Článek
Od prvního března klapne to, po čem dlouho volali. Tisíce praktických lékařů se naplno připojí k očkování proti covidu-19. Zájemci starší sedmdesáti let se nově mohou hlásit o vakcínu u doktora, na něhož jsou zvyklí.
Nemusí tak volit jen očkovací centra a stresovat se u registračního systému, který je pro mnohé nepřekonatelný problém. „Tvrdím od samého začátku, že očkování u praktiků má tradici. Třeba loni jsme od poloviny září do konce října bez většího zájmu naočkovali 900 tisíc lidí proti chřipce, aniž by to znamenalo nějaké mimořádné situace v našich ordinacích,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Vaši kolegové se v některých krajích do očkování už částečně zapojili, ale jen prostřednictvím očkovacích center. Jak konkrétně se od března změní role praktiků?
Skutečně teď zapojení praktiků záleželo na ochotě krajských očkovacích koordinátorů a někdy i nějaké odvaze. Často to totiž znamenalo rozhodnutí, které nebylo úplně v souladu s centrálními pokyny. Teď má přijít systematické řešení. Může se zapojit každý praktik v každém kraji bez ohledu na to, co si o tom myslí jeho krajská reprezentace.
Kolik jich tedy bude?
Třeba od hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby, který je spíš zastánce velkých očkovacích center, bylo argumentováno, že praktici se k tomu nepřidají, nebo nebudou dostatečně aktivní. Proto po nás chtěli seznamy lékařů, kteří se k očkování připojí. První takový seznam jsme ministerstvu předali v pondělí. Tam bylo závazně 3000 praktických lékařů, denně se hlásí další, v tuto chvíli jich je kolem 3300. V Česku funguje okolo 5 tisíc praktiků. Myslím, že se zapojí drtivá většina z nich. Jsou zvyklí očkovat proti chřipce, žloutence. Těžko asi můžete pacientovi říct, že proti covidu očkovat nebudete, i když nemohu vyloučit výjimky. Pokud jsou třeba v menší obci čtyři praktici, a třeba jeden očkovat nebude, platí domluva, že ti ostatní převezmou jeho pacienty. Myslím, že to poběží dobře.
Praktici budou zasahovat do registračního a rezervačního systému?
Každý lékař bude zapojený do Informačního systému infekčních nemocí, kde je třeba vykazovat naočkované pacienty. Každý z nás tam dostane přístup. Bude vždy nutné naočkovaného pacienta do systému zanést, aby byla jasná evidence o tom, kdo byl očkován a jakým typem vakcíny. Aby byli vpuštěni praktičtí lékaři do hry, musejí dát centrálnímu systému také vědět o pacientech, kteří se s praktikem na očkování domluvili. Jako lékař dodám informaci, že zájemce Peterka se bude očkovat u praktika Šonky.
Rozumím správně, že svého pacienta do systému zaregistrujete a nebude to tak složitý proces jako teď pro běžného zájemce staršího osmdesáti let?
Je to hra se slovíčky, jestli se tomu bude říkat registrace, nebo ne. Nemá to být složitý proces. Měl bych systému předat informaci a seznam pacientů, kteří se budou očkovat u mě. Je to krok, který to malinko administrativně komplikuje, ale chápu, že v době, kdy vakcín ještě není dostatek, je to pro centrální řídící tým zásadní požadavek. Jde o to, aby s tím lékař neměl přílišnou administrativu. Řešení se nyní ladí. Teď je třeba si je ozkoušet v nějakém pilotním provozu, abychom to mohli v březnu s klidným svědomím spustit.
Do března zbývá něco přes týden. Už to tedy někde zkoušíte?
Ne. Praktici mají od začátku přístup do ISINu, protože přes něj zároveň posíláte elektronické žádanky na laboratorní vyšetření. Ti, kteří očkovali, už mají přístup i do očkovacího modulu a vakcinované tam vykazují. Ale registraci, která má očkování předcházet, zatím dělali jen v těch očkovacích centrech, která si praktiky domluvila na očkování. Od března už to bude každý praktik dělat sám.
Když jsem praktik třeba někde na vesnici, co teď mohu pro očkování svých spádových pacientů udělat a bude možné si vakcínu přímo objednat?
