Článek
Každá firma by si měla co nejdřív zkontrolovat, zda má údaje v rejstříku skutečných majitelů správně. Pokud ne, nesmí si vyplatit ani zisk za minulý rok, ani nebude platná její valná hromada. Dosavadní registr byl bezzubý, řada společností tam místo majitelů uvedla členy statutárních orgánů. To už ale nyní nepůjde.
Zatím se podle advokáta kanceláře Squire Patton Boggs Radka Váni nezdá, že by na to firmy reagovaly. Přitom pro klasické korporace se zahraničními vlastníky to může mít tvrdý dopad. A také české firmy s jedním vlastníkem se povinnosti musí věnovat a údaje zapsat či zkontrolovat.
Jak a kde se majitelé firem evidují dnes?
Neveřejnou evidenci vedou příslušné soudy, zápisy provádějí kromě nich i notáři. „Mnohé společnosti evidenci buď přímo ignorovaly, nebo si zápis do ní zjednodušily – namísto skutečného majitele jsou často zapsáni jednatelé společnosti s poznámkou, že skutečného majitele se nepodařilo zjistit,“ podotýká Váňa.
Jsou dnes nějaké sankce za nezapsání skutečných majitelů?
V současnosti nejsou upraveny žádné přímé sankce v souvislosti s neplněním evidenční povinnosti.
Co se změní od 1. června?
Od 1. června 2021 vstoupí v účinnost nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který výrazně mění režim registrace a především poprvé přináší velmi citelné sankce pro společnosti a jejich statutární zástupce pro případ, že dojde k porušení povinnosti.
Základní změna spočívá v tom, že skutečný majitel, který není zapsaný v evidenci, nesmí hlasovat na valné hromadě a nesmí mu být vyplacen zisk.
„Zcela reálně proto očekáváme, že v důsledku podcenění nového zákona o evidenci skutečných majitelů velmi mnoho společnostem hrozí korporátní chaos, kdy bude neplatně vyplácen zisk, dojde ke zpochybnění platnosti valných hromad, přijdou žaloby na náhradu škody a jiné důsledky,“ varuje Radek Váňa.
„V praxi jsme narazili na to, že většina lidí je již k této problematice značně apatická. Téma je sice velmi mediálně propírané, ale naprostá většina pozornosti se vždy upírala na premiéra Andreje Babiše a jeho fondy, navíc veškeré dosavadní úpravy neobsahovaly žádné reálné sankce, které by společnosti přinutily jednat,“ říká právník.
Zákon nabývá účinnosti 1. června, tedy uprostřed období, kdy společnosti připravují valné hromady, schvalují účetní uzávěrky a vyplácejí zisk. „Vůbec nepochybuji o tom, že mnoho valných hromad a vyplacených dividend bude hned po účinnosti nového zákona zpochybnitelných,“ domnívá se advokát.
Přijetí zákona požadují evropské předpisy v rámci boje proti praní špinavých peněz. Od samého začátku měla evidence skutečných majitelů za cíl znemožnit zakládání neprůhledných vlastnických struktur za pomocí svěřenských fondů, akcií na doručitele, off-shorových trustů a jiných instrumentů sloužících k zastření skutečného původu peněz.
Bez ohledu na formální vlastnickou strukturu by v evidenci měl být vždy uveden skutečný majitel, tedy fyzická osoba, která je konečným příjemcem peněz a jiných ekonomických výhod, které z vlastnictví podílu na společnosti vyplývají. Zatímco v obchodním rejstříku může být nastrčený bílý kůň (nebo nikdo, jako v případě akciových společností), v evidenci skutečných majitelů by měl být uveden reálný člověk, který z podnikání společnosti profituje.
„Díky evidenci skutečných majitelů (v Česku ale i ostatních státech EU) tak banky, státní orgány, advokáti a ostatní osoby pověřené prevencí praní špinavých peněz mohou efektivněji zkoumat původ peněz a upozorňovat na podezřelé transakce svědčící o možnosti praní špinavých peněz,“ vysvětluje Váňa.
Kdo bude brán jako skutečný majitel?
