Článek
NASA pošle ke Slunci sondu, která má dosáhnout vůbec největšího přiblížení k hvězdě v centru naší soustavy. Americká Parkerova sluneční sonda má vědcům pomoci objasnit, proč je teplota koróny neboli okolí Slunce teplejší než jeho povrch.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) také očekává, že díky misi bude schopen lépe předpovídat solární bouře, které mohou poškodit pozemské rozvodné sítě či rušit satelitní navigaci.
Lidstvo poprvé vysílá do vesmíru aparát, který pronikne do sluneční koróny. Vůbec největšího přiblížení dosáhne sonda v závěru roku 2024, kdy se dostane na vzdálenost 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Dosud nejblíže se k této hvězdě dostala západoněmecká sonda Helios 2, která od ní byla 41,9 milionu kilometrů.
Neviděli jste kvůli mrakům? Tady je nejdelší zatmění Měsíce v 21. století, jak ho pozoroval celý svět:
Video: AP, Reuters
Ačkoli teploty v koróně dosahují až několik milionů stupňů Celsia, sonda takovým extrémům čelit nebude. Předpokládá se, že na své trase bude muset vydržet zhruba 1370 stupňů Celsia. Teplota uvnitř zařízení, které bude chránit uhlíkový štít, pak podle expertů nepřesáhne 30 stupňů Celsia.
Bezproblémový průlet korónou je možný díky nižší hustotě částic, což znamená menší přenos tepla na sondu. Odborníci NASA to přirovnávají k vložení ruky do rozpálené trouby, což je oproti ponoření ruky do hrnce s vroucí vodou snesitelné.
Rozdíly teplot nedávají vědcům smysl
Vědci od sondy očekávají odpověď na otázku, proč je povrch Slunce s teplotou okolo 5500 stupňů Celsia výrazně chladnější než koróna. Existuje několik teorií, žádná ale plně neobjasňuje extrémní rozdíly teplot.
„To prostě nedává smysl,” uvedla k tomu jevu Nicola Foxová, která se na misi podílí. „Máte zdroj tepla a když se od něj vzdalujete, tak je okolí teplejší. Je to jako odejít od táboráku, ale při vzdalování cítit stále větší teplo. Porušuje to přírodní zákony, porušuje to fyzikální zákony,” uvedla.
Do kosmu vynese sondu, která má velikost osobního auta, raketa Delta IV Heavy, která patří k nejvýkonnějším nosičům současnosti. Ale ani tato raketa nedokáže satelitu poskytnout dostatečnou rychlost nutnou pro náročný let. Proto bude jako vrchní stupeň nosiče připojen ještě raketový motor Star 48, který se o potřebné zrychlení postará. Podobné řešení využila NASA při startu mise New Horizont u rakety Atlas V.
Optimální období pro start sondy potrvá do 19. srpna, ale díky alternativním letovým trajektoriím bude možné odletět až do 23. srpna. Pokud se ovšem odstartovat v srpnu nepodaří, otevře se podle portálu Spaceflight Now další startovací okno až v květnu příštího roku. Sonda bude na cestě ke Slunci využívat gravitační manévry při průletu kolem Venuše, a když se start uskuteční letos, dostane se nejblíže ke Slunci koncem roku 2024.
Parkerova solární sonda nese jméno po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který v 50. letech správně předpověděl existenci solárního větru. Ten podle vědců vzniká právě v koróně. NASA podle médií vůbec poprvé pro název sondy použila jméno dosud žijícího vědce. Jedenadevadesátiletý Parker k tomu uvedl, že je poctěn.
