Pro vyloučení Rusů z dukovanského tendru je i ministr zahraničí

Vyloučení Rusů a Číňanů podle serveru iRozhlas doporučila pracovní skupina pro bezpečnostní problematiku, která funguje při stálém vládním výboru pro nový jaderný zdroj. V ní jsou zastoupeni experti z tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a zástupci ministerstev vnitra a zahraničí.

Názor bezpečnostní skupiny nyní sdílí i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. „V pondělí máme zasedání bezpečnostní rady státu, moje stanovisko vychází z doporučení české bezpečnostní komunity,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Petříček dodal, že se ztotožní s doporučením vyloučit Rusy a Číňany z tendru, „pokud to bezpečnostní komunita na jednání jednoznačně doporučí.“

Seznam Zprávy se stejným dotazem oslovily i ministra vnitra Jana Hamáčka, který je stejně jako Petříček členem stálého vládního výboru pro stavbu Dukovan. Zatím však neodpověděl.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO), jehož resort za přípravu tendru zodpovídá, zdůraznil, že vláda chce co nejvíc soutěžit a zároveň zajistit bezpečnostní zájmy státu. „Budeme toto téma diskutovat rovněž v rámci vlády, proto nebudu konkrétní, část informací navíc podléhá režimu utajení,“ napsal Seznam Zprávám. Avšak stále podle něj platí, že výběrové řízení musí proběhnout tak, že budou zohledněny bezpečnostní požadavky.

Pokud se pro vyloučení Rosatomu ze soutěže vysloví i ministr vnitra Hamáček, bude to signalizovat koaliční rozpor v otázce stavby nové jaderky. To by celý projekt zásadně zkomplikovalo, po dvou letech příprav by se muselo začít prakticky znovu. Ambiciózní dukovanský harmonogram by vzal za své.

Zadávací dokumentaci pro chystaný tendr připravila investorská společnost ČEZ, jejíž šéfové jsou proti vyloučení kohokoliv z pěti uchazečů o Dukovany. ČEZ chce soutěž vyhlásit ještě letos a vítěze vybrat do roku 2022. Poslední slovo při potvrzení dodavatele má mít vláda, která by tak mohla využít práva veta a vítěze odmítnout.

V praxi je ale takový krok obtížně představitelný. Na druhou stranu ČEZ nemusí při vypsání tendru postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, ale může využít v něm obsaženou bezpečnostní výjimku. Díky ní může oslovit omezený počet hráčů na trhu.

O to bedlivěji ale bude český postup zkoumat Evropská komise, bez jejíhož dobrozdání není možné český jaderný projekt uskutečnit.

„V zájmu ČEZ jako obchodní firmy je mít tendr co nejotevřenější. Více soutěžitelů vede k lepší cenové nabídce a jde pak opravdu o soutěž,“ potvrdil v pátek dlouhodobé stanovisko investora mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Řada expertů upozorňuje, že vyloučení Rusů a Číňanů by znamenalo konec výběrového řízení: „Po vyloučení Rusů a Číňanů nezůstávají ve hře tři uchazeči, ale fakticky jenom dva, protože francouzský projekt se svými technickými parametry pro lokalitu Dukovany nehodí – je příliš velký. Menší francouzské reaktory jsou teprve ve vývoji,“ upozorňuje bývalý vládní zmocněnec pro jádro Ján Štuller. Ve hře by podle něj zůstali jen Američané a Korejci.

Ti jsou však smluvně provázáni, takže nejde o standardní konkurenty. Je otázka, jestli by pak dodavatelská soutěž vůbec dávala smysl.

Na druhou stranu mezi politiky rostou obavy z toho, že je jaderný tendr, tak jak ho ČEZ připravuje, šit na míru ruskému Rosatomu.

Otazníky budí především požadavek na referenční stavbu. Právě k tomuto bodu se v připomínkovém řízení podle informací Seznam Zpráv ohradilo například Ministerstvo vnitra.

ČEZ podle zadání vlády poptává reaktor o výkonu 1000 až 1200 megawattů. V soutěžních podmínkách pak žádá, aby dodavatel doložil referenční stavbu.

Požadavek je logický: Uchazeč má předvést, že má zkušenost s dodávkou reaktoru nabízeného České republice. Že nabízí blok, který už prošel schvalovacím procesem v zemích, jež mají s Českem srovnatelný systém jaderného dohledu. A že funguje.

