Článek
Vítězem kategorie Problémy dnešní doby soutěže World Press Photo se stal italský fotoreportér Lorenzo Tugnoli se sérii Nejdelší válka.
Tálibán v roce 2019 v Afghánistánu značně posílil svůj vliv a rozšířil území, které ovládá. Osmnáct let po invazi vojsk USA kontrolují ozbrojenci Tálibánu polovinu afghánského území a v některých oblastech fungují jako stínová vláda.
Mírová jednání se táhla od roku 2018. Loni v lednu to vypadalo, že by společná dohoda mohla být v létě na stole, v září však - po útoku sebevražedného atentátníka v Kábulu, při kterém zemřel voják USA, Donald Trump jednání přerušil. Pak boje eskalovaly.
Dlouhotrvající konflikt vážně zasáhl civilní obyvatelstvo. Vysoké ztráty na životech, nucené vysídlení, extrémní nejistota a nedostatečný přístup ke vzdělání. Institut pro mír a ekonomiku zveřejnil v červnu 2019 zprávu, v níž Afghánistán označil za „nejméně mírumilovnou“ zemi světa. Dohodu USA s Tálibánem byla nakonec uzavřena letos v únoru v Dauhá.
Druhé místo v prestižní fotografické soutěži World Press Photo vyhrál soubor Tygři od vedle fotografa Steveho Wintera (USA).
V USA žije v zajetí mezi 5 000 až 10 000 tygry. Chovají je nejen zoo, ale i různé podniky, které pak vydělávají na „mazlení a pózování“. Jednotlivci také chovají tygry jako domácí zvířata. Pro srovnání: po celé Asii žije 3 900 divokých tygrů a 1 659 jich žije v akreditovaných zoologických zahradách.
Příčinou, proč se chov tygrů v USA tak rozmohl, jsou tamní nedostatečné zákony, které nedokážou ochránit vzácná zvířata před takovým zacházením. Na mnoho exotických domácích zvířat se nevztahuje zákon o ohrožených druzích z roku 1973, který platí pouze na ty kusy, které byly odebrány z volné přírody. Některé americké státy chov velkých koček jako domácích mazlíčků neregulují vůbec, jinde pro chov malého domácího mazlíčka vyžadují povolení, avšak to lze poté použít i k získání většího zvířete - třeba tygra.
Nyní byl navržen federální zákon, který bude řešit mezeru ve státních zákonech a zakazovat soukromé vlastnictví velkých kočkovitých šelem.
Třetí místo v soutěži World Press Photo obsadil soubor Itala Niccola Fillipa Rossa, který se zabýval exodem migrantů z Venezuely.
Politická a sociálně-ekonomická krize ve Venezuele vedla od roku 2016 k rostoucímu odlivu migrantů ze země. Venezuelané uvedli, že byli nuceni odejít kvůli nejistotě i násilí, nedostatečnému přístupu k potravinám, lékům a základním službám. Mnozí přišli o příjem v důsledku politické situace.
Největší dopad migrační vlny pociťuje Kolumbie. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustilo zemi do října 2019 zhruba 4,5 milionu Venezuelanů. Z toho 1,6 milionu žije právě v Kolumbii.
Počátkem roku 2020 kolumbijská vláda oznámila dvě nová zvláštní povolení k pobytu, která by umožnila více než 100 000 venezuelských občanů zůstat tu a pracovat. A dále, že děti narozené v Kolumbii venezuelským rodičům by mohly získat kolumbijskou národnost.
