Článek
„Vznikají iniciativy na úpravu zákona, která by řešila speciálně tuto problematiku a usnadnila by převod bytů z majetku obcí jejich dosavadním nájemníkům podle původních smluv. Zabývá se tím město Liberec, s nímž město Olomouc spolupracuje, a také olomoucké zastupitelstvo v této souvislosti usnesení, kterým pověřilo městskou radu jednat s vedením Olomouckého kraje o možných legislativních změnách,“ uvedl magistrát.
Novelizovaný zákon by mohl pomoci desítkám tisíc nájemníků, kteří v bytech postavených před dvaceti lety z dotací Státního fondu rozvoje bydlení žijí a čekají na jejich převedení do majetku. „Přitom je nutné brát v úvahu základní postulát: obce musí nakládat s majetkem s péčí řádného hospodáře, účelně a hospodárně a převod těchto bytů by měl být pouze výjimkou, která potvrzuje toto pravidlo. Právě takto by tedy měl být i návrh zákona koncipován, aby pomohl v řešení složité právní situace na straně jedné, avšak neznamenal vybočení z pravidel s nakládáním s obecním majetkem na straně druhé,“ dodal úřad.
Po diskusi v Komoře statutárních měst vznikla i nová zákonodárná iniciativa, která k úpravě zákona míří. „Je nutné upozornit, že samo o sobě toto ještě neřeší všechny aktuální problémy. Už proto, že samotný proces novelizace zákona zahrnuje i různá úskalí,“ upozorňuje olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO).
Přijetí upraveného zákona může podle něj trvat dlouho. V průběhu procesu mohou odborníci kritizovat, že jde o nesystémovou účelovou změnu zákona pro vyřešení konkrétních potíží, což v právním státě není standardní postup. Jeden návrh navíc nepostihuje všechny varianty vlastnických vztahů a dotačních titulů, protože byty z dotace Státního fondu rozvoje bydlení stojí v řadě měst, ale někde mají vlastnické vztahy nastavené jinak. Zaznít může i kritika, že novelizovaný zákon paušálně zvýhodní část obyvatel ve vztahu k obci, protože by ve specifických případech umožnil bezplatné převedení obecního majetku. Problémů na cestě k přijetí má tedy novelizovaný zákon ještě celou řadu.
„Bezprecedentní řešení, kdy musíme kvůli tomuto problému připravovat úpravu zákona, jen potvrzuje, že to je velmi složitá záležitost, která vznikla možnými právními chybami někdy před dvaceti lety a která při špatném postupu vystavuje samosprávy riziku stíhání za miliardové škody,“ dodává primátor Žbánek.
Na Svazu měst a obcí ČR Žbánek nyní dohodl, že se svaz obrátí na ministerstvo pro místní rozvoj a požádá ho o metodickou podporu ze strany ministerstva. „Tato záležitost byla od samého začátku v gesci ministerstva pro místní rozvoj, proto bychom nyní uvítali, kdyby nám pomohli při hledání správného právního postupu. Náš záměr převést byty nájemníkům je jasný,“ říká náměstek primátora Martin Major (ODS).
„Bez ohledu na to, zda a kdy nakonec nový zákon vznikne, my stále trváme na našem původním stanovisku, že byty chceme jejich nájemníkům převádět za původních podmínek, pokud je to možné, bez porušení zákona,“ dodává primátor.
Nejde podle něj o to, zda město chce byty převést, ale zda to smí a jakým postupem to udělat bez negativních právních důsledků pro samosprávu a v konečném důsledku i pro zájemce o převod. Město se prý snaží pouze o nalezení právní jistoty, aby další právní úkony nemohly být následně zpochybněny, či dokonce zneplatněny.
Souběžně s děním na úrovni Komory statutárních měst pokračuje soudní řízení mezi zájemkyní o převod, zastoupenou advokátem Radkem Závodným, a žalovanými městem Olomouc a bytovým družstvem, zastoupenými advokátem Petrem Konečným. Obě strany se snaží ve spolupráci s právními zástupci a s pomocí soudu závazně pouze zjistit existující výchozí právní stav. Tento stav již existuje, soud jej pouze deklaruje, ale nijak jej nemění. Sama zájemkyně o převod prostřednictvím svého právního zástupce Radka Závodného sdělila soudu v podání ze dne 31. 8. 2020 mimo jiné to, že „žalovaní ve svých podáních platnost předmětné smlouvy o smlouvě budoucí nenapadají a ani ji explicitně netvrdí. Žalovaní toliko vyjadřují svoji právní nejistotu. Z podání učiněných oběma žalovanými v nadepsaném řízení je dle názoru žalobkyně zcela zjevné, že se žalovaní cítí být uzavřenými smlouvami vázáni, což dokládá také aktivita žalovaných při shromažďování důkazních prostředků, které má k dispozici toliko strana žalovaná. Nicméně jelikož se má jednat o nakládání s majetkem obce na základě 20 let ‚starých‘ smluv, chtějí pro své právní jednání, respektive jeho formu, která musí dnes být v souladu se zákonem o obcích, mít oporu v soudním rozhodnutí“.
Průběh řízení sledují a jeho výsledky chtějí využít i v dalších městech. „V právním státě může závazně posoudit právní otázky v podstatě jen soud. Toto soudní řízení vnímáme od počátku jako možnost vyjasnění právní situace za účelem nalezení řešení. V určitém smyslu to může být precedentní rozhodnutí,“ míní Žbánek.
