Proč jsme neobjednali 30 milionů vakcín? Vydrží jen 6 měsíců, říká vyjednavačka

Během loňského podzimu si Česká republika objednala méně dávek vakcín proti covidu-19, než prostřednictvím Evropské unie mohla. Podrobnosti tento týden přinesly Hospodářské noviny. Tento přístup je ale podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové správný.

Česko si totiž oproti ostatním evropským státům objednalo vakcíny pro všechny obyvatele a nevolilo strategii jako například sousední Německo, které nakoupilo téměř třikrát více vakcín, než má obyvatel.

„Udělalo se to tedy tak, jak požadovalo ministerstvo. A podle mě resort udělal dobře. Objednali jsme rozvrstveně od každého výrobce a dost pro každého občana,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Hrdinková. Ta zároveň od ledna za Česko vyjednává v rámci řídícího výboru Evropské komise, který má nákup a rozdělení vakcín na starosti.

Český přístup k nákupům ale způsobil to, že největší dodávky vakcín dorazí až v druhé polovině roku. Podle Hrdinkové je však možnost, že Pfizer nebo Moderna největší dodávky Česku dají dříve než v létě. „Pfizer i Moderna dodávají hodně do Ameriky a v momentě, kdy už budou američtí občané téměř naočkovaní, tak se společnostem uvolní kapacita a dodají nám vakcíny dříve než v létě,“ vysvětluje.

Česko také řeší přerozdělení deseti milionů dávek od společnosti Pfizer, které evropským státům nyní nabídla. Podle Hrdinkové zatím není jasné, kolik z tohoto balíku vakcín Česko dostane. „Jednání zatím probíhají a jsou na to zatím různé názory a není na tom shoda, jak se to rozdělí,“ doplňuje.

Premiér Andrej Babiš v pondělí oznámil, že v dubnu nedorazí avizované desetitisíce dávek vakcíny Johnson & Johnson. Proč se dodávky opozdí?

Původně mělo přijít přes 170 tisíc dávek. Teď to vypadá, že jich dorazí jen něco přes 30 tisíc. Nevíme přesně, proč slíbené dodávky nepřijdou. Problémem pro mnoho výrobců jsou exportní omezení v USA a je tak složité zajistit celý dodavatelský řetězec. USA mohly například zakázat vývoz některých komponent, které firma potřebuje pro výrobu vakcín.

Podle Hospodářských novin, které informovaly o nevyužití téměř 20 procent dávek vyhrazených pro Česko v loňském roce, česká strana neobjednala ani polovinu nabízených dávek právě od Johnson & Johnson. Nesouvisí to se současným nedostatkem těchto dávek?

Souvisí, ale jen z malé části. Různé státy si sestavily svoje vakcínová portfolia různě co do kvality i kvantity, kromě toho výrobci dodávají od začátku jinak, než bylo domluveno. V době, kdy se podávaly první objednávky, nikdo netušil, který výrobce bude úspěšný a dodá vakcínu první a s jakou výrobní kapacitou. Argumentace, že jsme si neobjednali dostatek vakcín, je nesprávná. Česko si objednalo téměř 25 respektive 27 milionů dávek pro více než 13 milionů lidí starších 16 let, a to s dodáním nejpozději do konce roku.

Některé země ale objednaly v přepočtu více dávek na obyvatele. Proč tak nepostupovalo i Česko?

Několik málo států postupně objednalo i více než třikrát více, než je jejich počet obyvatel. My jsme nevolili strategii, že si jako ostatní státy objednáme mnohem více vakcín, než je naše populace. Pokud bychom objednali maximum možných dávek, tedy 30 milionů, tak co bychom s vakcínami, které mají trvanlivost 6 měsíců, dělali? Jak by bylo následně obhájeno to, že jsme utratili velké množství peněz za vakcíny, pro které nemáme objektivní využití?

Kdo s touto strategií nákupů za Česko přišel? Klíčové objednávky se uzavíraly už v říjnu a vše musela následně schválit vláda.

Vláda se v plném rozsahu řídila odborným názorem a doporučením Ministerstva zdravotnictví, jak portfolio vakcín sestavit. Portfolio je rozvrstvené mezi šest výrobců a vakcín je dost pro naočkování celé populace s velkou rezervou. Základní objednávky byly učiněny na podzim 2020, tedy v době, kdy jsme nevěděli, jak rychle a jestli vůbec budou jednotlivé vakcíny vyrobeny, schváleny, která bude první, který výrobce bude mít vyšší kapacitu a spolehlivost v dodávání. Situace se však vyvíjí a dnes celou situaci nahlížíme z úplně jiné perspektivy. Stejně tak je možné, že vše se bude dál vyvíjet optimisticky a někteří výrobci v EU v příštích měsících dokážou posílit výrobu a urychlit dodávky plánované na třetí a čtvrtý kvartál. Na tom je potřeba v EU pracovat.

Jaká jsou nyní řešení celého problému? Jak může Česko dohnat ostatní státy v očkování a jak se může nastavit dorovnání očkovacích dávek pro celou sedmadvacítku?

Usilujeme o korekci současného systému dodávek v tom směru, že je třeba v prvním pololetí přiblížit tempo dodávek v rámci celé EU, a objednávky vysoce přesahující pro rata (proporcionalitu) distribuovat ve druhém pololetí, tak jak to i bylo původně plánováno. Je to otázkou dalších jednání, avšak cílem by mělo být srovnat rychlost dodávek a tedy i potenciál mít stejnou rychlost očkování.