Je to tak. Vydáme k tomu konkrétní manuál, jak mají praktici postupovat. Bude to podrobná a jasná kuchařka, což je naše role jako sdružení praktiků. Každý lékař může už svým pacientům říkat, že začne prvního března očkovat, a to prioritně skupinu lidí osmdesát let plus. Ale i pacienti starší sedmdesáti let se budou očkovat u něj. Pokud nechtějí očkovací centrum, mohou se obrátit na praktika a on zařídí vše, co je potřeba.
Jsme přesvědčení a naši pacienti nás v tom utvrzují tím, jak se na nás obracejí, že zrovna ve věkové skupině seniorů nad 70 let by měli praktici hrát klíčovou roli. Pro mnoho z nich je špatně realizovatelná samotná rezervace v centrálním systému a také složité cestovat do očkovacích center. Někteří v tom mají i mentální problém. Nechtějí jet do velkého města, zvlášť když jim poslední rok říkáme, že nemají moc vycházet a vyhledávat velká shromáždění lidí, aby se nenakazili. Nyní bychom po nich chtěli, ať jedou do centra, kterým denně projde až několik tisíc lidí denně.
Každý lékař má už teď připravený seznam svých pacientů, kteří se na něj spontánně obrátili. To nám na několik týdnů vystačí k naočkování zájemců. Do té doby bychom již také díky aktualizovanému systému měli vědět, kteří naši pacienti už jsou v systému zaregistrovaní nebo čekají na termín v očkovacím centru a my se můžeme zaměřit na ty ostatní.
Nepůjdou lidé po tom, na co jsou odmala zvyklí, nelze tedy očekávat úprk z center k praktikům?
Já to tvrdím od samého začátku. Očkování má u praktiků tradici v Česku. Je to tak v pořádku. Vezměte si: My jsme třeba loni naočkovali od poloviny září do konce října téměř 900 tisíc lidí proti chřipce, aniž by to mělo nějakou velkou pozornost, aniž by to znamenalo nějaké mimořádné situace v našich ordinacích. Kapacita praktiků je velká, i když budou denně v ordinaci očkovat jen malé množství lidí. To je kouzlo naší síly.
Ale nemyslím si, že nastane nějaký houfný úprk. Přijde mi, že kombinovaný systém praktiků a očkovacích center dává smysl. Je také spousta lidí, kteří jsou mladší, mobilní a často pracují ve městě, kde ale nemají trvalé bydliště. Žijí tam, ale bez svého praktika. Pro ně je zase nesmysl, aby cestovali třeba z Prahy někam do Šumperka. Naopak využijí služeb očkovacích center. Nemělo by to být přetahování o klienty. Jde o to, abychom dokázali plynule zpracovávat vakcíny, které budou proudit do republiky. Úplně bych se toho nebál. Systém by měl být průchodný. Řada lidí zvolí variantu pro ně rychlejší. A jak to vypadá, bude jim umožněno rozhodnutí i změnit.
Budete ponoukat kolegy praktiky, aby se nyní zaměřovali na neregistrované starší pacienty?
Do systému se zaregistrovala opravdu jen část lidí starších padesáti let a ten zbytek, tedy okolo poloviny, v centrálním rezervačním systému není. Mám ve své ordinaci oboustranně popsané dva listy A4 se jmény pacientů z této věkové skupiny, kteří chtějí být očkovaní u nás. Když si porovnám seznamy v centrálním systému a u nás, zbude mi poměrně úzká skupina. Odhaduji to na 30 až 40 pacientů, kteří o sobě nikde nedali vědět vůbec. Ty je za mě povinností oslovit a zeptat se jich. Podobně to asi bude i v dalších ordinacích.
To ovšem neznamená, že dokud nebude naočkován poslední osmdesátník, že nemůžeme očkovat i lidi nad sedmdesát (nově se mohou registrovat od prvního března - pozn. red.). Ten proces je kontinuální.
Dohlédne někdo na to, aby lékaři příliš brzy neupřednostnili třeba nějaké své známé, neopakovaly se „papalášské excesy“?
V systému vidíte, koho lékař očkuje. Pokud by systematicky dlouhodobě očkoval jinou skupinu, než je určená, můžete mu říct, že mu práci nezaplatíte, nebo že mu nepustíte další vakcíny. Nemyslím si, že by v tom byl velký problém. Na druhou stranu už tam bude určitá volnost. Naočkovat i teď lidi starší sedmdesáti mi dává hluboký smysl. Život je přece pestrý. Máte třeba manželský pár: Pánovi je 81, manželce 79. Jsou zvyklí všude jezdit spolu. Zkuste jim vysvětlit, že pána naočkujete a paní třeba až za tři měsíce. Lidem věřím. Předpokládám, že se všichni v tom systému budou chovat korektně. Absolutní spravedlnost zřídit nelze. Vzhledem k tomu, že má být vakcín dost, by měly dostat plynulost a rychlost očkování mírnou prioritu. Samozřejmě to neznamená, že teď začneme očkovat čtyřicátníky.
