Hlavní obsah

Příznivkyně evropské armády i federace. Kdo je Ursula von der Leyenová?

Evropská rada se shodla na jménech, která by měla zastávat vrcholné evropské funkce.Video: Kuhlmann / MSC, Seznam Zprávy

Evropská rada do čela Evropské komise navrhuje stávající německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Co v případě schválení jejího navržení Evropským parlamentem čekat? Brexit je prasklá bublina prázdných populistických slibů a cílem evropské integrace má být federace po vzoru USA, myslí si například.

Článek

Německá ministryně obrany má k Bruselu a evropské integraci blízko. V roce 1958 se narodila na předměstí belgického hlavního města, kde její otec pracoval ve strukturách Evropského společenství uhlí a oceli a Evropského hospodářského společenství, a v Bruselu prožila prvních více než deset let svého života. Vystudovaná gynekoložka sama do politiky vstoupila pod křídly CDU poměrně pozdě – ve 42 letech.

Z regionální politiky v Dolním Sasku, kde se její otec, také člen CDU, po návratu z Belgie stal nejvyšším činitelem spolkové země, se von der Leyenová dostala v roce 2005 až na celostátní úroveň. V prvním kabinetu kancléřky Angely Merkelové zasedla matka sedmi dětí jako ministryně pro rodinu a Merkelovou jako jediná členka vlády doprovází celých 19 let. Přes post ministryně práce a sociálních věcí se v roce 2013 dostala do čela obrany – jako první žena v historii.

Podle německého serveru Deutsche Welle (DW) se von der Leyenové v čele ministerstva obrany podařilo zastavit strmý propad armády – zvýšila armádní rozpočet a poprvé od konce studené války pod jejím vedením narostl počet vojáků. Přestála také několik krizí a na německé poměry se v čele resortu udržela nebývale dlouho.

Její úřadování ale provázelo také několik skandálů, včetně těch spojených s působením krajněpravicových radikálů uvnitř německé armády. Von der Leyenová se proto od armádních struktur distancovala, uvádí DW, a řekla mimo jiné, že německé armádě chybí napříč hodnostmi odpovídající vůdčí osobnosti, což minimálně mezi vojáky uškodilo její pověsti.

Von der Leyenovou ale provázejí také nejasnosti týkající se financování některých projektů a poradců. Angažmá jednoho štědře placeného expertního týmu bude v příštích měsících vyšetřovat speciálně zřízená parlamentní komise. Negativní pozornost na sebe poutá také renovace trojstěžňové cvičné lodi Gorch Fock z roku 1933, která už desetinásobně překročila plánovaný rozpočet. Kromě politických problémů čelila také nařčení z plagiátorství při psaní dizertační práce.

Společná armáda a další integrace

Díky šestiletému angažmá na ministerstvu obrany se na adresu armády von der Leyenová vyjadřovala i na evropské úrovni. Britský deník The Guardian připomíná, že německá politička je příznivkyní společné evropské armády a navyšování armádních rozpočtů jednotlivých členských zemí. Evropské země by podle ní měly být pilířem NATO a funkci Severoatlantické aliance a případné společné evropské armády vnímá jako různé strany stejné mince.

Britský list dále uvádí, že von der Leyenová je také zastánkyní další integrace. V roce 2011 se zapáleně vyslovila pro myšlenku federace po vzoru Švýcarska, Německa nebo Spojených států. „Mým cílem jsou Spojené státy evropské,“ řekla pro německý Der Spiegel. V poslední době pak uvedla, že odchod Spojeného království by měl ostatní členy EU postrčit k vyšší míře integrace.

O samotném brexitu prohlásila, že jde o „prasklou bublinu prázdných slibů, kterou nafoukli populisté“, dodává The Guardian. Britům podle ní slíbili populisté vše, ale nakonec budou na straně poražených oba tábory.

Von der Leyenová kritizovala také Maďarsko. Do tamní vlády se opřela kvůli jejímu potýkání se s migrační krizí, jinak se ale k pro mnohé členské státy palčivé otázce migrace výrazněji nevyjadřovala.

Na první pohled se podle serveru Politico jeví Ursula von der Leyenová jako takřka ideální kandidátka na post předsedkyně Evropské komise. Rodačka z Bruselu ovládá kromě mateřské němčiny plynně také angličtinu a francouzštinu, radost tak z ní má třeba i francouzský prezident Emmanuel Macron, a působí velice uhlazeným dojmem. V Berlíně ale přílišné nadšení podle serveru nepanuje.

Německá kancléřka Merkelová se kvůli neshodám v koalici zdržela hlasování a von der Leyenovou, o které se jednu dobu mluvilo jako o její nástupkyni, hlasem nepodpořila. Byť později přiznala, že na osobní rovině je výsledkem hlasování potěšena. Politico ve svém profilu německou ministryni obrany označuje za jednu z nejslabších členek německé vlády, která čelí kritice nejen od opozice, ale i z řad koalice, jak už bylo ostatně naznačeno.

Ursulu von der Leyenovou musí do čela Evropské komise potvrdit ještě Evropský parlament. Hlasovat o předsednictví Evropské komise bude 16. července.

Doporučované