Článek
V září roku 2016 měl úředník Ministerstva průmyslu napsat, co si myslí o jedné z mnoha žádostí o evropské dotace. „Výsledný produkt, toustový chléb s menší potravinovou zátěží soli a konzervantů s delší dobou trvanlivosti dosahuje parametrů světové špičky,“ rozhodl tento hodnotitel s interním číslem 2207.
A přispěl tak k tomu, že pekárna Zelená louka spadající pod skupinu Penam mohla čerpat dotaci ve výši 100 milionů korun na stavbu nové, moderní linky na výrobu toustového chleba. Podle žádosti o dotaci méně slaného, bez konzervantů a trvanlivějšího.
Penam patří do holdingu Agrofert, který do předloňska napřímo vlastnil premiéra Andrej Babiš (ANO). Pak jej převedl do svěřenského fondu. A právě dotaci na toustový chléb se podrobně věnuje i předběžný audit Evropské komise, který v květnu vyčíslil chyby při vyplácení peněz firmám kolem Agrofertu na 450 milionů. Podle auditu jsou dotace „toxické“ a měly by se vracet nejen kvůli údajným chybám. Ale i proto, že Babiš stále Agrofert ovládá a může tak při čerpání peněz těžit z toho, že je jeden z nejvyšších politiků v zemi.
Seznam získal podle informačního zákona dokumenty ze spisu, který Ministerstvo průmyslu vede k problémové dotaci na toustový chléb. Ukazují, že hodnotitelé projektu (kteří posuzují, jestli žádost splňuje podmínky dotace a přiděluje za to body) příliš nevysvětlovali, v čem vidí přínos nové pekárny.
Většinou do komentáře ke svému zhodnocení přepsali trochu jinými slovy to, co Penam uváděl v žádosti o dotaci. Aniž podrobně vysvětlovali, jak k závěru došli. Firma například v žádosti uvedla, jak splní podmínku, že projekt musí být inovativní: „Běžný pšeničný kvas se bude prvně v České republice přidávat do toustového chleba.“
Hodnotitel s číslem 2823 (jejich jména ministerstvo nezveřejňuje) ocenil, že „nově vyvinutý pšeničný kvas představuje jeho první použití v ČR pro daný účel“. A v kategorii „Stupeň novosti výsledného produktu ve vztahu k trhu“ přidělil Penamu pět bodů z deseti.
„Doporučuji a dávám 11 bodů”
Další hodnotitelé zase ve vysvětlujících komentářích ke svým závěrům rekapitovali, co je vlastně projekt zač. Že v něm jde o tři nové druhy toustového chleba vyráběného bez konzervantů a bez patek, které zákazníci nechtějí. Nebo že inovace spočívá v nové technologii, kdy se těsto zpracovává ve vakuovém hnětači a další části výroby probíhají v místnosti s přečišťovaným vzduchem – tak aby se zvýšila trvanlivost chlebu.
Takhle představená toustová linka prošla i ekonomickým rozborem hodnotitelů. „Ekonomická situace žadatele spňuje předpoklady pro úspěšnou realizaci projektu. Velikost projektu je zároveň přiměřená dosahovaným výsledkům. Doporučuji,“ zněl závěr hodnotitele s interním číslem 193 a žádost ohodnotil 11 body, tedy plným počtem.
Jenže auditoři Evropské komise vypíchli nesrovnalosti, které při prověrce téhle dotace objevili. Mezi hlavními je právě výtka, že interní a externí hodnitelé dotačního úřadu dostatečně nevysvětlili počet přidělených bodů. A také si všímají, že jeden z hodnotitelů pouze do svého závěru zkopíroval údaje z jiného dokumentu.
Nebo: Během hodnocení byl podle auditorů jeden expert nahrazen jiným – aniž je ve spisu vysvětlené proč.
Expert žádost zpochybnil i doporučil
Aby pekárna Penamu mohla získat evropské peníze, musela – zjednodušeně – vyrábět něco nového a za použití nových postupů. A to při dlouhodobé spolupráci s vědci. „Žadatel uvádí dlouhodobou spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v posledních pěti letech,“ píše ve svém hodnocení expert s číslem 63 a odkazuje na informace, které ministerstvu předal Penam.
Evropští auditoři ale kritizují, že Penam předložil se žádostí o dotaci jen rámcovou smlouvu s touto školou, která říká, že se firma i Vysoká škola chemicko-technlogická (VŠCHT) budou podílet na výzkumu v oblasti pekařských výrobků.
Takto vypadá závěr jednoho z hodnotitelů, kteří posuzovali dotaci pro pekárnu Penam.
„Spolupráce v VŠCHT je doložena smlouvami a dokumenty z roku 2015, které nelze definovat jako dlouhodobé,“ napsal podle auditorů do hodnocení expert číslo 3 (Seznam tento dokument nemá, ministerstvo mu ho podle informačního zákona neposkytlo). Dodal, že spolupráce se školou, nutná pro získání dotace, je tak spíš „deklaratorní“ než skutečná. Přesto ale žádosti přidělil plný počet bodů.
A nejasné je také, jestli vůbec tři nové druhy toustového chleba jsou tím novým produktem, aby projekt mohl získat 100milionový grant. Auditoři jsou přesvědčeni, že chléb Penam jen trochu vylepšil. Ale ne tak, aby na to bylo možné čerpat dotaci.
„Jedná se pouze o kvalitativní adaptaci produktu již vyráběného žadatelem a jeho konkurenty,“ uzavřeli auditoři.
„Ten toustový chleba je naprosto bez konzervantů, bez éček,“ odporuje mluvčí skupiny Agrofert Karel Hanzelka.
Agrofert chce vysvětlovat
Ve své zprávě auditoři zmiňují i další projekty Agrofertu, kvůli nimž by Česko mělo přijít o 450 millionů.
Mluvčí Agrofertu Hanzelka řekl, že firma splnila všechny podmínky dotace – navíc ke 100 evropským milionům přidala na výstavbu pekárny Penamu v Herinku u Prahy dalších 500 millionů a vzniklo 66 pracovních míst.
Agrofert teď stejně jako české úřady píší k auditu vyjádření. „Jsme připraveni veškeré výtky ze strany auditorů Evropské komise vyvrátit. Předpokládáme, že do konce prázdnin by mělo být hotovo,“ dodal Hanzelka.
„Je to pochybná, nepovedená a nepravdivá zpráva, která má znaky útoku. Je to ohrožení České republiky a českých firem,“ reagoval už v červnu na audit premiér Babiš.
Seznam už také na základě dokumentů z dotačního úřadu popsal, čím Penam přesvědčoval dotační úředníky Ministerstva průmyslu, aby dotaci schválili. Jednak tím, že už zmíněná technologie bude zcela jedinečná, stejně jako chuť a vlastnosti chleba. Doslova že tousty budou v ústech „hedvábné“.
A zmapoval i další podezřelou dotaci z auditu: jak chemička Synthesia (rovněž z Agrofertu) žádala o dva miliony na školení zaměstnanců. S tím, že za tuto evropskou dotaci proškolí i zaměstnance zámečnictví Jana Šejvla z Pardubic. Zámečnictví ovšem žádné zaměstnance nemá.