Je předem domluvené, že v určité chvíli dostanete stopku a vakcinace mladších lidí bude třeba jen na očkovacích centrech?
Takhle to domluvené není, neslyšel jsem o tom. Spíš jsem slyšel mluvit třeba jihočeského hejtmana Kubu, že chtějí držet očkovací centra třeba do května, června. Naočkovat tam nejvíc lidí a pak vysokokapacitní centrum, které dává s vysokými náklady smysl jen při velkých objemech, nedržet. Rozhodně si nemyslím, že se praktici v nějaké chvíli vypnou. Osobně doufám, že se dostaneme do situace, kdy tady bude tolik vakcín, že bude třeba zapojit třeba ambulantní specialisty. S nadsázkou se bude možné naočkovat na každém rohu.
Mluvíte o tom, že praktici zvládnou dát vakcínu až milionu lidí za měsíc. Máte odhad, kdy bude potřebný podíl české populace proočkovaný?
Je to záležitost více měsíců. Samozřejmě záleží na plynulosti dodávek, což neumím ovlivnit ani odhadnout. Vidím sice plán, jak mají vakcíny proudit do republiky. Ale je pravda, že žádný plán od začátku roku úplně neseděl. Doufám, že se to otočí. Myslím, že na mladší věkové skupiny dojde až po prázdninách, ve druhé polovině roku. Věřím, že podstatné množství lidí bychom mohli mít naočkováno s koncem podzimu. Ale berte to jako nekvalifikovaný odhad.
Co se týče typu vakcín, budete očkovat především AstraZenecu?
To nemůžu ovlivnit. Za nás můžu říct, že jsme schopní očkovat všemi typy vakcín, které jsou nyní dostupné. Vypadá to, že by postupně měly k praktikům plynout všechny druhy s tím, že Pfizer se složitějším skladováním bude primárně vyhrazený pro očkovací centra, nicméně všechny ostatní typy mají dostávat praktici. Je možné, že u nás bude končit i ten Pfizer. Ale to není na papíře, spíš se o tom debatuje.
Když Seznam Zprávy v pátek zveřejnily informaci, že praktici se plně v březnu do očkování zapojí, řada diskutujících reagovala: Konečně to vládu napadlo. Proč kabinet tak dlouho odsouval vaše zapojení?
Neumím přesně odpovědět. Sám také říkám: Zaplaťpánbůh. Je to kombinace mnoha faktorů. Mrzí mě jakási nedůvěra vůči stávající síti zdravotnických zařízení a k systému, který v podstatě funguje. Mám pocit - netýká se to jen očkování - že se v tom covidu chováme, jako by tady doteď nic nebylo. Mám na mysli vzniky očkovacích center a tak dále. To jsme si možná mohli ušetřit, kdybychom si prošli kapacity a řekli si, kde stačí a kde ne.
Druhá objektivní věc: Jako první do republiky přišla vakcína, u níž se to původně nepředpokládalo. Původně měla být AstraZeneca, ale přišel na logistiku složitější Pfizer. Tím, že se ze začátku očkoval nesystematicky kdekdo, vznikla potřeba systém hodně regulovat, aby nedocházelo k excesům. Proto také vznikl požadavek se u praktiků registrovat. S tím se na začátku nepočítalo. Nyní se to ukazuje jako nepřekonatelná podmínka, kterou jsme museli akceptovat.
V krajích se ukázalo, že kde je vůle, tam je cesta. Viz Praha 7, kde asi dvanáct praktiků naočkovalo za týden 1200 seniorů úplně v klidu. Zlínský kraj by se dal jmenovat jako vzorový. (Tam praktici pomáhají od počátku - pozn. red.) Také už proběhlo v médiích, že praktická lékařka na Ostravsku sama naočkovala asi tisíc seniorů.
Byla tedy očkovací centra vůbec potřeba?
Kombinovaný systém smysl dává. Je otázka, jestli musela vzniknout všechna centra, ale nechci to hodnotit.
