Článek
V Česku nejznámější vyloučená lokalita – mostecké sídliště Chanov – by se měla v blízké budoucnosti proměnit. Vedení města oživilo nápad takzvaných „čunkodomů“, tedy kontejnerových bytů, které v minulosti vznikly ve Vsetíně. Právě tento typ staveb by měl nahradit částečně vybydlené panelové domy.
Podle informací Seznam Zpráv tento nápad zásadně vadí nejen tamním obyvatelům, kteří sepisovali petici, a opozičním zastupitelům, ale i důležitému partnerovi všech měst, které se potýkají se sociálně vyloučenými lokalitami. Řeč je o Agentuře pro sociální začleňování, nově oficiálně nazvané jako Odbor pro sociální začleňování na Ministerstvu pro místní rozvoj.
Přípravy na stavbu jsou přitom v plném proudu. „Projektová dokumentace k modulovému objektu na sídlišti Chanov v Mostě se v současné době zpracovává,“ řekla Klára Vydrová, mluvčí města Most, s tím, že tato fáze by měla být hotová do konce února.
To má podle zdrojů Seznam Zpráv znamenat, že dodavatel městu fakticky předá kontejnerové byty a následně se začne jednat o dalších stavebních povoleních.
Podle dřívějších vyjádření města má stát první dvacítka kontejnerových bytů v druhé polovině letošního roku. Opozice kritizuje například to, že jeden byt vyjde na zhruba milion korun, zatímco lze v Mostu byty pořídit daleko levněji.
Agentura pro sociální začleňování pak mluví o zlomovém okamžiku. „Město připravuje v této extrémně sociálně vyloučené lokalitě novou výstavbu, která podle našeho názoru situaci místních obyvatel neřeší, spíš naopak posiluje sociální vyloučení této části města,“ říká Charlota Dědková, která za agenturu komunikuje.
Vládní organizace přitom propaguje spíše dlouhodobější plán, který má podpořit postupné vystěhovávání lidí z Chanova, až nakonec celé sídliště zanikne.
Neshody došly tak daleko, že agentura prakticky přestala s městem spolupracovat. „Monitorovací výbor pověřil ředitele Agentury pro sociální začleňování Davida Beňáka, aby spolupráci ukončil bez stanovení termínu,“ řekla Charlota Dědková.
Podle odborníka na sociálně vyloučené lokality a bývalého ředitele agentury Martina Šimáčka je to krok, který se děje jen v extrémním případě. „Stávalo se to v minulosti jen v okamžiku, kdy byl překročený smluvní rámec například memoranda mezi městem a agenturou,“ podotkl Šimáček, který si vybavil pouze dva další případy.
Situace na severu Čech je o to horší, že v nedávné době vypověděl naopak Ústecký kraj spolupráci agentuře.
Tiché odloučení
Ve městě měli přestat působit lokální zaměstnanci agentury, a prakticky tak ustat veškerá komunikace i pomoc. „Ano, pro agenturu už v Mostě nepracuji,“ potvrdila Tereza Dvořáková, které dříve působila jako lokální konzultantka v Mostě. Oficiálně ale město nebylo o přerušení spolupráce informováno. „Spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování stále pokračuje,“ řekla Seznam Zprávám Klára Vydrová, mluvčí města Most.
Seznam Zprávy se proto doptaly přímo primátora města Mostu Jana Paparegy, jestli o zamrzlých vztazích ví. „Abych se přiznal, ztratil jsem nit. Jednal jsem s nimi naposledy zhruba před půl rokem a vím, že měli výhrady k modulárním stavbám,“ popisuje primátor, s tím, že to bral tak, že bude dál pokračovat diskuse na toto téma. „Oficiálně nám neposlali, že by s námi přestali spolupracovat,“ dodal Jan Paparegy.
Důvodem toho je, že se samotná agentura zalekla důsledků rozhodnutí, jež padlo na monitorovacím výboru, který řídí a schvaluje její činnost.
Kdyby oficiálně agentura vypověděla spolupráci, ohrozilo by to financování dvou typů projektů. Jde konkrétně o podporu zabydlování lidí, kteří se stěhují z Chanova – v objemu 10 milionů korun. Ještě citlivější jsou projekty, kde se rukojmími stávají neziskové organizace a děti – jde o podporu inkluzivního vzdělávání v celkové hodnotě 70 milionů korun.
„Nechceme, aby na tomto rozhodnutí byly bity sociálně znevýhodněné děti. Oceňujeme také práci nevládních neziskových organizací na základních školách a vnímáme jejich aktivity jako velice důležité, nechceme způsobit případně jejich nestabilitu či ukončení činnosti,“ zdůvodňuje Charlota Dědková.