Společnost Pfizer minulý týden nabídla, že by mohla dodat 10 milionů dávek pro evropské země. Kolik by z tohoto počtu mohlo přijít do Česka?

Tohle je příležitost, jak lze přiblížit reálné dodávky tomu, na čem se dohodli premiéři a prezidenti a opakovaně to říkají i nejvyšší představitelé EU. Tedy, že dodávky vakcín mají být podle pro rata a do všech členských států ve stejný čas. Dokázali bychom tak synchronizovat a zrychlit očkování v Česku.

Jak jednání zatím vypadá? Rozdělí se dávky podle počtu obyvatel, nebo se dávky dodají státům, které jich mají málo?

Jednání zatím probíhají a jsou na to zatím různé názory a není na tom shoda, jak se to rozdělí. Česku by samozřejmě prospělo, pokud by se dávky přidělily podle druhé varianty - tedy kdyby se daly státům, které jich mají málo.

Německo ale tlačí na to, aby se dávky rozdělily rovnoměrně.

Ty státy, které mají hodně vakcín, tak ty chtějí, aby rozdělení těchto dávek bylo co nejvíc rovnoměrné a aby z toho dostaly co největší kus. Zatímco my říkáme, že těchto deset milionů by se mělo využít na zmenšení toho rozdílu mezi členskými státy.

Bude se Česko snažit získat teď i jiné vakcíny?

Pokud se nám podaří získat dobrý podíl z těch deseti milionů dávek od Pfizeru, tak si myslím, že bude naočkovaná už velká část populace. Je možné, že v průběhu května dojde také k řadě dohod. Pfizer i Moderna dodávají hodně do Ameriky a v momentě, kdy už budou američtí občané téměř naočkováni, tak se společnostem uvolní kapacita a dodají nám vakcíny dříve než v létě. Takže pokud se tato jednání povedou, tak by to bylo velice dobré, protože slíbené dodávky Pfizeru bychom měli už v květnu, červnu.

Česko se ale zavázalo, že do konce roku bude schválené vakcíny nakupovat v rámci Unie. Je možné si vakcíny nakoupit takzvaně bokem?

Vakcíny si bokem objednávat nemůžeme, protože jsme se dohodli s komisí, že vakcíny budeme nakupovat prostřednictvím společného nákupu. Nebylo by to tedy v souladu s tou dohodou, kterou jsme uzavřeli. Dohoda se týká jenom roku 2021, takže potom je otázka, jestli Česko příští rok půjde cestou, že si vakcíny budeme nakupovat sami. Ale nedokážu si představit, že se Česko bude z dohody vyvazovat v tomto roce.

Epidemiolog Roman Prymula zmínil, že by Česko mělo usilovat o nevyužité dávky vakcíny AstraZeneca, kterou některé členské země EU přestaly očkovat. Jsou takové vakcíny opravdu k dispozici a budete se je snažit získat?

Podle mého názoru ne. Již před několika týdny jsme spolu s několika dalšími státy vyjádřili zájem o případně nevyužité dodané dávky, nicméně všechny státy, které v minulosti očkování Astrou pozastavily, jasně řekly, že si přejí všechny dodané dávky ponechat. V mezičase převážná většina z nich očkování Astrou obnovila.

Italská média dnes přinesla zprávu, že společnost AstraZeneca ukrývala ve své továrně v blízkosti Říma až 29 milionů dávek své vakcíny proti covidu-19. Řeší aktuálně Evropská komise právní kroky vůči společnosti?

Řeší se to hodně, protože AstraZeneca se čím dál víc ukazuje jako ne úplně spolehlivý dodavatel. A došlo to tak daleko, že komise včera dokonce učinila právní kroky proti společnosti. Nedodržuje totiž smlouvu s EU a zvažuje se také, že společnost zažaluje za neplnění smluvních povinností. Kromě toho Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) šetří podvody s překupníky, kteří prodávají vakcínu AstraZeneca.

Vyjednávání má na starosti současná koordinátorka pro očkování a bývalá šéfka Mezinárodního odboru při resortu zdravotnictví. Spolu s ní o vakcínách vyjednával také epidemiolog Roman Chlíbek. Kdy jste se ve vyjednávání začala angažovat vy?

Já jsem se začala ve vyjednávání angažovat až na konci ledna. Skupina, která vakcíny dojednává, nemá jenom odbornou rovinu, ale také to má politické důsledky. Proto jsme se dohodli s ministrem zdravotnictví Janem Blatným a premiérem na tom, že bude lepší, když budou mít v rámci vyjednávání i mou podporu.

Kromě vás je českým zástupcem také Kristýna Králová z Odboru mezinárodních věcí a EU na Ministerstvu zdravotnictví. Proč má Česko ve výboru dva zástupce?

Matérie, kterou výbor projednává, spadá téměř výlučně do působnosti Ministerstva zdravotnictví, které má při odborných hodnoceních a technických rozhodnutích hlavní slovo. S ohledem na horizontální přesah do agendy pravidelných jednání lídrů o covidových opatření jsem se do práce v lednu zapojila i já. Mnoho států má dva zástupce, ČR v tomto ohledu není výjimkou.

Jak řídící výbor, který pod vedením Evropské komise zajišťuje nákup vakcín, vlastně funguje?

Výbor se schází minimálně jednou týdně formou videokonference, funguje od července. Dokumentace a informace jsou sdíleny elektronicky zabezpečenými kanály výhradně osobám, které podepsaly dohodu o mlčenlivosti. Výbor vede Evropská komise a spolupředsedá mu portugalský zástupce.