Proč je havajská sopka Kilauea tak děsivá a nebezpečná?

Havajská sopka Kilauea už déle než týden nepřetržitě chrlí lávu a sopečný materiál a vytváří stále větší kopu problémů, které musí americké záchranné složky řešit. Nejstarší aktivní sopka na ostrově vypouští ze svého nitra lávu z více než dvou desítek výdechů a kameny létají do výšky několika desítek až stovek metrů. To vše za neustálé přítomnosti hustého dýmu. Co z ní ale dělá tolik děsivou hříčku přírody?

Je to především fakt, že Kilauea ještě neodkryla všechny své karty. Koordinátor sopečných hrozeb americké geologické služby Charles Mandeville se svěřil serveru Independent, že pokud se hladina lávy dostane pod úroveň šesti set metrů pod zemským povrchem, mohla by spustit další řetězovou reakci, která by vedla k ještě většímu výbuchu, než byl doposud zaznamenán. Zatím poslední erupce ze třetího května byla doprovázena otřesy o síle 5 stupňů Richterovy stupnice. Kusy horniny, které by sopka začala ve velké rychlosti chrlit, by pak rozměry odpovídaly ledničce. „Nechcete být pod něčím, co váží deset tun a vylétává rychlostí sto dvacet mil za hodinu (193 kilometrů v hodině),“ prohlásil Mandeville.

Pracovník úřadu také dodává, že by to nebylo poprvé, kdy by sopka začala chrlit materiál podobných rozměrů. Podle něho se tento úkaz odehrál za posledních tisíc let hned několikrát, například v roce 1924. Tehdy sopka chrlila materiál až do výšky 8,7 kilometru v celkové době delší než tři týdny. V menších projevech je ale 1,22 kilometru vysoký vulkán aktivní už více jak tři desítky let a prozatím dle odhadů nehodlá přestat. Hladina by totiž již zmiňované hloubky měla dosáhnout za šest až sedm dní. Pokud by došlo k dalšímu výbuchu, uzavřená oblast by se mohla rozšířit na okruh pěti kilometrů.