Článek
V české debatě o koronaviru se Švédsko objevuje poměrně často. Zastánci restriktivních opatření ho s oblibou citují jako odstrašující příklad země, kde dali přednost ekonomice před životy seniorů, pro odpírače roušek i nebezpečí viru je zase vzorem.
Pravdu ale nemají ani jedni. Švédský liberální přístup je sice znát na každém kroku - roušky tu nenosí kromě cizinců skoro nikdo, lidé se baví v restauracích a používají hromadnou dopravu - stejně tak je ale znát hrozba představovaná virem.
Nápisy upozorňující na dodržování rozestupů jsou prakticky všude, tlačící se dav nikde nevidíte a ruku si lidé zásadně nepodávají. Zdejší politiky by rozhodně nenapadlo tisknout ruku seniorce v předvolební kampani, jak to v minulých dnech udělal jeden ze známých českých politiků.
Fakt, že v zemi zemřelo mnoho starších lidí a že se tomu nejspíš dalo zabránit, si přitom všichni uvědomují. V červnu to ostatně přiznal i hlavní epidemiolog Anders Tegnell. Když jsem se na tuto skutečnost ptal, slyšel jsem od několika různých lidí velmi podobné odpovědi: „Ano, chyba v domovech důchodců se stala, oni ji ale přiznali a poučili se z ní. Tehdy jsme měli málo informací, dnes jsme už připravenější.“
Zaslechli jsme už něco podobného v Česku? Premiér Andrej Babiš v srpnu odmítl doporučení epidemiologů a jednal po svém. Můžeme se jen dohadovat, zda mu to poradili spíš jeho PR mágové, nebo astroložka. Místo přiznání chyby jsme se nyní dočkali hrozeb lockdownem.
Ten Švédové nezvažují, druhá vlna pandemie se zemi ostatně vyhýbá. Zavírání ekonomiky navíc nepovažují za trvale udržitelné řešení: „My přece nevíme, jak dlouho bude pandemie trvat. Copak můžete ekonomiku zavřít na dva roky?“ řekl mi Stefan Gustavsson ze Západošvédské obchodní komory.
Jeho vysvětlení důvěry obyvatel ve svou vládu pak může posloužit jako nechtěný vzkaz českým politikům: „Vláda si řekla, že nemůže zavádět opatření, kterým lidé nebudou věřit. Některé země v Evropě třeba nutily nosit lidi roušky, když byli sami v parku. To bylo extrémně hloupé, protože každý ví, že se sám v parku nenakazí. A když pak ta samá vláda prosazuje opatření, které už hloupé není, lidé ho nepřijmou. Toto vědomí bylo důležitým prvkem švédské politiky.“
Český premiér oproti tomu vsadil na aroganci (obviňování Italů a dalších skupin obyvatel) a vychvalování sama sebe („best in covid“). Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.
