Článek
Leo Steiner si dával v úterý na tiskové konferenci dobrý pozor, aby nezaznělo žádné jméno. Ale bylo jasné, že mluví o Marii Benešové, která jako nominantka hnutí ANO převzala Ministerstvo spravedlnosti.
„Kdo pracuje pro mafiány, kdo s nimi kamarádí, je sám mafián,“ prohlásil Steiner.
Steiner před lety upozornil na rozsáhlé podvody s evropskými dotacemi na severu Čech. Dnes je kvůli nim stíhána i s mnoha dalšími lidmi i tehdejší hejtmanka Jana Vaňhová z ČSSD. Blízká kamarádka Marie Benešové. Ostatně Benešová také Vaňhovou doteď zastupovala jako obhájkyně.
A právě advokátská praxe, které se dříve Marie Benešová věnovala souběžně s funkcí poslankyně za ČSSD, může být problémem ve vládní funkci. Byť nová ministryně musela s nástupem do úřadu působení v advokacii zastavit.
Ministr spravedlnosti sice nemůže úkolovat soudce ani policisty, co a jak mají trestat nebo vyšetřovat. Má ale jeden mocný nástroj, jímž smí vstoupit do živé kauzy. Je to takzvaná stížnost pro porušení zákona, kdy soudy na popud ministra musí následně vyřešit, jestli policisté a státní zástupci stíhaného člověka nezkrátili na právech.
To znamená, že Marie Benešová se může během svého působení na ministerstvu dostat do střetu. Co udělá, až jí přijde žádost o podání takové stížnosti od bývalého klienta?
„To je to, kdyby nebyly ryby, nebyli by rybáři. Kdyby se to stalo, budu obezřetná. Mám tady náměstky, mám tady ředitele odborů, tak bych postupovala asi v souladu s jejich názorem. Nebo já nevím, neumím si to představit. Nikdy jsem nezažila takovou situaci,“ řekla, když se jí na to Seznam v rozhovoru zeptal.
Marie Benešová při uvedení do úřadu.Video: Zuzana Černá, Seznam Zprávy
Kdyby ryby? Nebo střet zájmů?
Jenže otázkou zůstává, jestli by se vůbec na veřejnost dostalo, že ministerstvo rozhoduje o stížnosti ve prospěch bývalého klienta Marie Benešové. Advokát musí zachovávat mlčenlivost. Tedy nemůže o své vůli zveřejňovat, pro koho pracuje. Takže ani Marie Benešová by neměla odhalovat své klienty.
„Je to věc, která nemá řešení,“ uznal i Pavel Franc z protikorupčního sdružení Rekonstrukce státu, který navíc také pracuje jako advokát.
Několik konkrétních jmen lidí, které Benešová obhajovala, lze však najít ve veřejných zdrojích. Kromě už zmíněné exhejtmanky Vaňhové zastupovala například íránského obchodníka Abdullaha Zadeha viněného z miliardových daňových úniků při obchodech s palivy (spolupráci s ní Zadeh ukončil v roce 2015, tehdy byla Benešová poslankyní).
Byla také advokátkou ústeckého konkurzního soudce Reného Příhody, který podle obžaloby zfalšoval rozsudek, a tím způsobil mnohamilionovou škodu. A u soudu také hájila Štěpánku Nezmarovou, vysokou úřednici Ministerstva obrany, která v zákazu vjezdu najížděla autem na policejní hlídku.
„Taková situace není dořešená, ale já věřím, že k takovému případu nedojde, protože jsem neměla žádného klienta, který by se obracel na ministra spravedlnosti, všechno bylo vyřešeno v rámci soudu,“ řekla Benešová o možném střetu zájmů, pokud se u ní bude domáhat ochrany některých z někdejších klientů.
Není však pravda, že kauzy jejích klientů jsou u soudů vyřešené. Například právě íránský obchodník Zadeh je stále souzený u Krajského soudu v Brně. Případ bývalé hejtmanky Vaňhové se teprve k soudu dostane.