Právě to může nahrávat Rosatomu, který v požadovaném rozmezí dnes v Evropě, Asii nebo v Egyptě staví nebo chystá ke stavbě celkem 36 reaktorů. A může to znevýhodnit například zmiňovanou francouzskou EdF, která se specializuje na větší blok o 1600 megawattech. V Česku chce sice nabízet menší reaktory s výkonem 1200 megawattů, zatím je ale předvést nemůže.

Na druhou stranu, soutěž se bude uzavírat nejdřív v roce 2022, do té doby mohou uchazeči ještě leccos dohnat.

Proč Česko preferuje reaktor právě v rozmezí 1000 až 1200 megawattů? Je to dáno limity chlazení jaderné technologie. „Bilanční model řeky Jihlavy potvrdil, že je možné provozovat tu jeden nový blok v souběhu se stávajícími bloky Dukovan po dobu až 10 let. V té době nebude ještě tolik rozvinutá konzervativně namodelovaná klimatická změna, takže tu bude možné provozovat až 3250 megawattů,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Původní jaderka z 80. let, která by podle plánů ČEZ měla fungovat až do poloviny 40. let, má čtyři reaktory o výkonu 510 megawattů, na nový zdroj tak zbývá 2200 megawattů.

Stát tu ale zatím plánuje jen jeden reaktor o zhruba polovičním výkonu, protože počítá s možností, že by se ve stejné lokalitě později, po dožití celé původní elektrárny, postavil ještě jeden nový blok. „Opět z pohledů bilancí v řece, tentokrát s výhledem na 80 let dlouhého a spolehlivého provozu, je doporučeno v lokalitě uvažovat maximálně o 2400 megawattech,“ vysvětlil Kříž.

Zvýhodnění Rusů opakovaně vylučuje vedení ČEZ. Vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl na otázku, zda není soutěžní dokumentace diskriminační, nechce odpovídat – vzhledem k tomu, že jde o neveřejný materiál.

Předsedkyně Státního úřadu pro jaderný dohled Dana Drábová chystanou soutěž hodnotí jako férovou. „Referenční podmínka není nepřekročitelná. Z naší strany šlo doporučení: Chtějte licenci na nabízený blok v zemi jeho původu a referenční stavbu. Na tomto požadavku se nedá účastník vyloučit, ale může mu to přidat při hodnocení kladné body,“ říká šéfka jaderného dohledu. Podle ní je schopno referenční požadavek splnit všech pět uchazečů, byť ne všichni stoprocentně.

Přesvědčit se na vlastní oči, nakolik je referenční podmínka pro Rusy výhodná, není možné, a to ani pro členy stálého vládního výboru pro výstavbu nového zdroje. Soutěžní dokumentace, která prochází připomínkovým řízením, má zhruba 3,5 tisíce stránek, je psána v odborné angličtině. Její prostudování vyžaduje čas i znalosti. Navíc podléhá obchodnímu tajemství, takže se k ní dostane jen úzký okruh úředníků a politiků.

Spornou referenční podmínku pro Seznam Zprávy popsal detailně zdroj, který je s dokumentací dobře obeznámen. „Projekt nabízené elektrárny, konkrétně její jaderný ostrov, má být založen na referenční elektrárně. Za tu je považován zdroj v provozu nebo ve výstavbě, který má platné stavební povolení vydané v zemi původu technologie nebo zemi s obdobným licenčním systémem, jaký je u nás. To je Evropská unie, Velká Británie či USA,“ vysvětlil.

Podle tohoto zdroje se nemusí referenční blok vejít do požadovaného rozmezí 1000 až 1200 megawattů, může mít i jinou velikost. Dodavatel by ale v takovém případě měl předložit srovnávací zprávu, v níž vysvětlí rozdíly mezi referenční elektrárnou a blokem nabízeným v Česku, aby mohli posuzovatelé soutěže vyhodnotit dopady těchto rozdílů.

Mezi politiky každopádně sílí obava z toho, že ČEZ chce přihrát tendr Rusům, aby se zavděčil prezidentovi a vyšel vstříc domácímu energetickému průmyslu. Opozice se proto pokusila včlenit ošetření bezpečnostních zájmů státu do zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který v pátek projednávala Sněmovna.

Podle předložených návrhů by stát při budování nových jaderných zdrojů nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, což se týká jak Ruska, tak Číny. Sněmovní hospodářský výbor ale stále doporučuje „nízkouhlíkový zákon“ schválit ve vládní podobě.

Poslanci museli debatu o jádru v pátek v poledne po dvou hodinách přerušit kvůli dalšímu programu, vrátit se k němu mají později.