Článek
Všichni se pouštějí na dlouhou a mimořádně nákladnou cestu: snaží se provést nadějné látky z laboratoří českých vědců do klinické praxe. Několikaletý proces klinického testování, jimiž musí budoucí lék před registrací u českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv či u evropské agentury EMA projít, přijde minimálně na několik set milionů korun. Spíše se ale náklady počítají v miliardách.
Přesto přibývají projekty financované ze soukromých kapes. Třeba finančník David Beran založil loni firmu SciMed Technologies, která financuje výzkum profesorky Evy Sykové. Majitelé firmy BPD Partners Bobela, Pudil a Dobrovský zase podporují start-up Diana Technologies nebo výzkum protinádorových léků biochemičky Zuzany Kečkéšové. Do biotechnologií investuje i Karel Janeček a jeho partneři z RSJ. A další a další domácí podnikatelé.
Jejich motivaci dobře ilustruje příklad otce a syna Komárkových, kteří financují vývoj onkologického léku MitoTam. Objevu biologa Jiřího Neužila, na jehož základě syntetizovali MitoTam chemici Jan Štursa a Lukáš Werner, se ujal nejprve Karel Komárek starší, otec majitele skupiny KKCG.
Firma Smart Brain Komárka seniora začala financovat první testování MitoTamu v laboratořích. Když se vývoj posunul k testům na lidských pacientech, přistoupil k projektu kapitálově silnější syn – majitel skupiny KKCG, který drží pozici čtvrtého nejbohatšího Čecha. „Sám už bych vývoj neutáhl,“ přiznává Komárek starší.
Pokud látka projde několikaletým testováním v nemocnicích úspěšně, mohla by MitoTam koupit některá z farmaceutických firem a Komárkovi shrábnou tři čtvrtiny z řádově miliardového výnosu. Jiří Neužil má dnes na projektu pouhou osminu, stejně jako Biotechnologický ústav, na jehož půdě látka vznikla.
Osobní příběh
Karel Komárek senior ale přiznává, že se synem vývoj do konce možná nebudou schopni sami utáhnout. Pak by do projektu museli přibrat další investory, případně by ho prodali farmaceutickému průmyslu. Jejich zisk by se ale výrazně snížil.
Riziko, že se MitoTam vůbec nepodaří uvést na trh a peníze jeho investorů přijdou nazmar, je ale pořád vysoké. Vývoj, jehož se Komárek starší ujal před osmi lety, bude pokračovat minimálně čtyři roky. Kdyby šlo Komárkům hlavně o zúročení jejich investice a návratnost kapitálu, vyberou si méně zdlouhavý a méně rizikový projekt. Jenomže v tomto případě jsou ve hře i jiné motivy.
Sám Komárek starší má zkušenost s onkologickou léčbou, na obor se tak nedívá jen očima investora. A stejně jako další podnikatelé angažovaní v tomto oboru má chuť podpořit něco velkého, co ovlivňuje lidské životy.
