Hlavní obsah

Havlíček připustil nový důvod, proč musel padnout jaderný zmocněnec

Foto: David Neff

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Odvolání vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla je dalším krokem, který při přípravě nového jaderného bloku vyvolal pochybnosti. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček říká, že Mílovi stále citelněji chyběla prověrka.

Článek

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odvolal z postu zmocněnce pro jadernou energetiku zkušeného odborníka Jaroslava Míla. Vyvolal tím další vlnu kritiky poté, co se do něj opozice i koaliční partner ve vládě pustili už minulý týden. Tehdy Havlíček oznámil, že v přípravě tendru na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech budou probíhat jednání se čtyřmi uchazeči včetně Ruska.

Chci se vrátit k tomu, co se stalo včera, to je odvolání pana Míla z postu koordinátora dostavby Dukovan. Jako jeden z důvodů jste uvedl, že nemá bezpečnostní prověrku a že by to komplikovalo další jednání. Ten problém s prověrkou nastal teď, když byl pan Míl ve funkci přes dva roky? To dosud problém nebyl?

Problém nenastal teď, ale je čím dál markantnější. Pan Míl, a říkám to s respektem, za ty dva roky odvedl solidní kus práce, začal jsem s ním pracovat hned, jak jsem nastoupil, a jeho úkolem bylo zabezpečit smluvní vztahy s ČEZ, nastartovat notifikaci v rámci Evropské komise a společně jsme připravovali finanční model, investorský model. V zásadě to byly věci, které nevyžadovaly prověrku na stupeň tajné. Dalo se to dělat ve stupni vyhrazené. Ale nemohl se třeba účastnit jednání Bezpečnostní rady státu, některých jednání vlády, která byla v režimu tajné.

A teď se postupně dostáváme do fáze tendru, to znamená, že požadavky na spolupráci s jednotlivými organizacemi jsou na jiné úrovni. Daleko více se pracuje s tajnými materiály, diskutuje se o tendru, což je dnes v rámci Dukovan téma číslo jedna. Teď jednáme s tajnými službami, jsou jednání Bezpečnostní rady státu v režimu tajné, jsou jednání vlády v režimu tajné. A toho se už nemohl účastnit.

Postupně si tuto část agendy začalo přebírat Ministerstvo průmyslu a obchodu. To není nová věc, ti lidé mají veškeré prověrky a logicky bylo i ke zvážení, zda dál s týmem vládního zmocněnce pokračovat v režimu tak, jak byl nastaven, anebo postupně budovat kvalitní tým, včetně lidí z Mílova týmu, v rámci sekce Ministerstva průmyslu a obchodu. To je podle mého názoru jediná možná cesta.

Řekl jste, že se dostáváme postupně do fáze tendru. Nedávno jste však kritiku, že se vaším rozhodnutím o startu bezpečnostních konzultací s vybranými čtyřmi uchazeči de facto rozjel tendr, vyvracel.

Není to odstartování tendru. Na tom se shodla i Bezpečnostní rada státu.

Reaguji na to, že jste teď mluvil o tom, že se dostáváme do fáze tendru.

Do fáze přípravy tendru. Ten se diskutuje, připravuje se projektová dokumentace, respektive zadávací dokumentace, a tendr se musí v určité fázi spustit. A spustí ho až příští vláda. Avšak příprava tendru obnáší celou řadu bezpečnostních náležitostí.

A to jste nevěděli na začátku spolupráce s panem Mílem, že jednou nastane situace, kdy bude prověrku potřebovat? Chtěl jste ji po něm?

Panu Mílovi jsme dávno před tím, než jsme diskutovali tendr, říkali, že by bylo ideální, aby měl prověrku. To je na něm, jestli si ji udělá, nebo neudělá. Ono se to dá zvládat i bez prověrky, ale není to ideální stav. Máme totiž diskutovat věci spojené s tendrem a on by se měl vyjadřovat, a vyjadřuje se, k záležitostem bezpečnostního charakteru – přitom nemá ani možnost si přečíst zprávy složek, které jsou v režimu tajné a jsou z mého pohledu docela zásadní.

Kdyby v tuto chvíli byla jeho role v technické rovině, kdyby řešil notifikaci s EU, tak ano, ale pan Míl se sám trochu posouval do té role politické a bezpečnostní. A to v dané chvíli znamenalo, že komunikace jeho týmu a ministerstva jela po dvou kolejích, a to dobře není. V dané chvíli to nevnímám jako tragédii, posílíme tým na ministerstvu a pojedeme v rámci úřadu.

Takže vy jste vnímal i jako problém, že se pan Míl vyjádřil proti účasti Číny a Ruska v tendru?

On se nevyjádřil jednoznačně proti účasti Číny a Ruska v tendru. Tvrdil, že kdyby tam Čína a Rusko nebyly, může se nám podařit ve finále dobrá cena. To je velmi diskutabilní věc, já ani další lidé na to nemáme úplně stejný názor. Jeho názor se ekonomicky opíral o to, že stát bude financovat 70 procent a ČEZ 30 procent. Jinými slovy – ta cena by byla silně provázaná s cenou peněz. Pokud však půjdeme na to, že stát dá na financování až 100 procent, na čemž jsme se shodli, potom ta cena investice bude mít poměrně velký vliv na cenu vykupované energie. Z tohoto pohledu my tvrdíme, že vysoutěžená cena bude mít větší význam, než kdyby stát financoval jen 70 procent.

Již dva roky tvrdím, že máme soutěžit tak, abychom maximálně srazili cenu, měli dobrou technologii a zajistili stabilitu přenosové soustavy. Nicméně respektuji i bezpečnostní požadavky, i když se na to hodně dívám z toho průmyslově-energetického úhlu. Proto chceme vše připravit po té stránce technologicko-průmyslové a nechť příští vláda, na základě bezpečnostních ukazatelů a požadavků a podle toho, co předloží jednotliví uchazeči, definitivně rozhodne.

Harmonogram dostavby Dukovan poměrně významně ujíždí.

Neujíždí. Ten jízdní řád je daný. O vítězi má být rozhodnuto v roce 2023.

Dobře, ale tendr měl být vypsán už loni.

Proto jsme si tam dávali časovou rezervu. Jsme v situaci, že se má kontrakt uzavřít v roce 2024, a jsme v roce 2021. Takže máme dostatek času na to, aby se tendr vypsal, zajistily se bezpečnostní náležitosti, předložily nabídky a následně se vše uzavřelo. Z tohoto úhlu pohledu tu žádné zpoždění není.

A jak to bude s financováním?

Co se týká financování, tak v tom máme jasno. Finální varianta je, že stát bude financovat až sto procent. Na to jsou připravené veškeré podklady. Záměrně říkám až 100 procent, ale druhá otázka je, zda to takto odsouhlasí Evropská komise. My bychom rádi, aby ano, protože pak bychom zajistili levné zdroje. Průměrný vážený náklad na kapitál by se pohyboval mezi čtyřmi až pěti procenty. To by znamenalo, že bychom se pohybovali kolem 50 eur ve výkupní ceně. Teď už je to jen o notifikaci.

Takže do Bruselu se jde s tímto návrhem, že stát bude financovat 100 procent?

Ano. Máme samozřejmě záložní variantu, kdyby třeba stát financoval 90 procent nebo 80 procent. Jaký by pak musel být mix peněz a za jaké ceny a jak by se to pak promítlo do výkupních cen elektrické energie.

Kdy o notifikaci požádáte?

Už začal pre-notifikační režim, na tom se pracuje. Vlastní notifikace začne dle našeho předpokladu v horizontu tří až šesti měsíců.

Doporučované