Člověk, který může mít pro sebe z právnické osoby nebo svěřenského fondu přímo nebo zprostředkovaně významné příjmy (více než 25 % na zisku nebo likvidaci). Nebo člověk, který může fakticky právnickou osobu nebo svěřenský fond přímo nebo zprostředkovaně řídit, aniž je sám někým řízen.
Týká se to i svěřenských fondů?
Ano, nový zákon dopadá v zásadě na všechny české právnické osoby a dále na tzv. právní uspořádání – zejména české svěřenské fondy. Podle Váni se vedle obmyšleného (neboli příjemce zisku z fondu) do evidence zároveň zapíší i další osoby jako zakladatel, správce, atd. Nejznámějším tuzemských svěřenským fondem je ten, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) vložil svůj holding Agrofert. Podle dříve publikovaných informací na serveru irozhlas.cz Babiš fond nejen založil, ale je i jediným tzv. obmyšleným (beneficient, tedy někdo, kdo má prospěch z majetku, který spravuje někdo jiný). Bude tedy veřejně zapsán jako skutečný majitel.
U některých právnických osob platí, že skutečného majitele nemají. To jsou například příspěvkové organizace či společenství vlastníků jednotek. Ty jsou tedy evidenční povinnosti zbaveny. Zákon vedle povinností pro evidující osoby (zejména právnické osoby) stanovuje i např. povinnost součinnosti pro skutečného majitele. Nový institut automatického průpisu by měl pozitivně dopadnout na velkou část evidujících osob v tom smyslu, že je zbaví jakékoli administrativy. Zákon také zavádí možnost při zápisu využívat služeb notářů, což bude rychlejší a levnější alternativa zápisu prostřednictvím soudu.
Co je nutné do nové evidence o skutečných majitelích zapsat?
Jméno a adresu bydliště, datum narození, rodné číslo nebo obdobný jedinečný identifikátor, byl-li přidělen, a státní občanství skutečného majitele. Dál například údaj o povaze jeho postavení, velikost přímého nebo nepřímého podílu ve firmě a třeba data, od kdy a do kdy je konkrétní člověk skutečným majitelem.
„U jednoduchých struktur nový zákon nepřináší žádné zásadní změny v tom, jak je skutečný majitel definován. Nová úprava je mnohem podrobnější, a proto u složitějších vlastnických struktur budou nastávat situace, kdy bude jako skutečného majitele potřeba po 1. červnu zapsat někoho jiného,“ podotýká Radek Váňa.
Novinkou je diagram ukazující řetězec vlastnických vztahů od společnosti až ke skutečnému majiteli.
Veřejnosti budou přístupné údaje o jménu, státu bydliště, roce a měsíci narození a státním občanství skutečného majitele a o údajích o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele.
Jak a kde se evidovat?
Evidence skutečných majitelů podle nového zákona bude pokračováním stávající evidence. Stále půjde o informační systém, který bude upraven s ohledem na nové požadavky legislativy. Údaje, které mají být podle nového zákona uveřejněny, budou dostupné na internetu, na webové stránce esm.justice.cz.
Velká část údajů se podle Andrey Šlechtové z Ministerstva spravedlnosti automaticky propíše z veřejných rejstříků a evidence svěřenských fondů do evidence skutečných majitelů. „Fyzické osoby vedené ve veřejném rejstříku v určitých pozicích budou s ohledem na naplnění zákonných předpokladů automaticky propsány jako skuteční majitelé. Děje se tak na základě domněnky, že osoba v dané formální pozici bude právnickou osobu s nejvyšší pravděpodobností ovládat, resp. z ní bude čerpat významné finanční zdroje,“ vysvětlila Šlechtová.
Za správnost údajů vedených v evidenci skutečných majitelů podle ní odpovídá vždy evidující osoba, a to i v případě údajů automaticky propsaných. „Má-li automatický průpis vést k vedení nesprávných údajů, je třeba, aby evidující osoba zajistila zápis vlastní aktivitou – návrhem soudu nebo žádostí notáři,“ doplnila Andrea Šlechtová.
