Článek
Obyvatelka Pekingu, která si nepřála uvést své pravé jméno, v nejbližší době děti mít neplánuje. Jednatřicetiletá žena je již dva roky vdaná, ale chce podle BBC „žít svůj život“ bez „neustálých starostí“ s výchovou dítěte.
„Znám jen velmi málo vrstevníků, kteří mají děti, a pokud je mají, jsou posedlí tím, aby sehnali nejlepší chůvu nebo zapsali děti do nejlepších škol. Zní to, jako že to je vyčerpávající,“ uvedla pro BBC pod podmínkou anonymity s tím, že její matka by byla zdrcená, kdyby věděla, jak se její dcera cítí.
Tento mezigenerační rozdíl v názorech však odráží měnící se postoje mnoha mladých městských Číňanů, píše britská zpravodajská stanice.
Čínský statistický úřad na začátku května zveřejnil zprávu, podle níž byl roční růst populace nejpomalejším za posledních deset let od prvního sčítání lidu v Číně v roce 1953. Celková populace sice vzrostla za poslední dekádu o 5,38 procenta na 1,41 miliardy, panují ale obavy, že Čína bude čelit poklesu populace dříve, než se očekávalo. Za desetiletí před sčítáním v roce 2010 stoupl počet obyvatel o 5,84 procenta na 1,34 miliardy.
Organizace spojených národů odhaduje, že počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.
Ning Ťi-če z čínského statistického úřadu řekl, že loni se narodilo v Číně 12 milionů dětí, což je výrazný pokles ve srovnání s rokem 2016, kdy to bylo 18 milionů dětí. Nižší porodnost je podle něj přirozeným důsledkem sociálního a hospodářského rozvoje Číny. Jak se země stávají vyspělejšími, porodnost má tendenci klesat kvůli vzdělání nebo pracovním kariérám.
Dnešní situace v Číně je pozůstatkem přísné politiky jednoho dítěte, jež byla v zemi zavedena v roce 1979 s cílem zpomalit růst populace. V zemi, která historicky upřednostňuje chlapce před dívkami, vedla tato politika od 80. let k vynuceným potratům a hlášenému nadbytku nově narozených chlapců.
V roce 2016 vláda tuto politiku ukončila a povolila párům mít dvě děti. Reformě se však klesající porodnost v zemi zvrátit nepodařilo, přestože bezprostředně poté došlo k jejímu dvouletému nárůstu.
Podle odborníků by však situace v Číně mohla být unikátní vzhledem k počtu mužů, kteří mají problém vůbec najít ženu, natož aby pomýšleli na založení rodiny. Koneckonců v zemi panuje výrazná nerovnováha mezi pohlavími – v loňském roce zde žilo o 34,9 milionu více mužů než žen.
„To představuje problém pro sňatkový trh, zejména pro muže s menšími socioekonomickými zdroji,“ uvedl Mu Čeng z katedry sociologie Singapurské národní univerzity.
Podle odborníků je to také proto, že uvolnění politiky nedoprovázely další změny, jež podporují rodinný život – jako je peněžní podpora vzdělávání nebo přístup k zařízením, která o děti v době nepřítomnosti rodičů mohou pečovat. Mnozí Číňané si podle webu BBC jednoduše nemohou výchovu dětí dovolit.
„Neochota lidí mít děti nespočívá v samotném procesu plození dětí, ale v tom, co následuje po něm,“ řekl Mu. Dodal, že v Číně se také změnila představa o tom, co dělá člověka úspěšným – přinejmenším pro ty, kteří žijí ve velkých městech.
Už není definován tradičními životními ukazateli, jako je svatba a narození dětí, ale jde o osobní růst. Zejména od žen se kvůli genderovým normám stále očekává, že budou primárně pečovat o děti.
V Číně sice teoreticky existuje 14denní otcovská dovolená, ale muži ji čerpají jen zřídka – a ještě vzácnější jsou otcové na plný úvazek. „Tyto obavy mohou vést k tomu, že ženy nechtějí mít děti, pokud mají pocit, že by to mohlo zhoršit jejich kariérní vyhlídky,“ uvedl Mu.
Na čínských sociálních sítích je tento problém žhavým tématem – hashtag „proč tato generace mladých lidí nechce mít děti“ má na platformě Weibo více než 440 milionů zhlédnutí.
„Skutečnost je taková, že ženy na nalezení dobrých pracovních míst nemají mnoho příležitostí. Ženy, které mají dobrou práci, budou chtít udělat cokoli, aby si ji udržely. Kdo by si v takové situaci troufl mít děti?“ ptal se jeden člověk.
Ačkoli některá města v posledních letech mateřské dovolené rozšířila a dala ženám možnost požádat o dovolenou nad rámec standardních 98 dní, podle lidí to na pracovištích pouze přispělo k diskriminaci na základě pohlaví.
Očekává se, že omezení týkající se porodnosti bude v blízké budoucnosti zcela zrušeno, podle zdrojů agentury Reuters by se tak mohlo stát v příštích třech až pěti letech. Někteří však Čínu vyzývají, aby politiku kontroly porodnosti zrušila okamžitě.
„K liberalizaci porodnosti by mělo dojít nyní, kdy někteří obyvatelé chtějí mít děti, ale nemohou. Bude zbytečné ji liberalizovat, až nikdo nebude chtít mít děti. Neměli bychom váhat,“ uvedli výzkumníci z čínské centrální banky v dokumentu zveřejněném na jejich internetových stránkách.
Někteří odborníci také poukazují na nutnost postupovat opatrně a upozorňují na obrovské rozdíly mezi obyvateli měst a venkova. Ženy žijící v drahých městech, jako je Peking a Šanghaj, si sice přejí porod odložit nebo se mu zcela vyhnout, ženy na venkově se ale stále drží tradice a chtějí mít velké rodiny.
„Pokud politiku kontroly porodnosti uvolníme, lidé na venkově by mohli být ochotnější mít děti než ti ve městech a mohly by nastat další problémy,“ řekl agentuře Reuters jeden ze zasvěcených politiků s tím, že by to mohlo vést k chudobě a tlaku na zaměstnanost venkovských rodin.
Zdá se, že neexistuje žádné univerzální řešení, ale odborník na demografii Ťiang Čchüan-pao je optimistický a věří, že Čína může populační potíže zvrátit. „Míra porodnosti sice klesá, ale je stále pružná, pro Číňany totiž zůstává společenskou normou uzavírat manželství a mít děti,“ uvedl Čchüan-pao.
