Pro co si jede Duda do USA? Fotka s nevyzpytatelným Trumpem může i uškodit

Dosud patřily „koncůvky“ polských volebních kampaní objíždění koutů země a agitaci až do poslední chvíle. Vždyť volební autobusy jsou v našem regionu polský vynález. Slavný Zemák Miloše Zemana okopíroval jeho poradce Miroslav Šlouf od Aleksandra Kwaśniewského, který jezdil v kampani v roce 1995 v autobuse jménem Kwak.

Štáb Andrzeje Dudy doteď objížděl Polsko ve svém Dudabusu. Autobus ale v úterý večer vyměnil za letadlo a Oválnou pracovnu, kde Dudu přijme ve středu večer americký prezident Donald Trump. O pozvánce do Bílého domu napsal jako první minulou středu server Politico, krátce na to ji Trumpova administrativa potvrdila. Za Trumpem Duda vyráží už potřetí.

Příprava témat, o kterých se bude jednat, začala až po oznámení cesty. Vyplývá to z pokynů prezidenta Dudy a jeho urgentní noční schůzky s premiérem Morawieckým v noci ze středy na čtvrtek. Termín návštěvy není obvyklý jen z polského úhlu pohledu, ale i z amerického. Americká diplomacie totiž zpravidla neorganizuje návštěvy tohoto typu v době kratší než půl roku před volbami.

Návštěva se tak může brát jako Trumpova podpora Dudy před prvním kolem voleb. Předvolební optika ale platí i v případě Trumpa. Minimálně může jít před listopadovými volbami o významné gesto k početné polské menšině v USA s konzervativními názory.

Cesta do Washingtonu ale nutně nemusí znamenat jen úspěch a státnické fotografie. O tom se už Duda přesvědčil v roce 2018 při své první návštěvě. Sedící Trump ho nechal v Oválné pracovně podepsat společnou deklaraci ve stoje a navíc na rohu stolu. Fotce, kterou zveřejnil Bílý dům na Twitteru, se pak dlouho smála polská liberální média.

V Dudově mateřské straně Právo a spravedlnost teď podle deníku Rzeczpospolita panují i obavy z Trumpovy nepředvídatelnosti a toho, že schůzku využije k vlastní vnitropolitické hře. Právě totiž vychází kniha Trumpova bývalého bezpečnostního poradce Johna Boltona, která je k prezidentovi kritická.

To všechno proto v PiS vzbuzuje otázku, jestli několik hodin dlouhý výpadek Dudy z polské kampaně stojí zato. A to i v případě, když prezidenti ohlásí velké americké investice v Polsku nebo posílení americké vojenské přítomnosti v zemi nad Vislou.

Dudu navíc mohou čekat nepříjemné dotazy amerických médií na homofobii v jeho kampani. Prezident se totiž zejména minulé dva týdny ostře vymezoval proti takzvané ideologii LGBT, která podle něj ohrožuje tradiční hodnoty a je horší než bolševismus. Sama americká velvyslankyně ve Varšavě na Twitteru napsala, že „USA odsuzují diskriminaci a nenávist kvůli rase, náboženství, původu nebo sexuální orientaci“.

Americká diplomacie se minulý týden omezila na informaci, že budou hlavy států probírat obrannou politiku, energetiku nebo bezpečnost telekomunikace. Hlavním tématem tak nejspíš bude Fort Trump, tedy vlajková loď Dudovy zahraniční politiky - nová stálá americká základna v Polsku, na které by mohlo být trvale až 5000 vojáků.

Podle polského Deníku Gazeta Prawna (DGP) má do Polska zamířit 2000 amerických vojáků, velitelství 5. armádního sboru z Kentucky a z Německa pak 30 stíhaček F-16. Prezidenti mají podle novin podepsat dohodu o pravidlech, podle kterých budou američtí vojáci vyjmutí z polské jurisdikce. Náklady na pobyt Američanů v zemi mají hradit Poláci.

DGP tvrdí, že i ti největší skeptici uznají výsledky schůzky za pozitivní pro Polsko. Dalším výstupem má být nezávazné memorandum o stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. Řešit se nejspíš bude i budování sítě 5G.

Deník Polska Times píše, že i když se od návštěvy neočekává žádný koperníkovský obrat, může i tak Dudovi v samém konci kampaně pomoci. V Polsku totiž den před volbami platí volební moratorium, kdy se už o politice a kandidátech nemluví. Provládní veřejnoprávní média ho zcela jistě využijí k opakovaným záběrům Dudy na Trumpově červeném koberci.

Závěry schůzky mohou podle deníku Rzeczpospolita způsobit napětí na ose Berlín-Varšava. Cesta totiž přišla v době, kdy Trump rozhodl o stažení části amerických vojsk z Německa. Polský premiér Morawiecki takový krok přirovnal k šanci pro přesun vojáků do Polska, později ale svá slova korigoval, že na tom nesmí Německo tratit.

Z aktuálního průzkumu mezi Poláky vyplývá, že posílení amerických vojsk v Polsku podporuje 60 procent lidí. Proti je jich 30 procent.