„Spoléhat na to, že stát dokáže efektivně převzít data z obchodního rejstříku a bezchybně je vložit do evidence skutečných majitelů, považuji vzhledem k úspěšnosti státních IT projektů za čirý hazard. Pokud si zákon špatně vyložíte, nebo stát selže, důsledky si ponesete sami,“ varuje Váňa.
Právník všem společnostem a jejich statutárním orgánům radí nejpozději do první valné hromady a výplaty zisku po 1. červnu 2021 zkontrolovat, že v evidenci jsou skuteční majitelé zapsáni. „Zvláštní pozornost obracím na společnosti, které doposud hlásily, že skutečného majitele se nepodařilo dohledat. Samozřejmě nikdo neočekává, že by statutární orgány měly podnikat detektivní činnost, ale například pro české pobočky zahraničních skupin bude jednoznačně nutné ve spolupráci se zahraniční centrálou uvést evidenci do pořádku,“ míní advokát.
Co hrozí firmám, které nebudou mít skutečné majitele zapsané?
Za přestupky lze uložit pokuty až do výše 500 000 Kč. „O přestupcích a udělení sankcí budou rozhodovat příslušné správní orgány – obecní úřady obce s rozšířenou působností. Pokuta může být také udělena tomu, kdo svou nesoučinností nesprávné údaje v evidenci způsobil, zejména skutečný majitel,“ uvedla Andrea Šlechtová.
Nezapsanému skutečnému majiteli obchodní korporace také nebude možné vyplatit zisk. „V případě vyplacení i přes zákaz dojde k porušení péče řádného hospodáře statutárním orgánem a možnému vymáhání bezdůvodného obohacení,“ upozorňuje Šlechtová.
Stejně tak nebude moci nezapsaný skutečný majitel uplatňovat svá hlasovací práva na valné hromadě. „V případě přijetí usnesení hlasy skutečného majitele i přes zákaz hrozí zneplatnění usnesení,“ varuje zástupkyně Ministerstva spravedlnosti.
Může být trestem za neuvedení skutečného majitele i znemožněný přístup k veřejným zakázkám?
Do určité míry toto platí i dnes, mnoho společností se doposud skutečnými majiteli zabývalo právě z tohoto důvodu. Nicméně podle současného zákona platí, že namísto zápisu v evidenci bylo možné skutečného majitele doložit i jinak.
„Od 1. června bude výslovně stanoveno, že zadavatel vyloučí dodavatele, pokud nebylo možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence. Zadavatel zároveň může od smlouvy odstoupit, pokud se následně zjistí, že údaje v evidenci uvedené v průběhu zadávacího řízení neodpovídaly skutečnosti,“ upozorňuje zástupce Squire Patton Boggs.
Otázka je, nakolik se zadavatel bude zabývat správností údajů v evidenci. „V praxi nejspíše jen mechanicky zkontroluje, že v evidenci je proveden nějaký zápis. Na druhou stranu konkurence vítězného dodavatele dostane do rukou novou zbraň, kdy budou moci v případě zjevné nesrovnalosti ve veřejné evidenci tlačit na vyloučení vítězného dodavatele či na odstoupení od smlouvy,“ míní Radek Váňa.
Kdo bude správnost údajů kontrolovat?
Mechanismus kontroly vychází z návaznosti na účel zákona, tj. boj s praním špinavých peněz. „Žádné plošné kontroly se nechystají. Na nesrovnalosti mohou upozornit státní orgány, pokud na ně narazí při výkonu své činnosti, a dále další osoby, které na nesrovnalosti přijdou v rámci plnění svých povinností podle boje proti praní špinavých peněz, tj. banky, advokáti, notáři, atp.“ uvedl Radek Váňa. Jde tedy o omezený okruh osob, veřejnost podnět k odstranění nesrovnalosti podat nemůže.
Podnět se podává soudu, který následně vyzve firmu k opravení údajů. Pokud to neudělá, může to udělat sám soud z moci úřední. „Soud může také zahájit řízení o nesrovnalosti z vlastního podnětu,“ říká advokát.
