Článek
Americký soud poslal ve středu na doživotí do vězení Joaquína Guzmána. Kromě doživotního trestu mexický narkobaron odešel od soudu navíc ještě s třicetiletým trestem a s dluhem téměř třináct milionů dolarů vůči Spojeným státům. Přibližně na tolik peněz si měl podle odhadů amerického ministerstva spravedlnosti Guzmán za svou pašeráckou kariéru, která se skládala právě zejména z dovozu drog do USA, přijít.
Washington teď bude částku vymáhat i prostřednictvím zabaveného majetku. Podle odborníků ale existuje mizivá šance, že by USA skutečně celou částku získaly.
Odsouzení Prcka (El Chapo), jak se Guzmánovi přezdívá, je pro Spojené státy velkou událostí. Guzmán je první velká pašerácká ryba, která na území USA stanula před soudem a byla odsouzena. Samotné odsouzení k mnoha letům za mřížemi však není pro Guzmána nic nového. Už dvakrát byl ve vězení v domovském Mexiku, v obou případech se mu ale podařilo uprchnout.
Tentokrát ho úřady vydaly do Spojených států a Američané ho od první chvíle drží důsledně pod zámkem a nic na tom nebudou měnit. Po rozsudku zástupci ministerstva spravedlnosti řekli, že Guzmán stráví život zavřený za tunami oceli.
Dvaašedesátiletého Guzmána soud uznal vinným ve všech deseti bodech obžaloby – nechybělo mezi nimi pašování drog nebo plánování vražd. Třicetiletý trest navrch doživotí pak obdržel za nedovolené držení zbraní.
Od marihuany na špičku narkoprůmyslu
Guzmán vedl od roku 1989 do roku 2014 drogový kartel Sinaloa, se kterým se dostal až na pomyslný vrchol pašeráckého světa. Jen kokain dovezený každý den do USA měl tehdy hodnotu až deseti milionů dolarů.
K pašeráctví se ale El Chapo dostal už dříve. Podle amerických médií začal jako náctiletý s prodejem marihuany, od které se odrazil k tvrdým drogám – zejména kokainu a heroinu. Podle některých informací má Guzmán obchod s narkotiky tak trochu v krvi. Jeho otec se sice oficiálně živil jako farmář, pole ale podle svědků využíval hlavně k pěstování máku, který následně prodával drogovým bossům.
Podle příbuzných se Guzmán dal na prodej drog, aby se vymanil z chudoby, které rodina se sedmi dětmi čelila. Na své kořeny ale podle všeho nezapomněl. Kromě toho, že si užíval excentrického životního stylu, také stavěl ve svém rodném regionu silnice a podporoval tamní obyvatele. Bývalý mexický velvyslanec v USA Eduardo Medina-Mora pro BBC řekl, že Guzmán pro ně byl něco jako Santa Claus.
Stovky mrtvých
K milému postaršímu pánovi ale měl El Chapo jinak daleko. Soudní znalci ho popsali jako egocentrického, narcistického a vypočítavého muže. Kromě samotného pašování drog a domácího samaritánství provázelo Guzmánův život posledních několik desítek let násilí.
Svědci před soudem vypověděli, jak Guzmán nechal své obchodní konkurenty popravovat kulkou do hlavy a poté jejich těla nechal hodit do ohně, jiné zase nechal pohřbít zaživa a jednoho vysoce postaveného člena konkurenčního gangu nechal zastřelit, protože mu při schůzce nepodal ruku.
Nájemní vrazi měli na Prckův pokyn zabít až několik stovek lidí.
Soud dal svědkům za pravdu i proto, že mezi nimi byli bývalí Guzmánovi blízcí spolupracovníci. Někteří z nich na vlastní oči viděli, jak sám šéf kartelu Sinaloa zabil několik lidí.
Status legendy podsvětí umocnily zmíněné útěky z vězení. V roce 2001 unikl z věznice s nejvyšší ostrahou v Puente Grande, údajně se mu to povedlo ve vozíku se špinavým prádlem. Podruhé z vězení utekl v roce 2015. Tehdy se jeho kumpáni podkopali pod jeho celu více než kilometr dlouhým tunelem, přes který El Chapo unikl.
Po druhém úniku si ale příliš času na svobodě neužil a po dalším zatčení, při kterém údajně vyhrožoval členům mexické speciální jednotky, ho Mexiko vydalo do Spojených států.
