Článek
Vypadá to, že Češi jsou v používání českých tvarů jmen urozených hlav tak nějak důsledně nedůslední. Britská královská rodina je asi nejkřiklavějším případem.
Člověk používání anglického originálu chápe u prince Harryho, protože tam by se český ekvivalent hledal dost těžko. I když zrzavý princ, který rozvolnil své vazby s královskou rodinou, je oficiálně Henry, což už by do češtiny převést šlo.
Slavného meziválečného britského panovníka, dědečka dnešní panovnice, známe jako krále Jiřího V. Ale stejnojmenné britské bitevní lodi, která se proslavila za druhé světové války, když třeba pomohla potopit Bismarcka, říkáme King George V. nebo King George pátý. Nechápu.
Když se naše děti ve škole šprtají o Vilému Oranžském a Vilému Dobyvateli, je tam celkem zjevný precedens. Tak proč není manželem vévodkyně Kateřiny princ Vilém, nýbrž William. Chápu, Vilém třeba nezní na první poslech úplně nejlépe, ale myslím si, že to je jen otázka zvyku.
V roce 1793 jsme poslali pod gilotinu Ludvíka XVI., a nikoli francouzského Louise, ale řehtáme se samozřejmě Louisi de Funèsovi, a nikoli Ludvíkovi – jakkoli česká dabérka volá na svérázného četníka Cruchota něžně „Ludvíčku“.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv.
Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
Ale hlavně je tu ten začarovaný Charles. Když jsme kdysi z jeho maminky Elizabeth udělali Alžbětu, proč jsme z jejího syna nevytvořili Káju, když máme třeba takového Karla Velikého? Je to něco, co se už nedá změnit?
Mám takový návrh. Co kdybychom Charlese překřtili na Karla v okamžiku, kdy (pravděpodobně) usedne na trůn. Kdo je pro?
