáno „poradce“…

Byla na to vydána, že se nemusíte prokazovat, že máte kartu, že můžete projít do Sněmovny, no. To je trochu rozdíl. Nikomu ji neukazuji.

Ukazujete, protože já ji mám vyfocenou.

Ale já ji nikomu neukazuju, ta kartička vám umožňuje, abyste – když jdete na výbor nebo do Sněmovny – prošel rychleji.

Jako poradce. Ne jako náměstek pojišťovny, jako poradce ministra za ANO. Vy nechápete ten rozdíl?

Ale já tam s tím nechodím, neukazuju nikde kartičku… Tak ano, ponechal jsem si kartičku pro vstup do Sněmovny, tak jako má někdo, já nevím, lítačku, protože je to pohodlnější tam projít, než tam prostě procházet turniketem. Ale ten oficiální poradcovský vztah jsme ukončili hned v září 2018, takže to naběhlo od 1. října, než se to zprocesovalo. Samozřejmě, že s ministrem jsem v kontaktu na pracovní rovině, i samozřejmě se někdy potkáváme. Ale formou, že jsem oficiální poradce ministra, to ne.

Schizofrenní situace Česka spočívá v tom, že máme premiéra, který má nějaký obchodní zájem. Byť možná zprostředkovaně. A když se kouknete, jak dobře se daří Iscare ve vztahu k pojišťovně, tak se samozřejmě nabízí, že toto je to řízení státu jako firmy. A že vy jako náměstek Šmehlík mu momentálně pomáháte.

Jako já osobně?

Anebo jste minimálně součástí tohohle systému, kdy pomáháte firmě, která je vlastně zvýhodněná oproti ostatním.

Já myslím, že to tak není. Že ty nárůsty jsou naprosto standardní oproti jiným…

Doporučované