Pomohla klientům ještě ve Sněmovně
Marie Benešová říká, že některé klienty nyní (poté, co se kvůli ministerskému postu musela vzdát advokacie) převezmou kolegové z její Advokátní kanceláře Benešová Beránek Blaha. Když ještě seděla ve Sněmovně jako poslankyně, dokázala přitom Marie Benešová spojovat právě roli političky i podílnice této kanceláře. A někdy to bylo výhodné pro klienty.
Před čtyřmi lety poslanci rozhodovali, jestli zmírní trestní odpovědnost firem – tedy jestli se firma stíhaná jako právnická osoba například za podvody či korupci bude moci vyvinit. Tím, že například doloží, že měla fungující etický kodex nebo že školila zaměstnance proti úplatkům. Pak by před soud nešla celá firma (což by pro ni mohla být obchodní smrt), ale pouze manažer nachytaný při korupci.
Poslankyně Benešová tuhle novelu navrhla – a zmírnění skutečně prošlo. Advokátka Benešová zároveň před touto změnou krátce zastupovala společnost Metrostav v případu údajně zmanipulované soutěže na opravu hotelu v Chrudimi dotovanou z evropských peněz. Po ní jej pak převzali právě kolegové z Advokátní kanceláře Benešová Beránek Blaha.
Mimochodem, Metrostav, největší stavební firma v Česku, je nyní souzen i v druhé části korupční kauzy Davida Ratha. A společnost se hájí právě tím, že měla proti úplatkům přísné předpisy.
Sdružení Rekonstrukce státu: Byli jsme v šoku, že se ministryní stane Benešová.Video: Seznam Zprávy
Na podzim roku 2015 zase Marie Benešová jako poslankyně interpelovala ministra dopravy Dana Ťoka. Chtěla vědět, jestli stát podá žalobu a bude chtít odškodnění kvůli mohutnému sesuvu svahu na dálnici D8. Podle posudku, který si nechal vypracovat jistý podnikatel, způsobila havárii činnost blízkého kamenolomu. A tohoto podnikatele zastupovala v jiných obchodním sporech s kamenolomem právě Advokátní kancelář Benešová Beránek Blaha. Podnikatel se veřejně netají tím, že si chce přes tuhle havárii vyřídit s kamenolomem staré účty.
„Já ho nikomu nevnucuji. Ale byl tak jednoznačný, že by ho někdo měl vzít v potaz,“ vysvětlovala tehdy Benešová Hospodářským novinám, proč ministra upozornila na posudek zadaný klientem její advokátní kanceláře.
Pro přesnost: Posudek nakonec vůbec jednoznačný nebyl, Ministerstvo dopravy přesto zažalovalo majitele kamenolomu o miliardu korun. A teď se případ řeší už třetím rokem u soudu.
Mocná stížnost. Pustila i lupiče
Ale ještě ke stížnosti pro porušení zákona, výsadní pravomoci ministra spravedlnosti. Jak je tahle stížnost mocným nástrojem, ukázal případ dvou lupičů, v jejichž prospěch si stěžovala v roce 2010 ministryně Daniela Kovářová. Lupiči, kteří ukradli při převozu hotovosti 74 milionů korun, se díky tomu dostali z vězení – a okamžitě se ztratili za hranicemi. Nakonec se je podařilo dopadnout v Thajsku a vrátit za mříže.
Už ve zmíněném případu Davida Ratha zase ministr Robert Pelikán podal stížnost proti tomu, že vrchní soud neuznal klíčové odposlechy jako důkaz, který smí zaznít u soudu. Právě na základě ministerské stížnosti musel až Nejvyšší soud rozhodnout, že policejní nahrávky jsou v pořádku. A i kvůli nim bývalý hejtman dostal nepravomocně osm a půl roku.
Počet žádostí, které na ministerstvo posílají stíhaní lidé a jejich obhájci, jde do stovek. Loni jich bylo 617, ministerstvo jich k Nejvyššímu soudu podalo 47.
