Článek
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se už přiznal ke zjištěním Seznam Zpráv, že se soukromě přimlouval za svého přítele ve sporu o zrestituované pozemky. Opakovaně však popřel, že by toto přátelství poznamenalo jeho kroky, kterými z pozice své funkce ovlivnil související soudní kauzu.
Zemanovo ujišťování, že v kauze nepochybil a postupoval nestranně, stojí hlavně na jednom argumentu – že se zmíněné soudní řízení přímo netýká spřáteleného farmáře a majitele penzionu na Třeboňsku Petra Habersbergera, za kterého se dříve přimlouval.
Podle analýzy Seznam Zpráv však toto tvrzení šéfa žalobců úplně neobstojí.
Je totiž prokazatelné, že farmář Habersberger se ve zmíněné kauze prohlásil za poškozeného, tedy za jednu ze zúčastněných stran. Soud sice jeho postavení dlouho neřešil a nakonec mu práva poškozeného neuznal. To ale nic nemění na faktu, že se podnikatel oficiálně zapojil do trestního řízení a projevil zájem na stejném rozsudku, o jaký usilovali žalobci vedení Pavlem Zemanem.
Podnikatel Habersberger navíc už v předchozích letech otevřeně bojoval u soudů proti restitucím šlechtického rodu Czerninů. Ty jsou vlastně jádrem celého případu a bezprostředně souvisí s trestní kauzou, v níž nejvyšší žalobce opakovaně zasáhl.
V této kauze byla obžalována dvojice bývalých úřednic pražského magistrátu za to, že před 22 lety potvrdily občanství zesnulé babičce Karla Eugena Czernina, hlavy šlechtického rodu. Díky tomu se Czernin dostal v restitucích ke zděděným majetkům. Mezi vrácenými polnostmi byly i pozemky, na kterých původně hospodařil farmář Habersberger.
Nižší soudy obviněné ženy opakovaně osvobodily, z podnětu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana však Nejvyšší soud tyto verdikty celkem třikrát zrušil. V posledním pravomocném rozsudku, který padl loni v srpnu, dostaly úřednice podmínečné tresty za maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti.
Tento rozsudek vyhovuje farmáři Habersbergerovi. Díky pravomocnému verdiktu o spáchání trestného činu má tento podnikatel šanci, že se k vyhlédnutým zemědělským pozemkům znovu dostane.
Prohlášení, které nesedí
Podle Pavla Zemana to ale neznamená, že je on jako nejvyšší žalobce v případu zaujatý. Ve svém prohlášení zdůraznil, že jeho přítel není přímým účastníkem kauzy.
„V samotném trestním řízení nevystupuje jako poškozený ani jako zúčastněná osoba kdokoliv z rodiny Czerninů ani Petr Habersberger. Nebyly tedy dány důvody pro mé vyloučení z rozhodování a po pravdě řečeno jsem věc zpracovával jako desítky nebo stovky dalších, které tímto způsobem posuzuji,“ uvedl Zeman.
Jak ale vyplývá přímo z trestního spisu, Petr Habersberger se v dubnu 2017 přihlásil k uvedenému trestnímu řízení jako poškozený. Tím se chtěl hlavně zajistit pro případ, že soud vynese rozsudek o spáchání trestného činu a rozhodne i o náhradě škody.
Obvodní soud pro Prahu 1, ke kterému se Habersberger přihlásil, na jeho krok nereagoval. Až v září 2019 se odvolací Městský soud v Praze usnesl, že farmář práva poškozeného uplatňovat nemůže, protože škoda, kterou uplatňuje, přímo nesouvisí s obžalobou dvou úřednic.
Co znamená status poškozeného
Poškozený je podle trestního řádu ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Může to být právnická i fyzická osoba. Poškozený je považovaný za jednu ze stran v trestním řízení – vedle obžalovaného, státního zástupce nebo jiné zúčastněné osoby.
Kromě práva na uplatňování odškodnění v penězích má poškozený i další oprávnění. Může například navrhovat doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení, nebo se před skončením řízení k celé věci vyjádřit.
Vstup poškozeného do trestního řízení nepodléhá nějakému schválení. Soud ale může osobu, které práva poškozeného „zjevně nepřísluší“, vyloučit z hlavního líčení – to se stalo i v případě Petra Habersbergera.
Zapomenutý poškozený
Pro Pavla Zemana byla informace o této Habersbergerově aktivitě novinkou. Když ho Seznam Zprávy upozornily na farmářovu „přihlášku“ k soudu, nejvyšší státní zástupce odpověděl, že o tomto kroku svého přítele nevěděl.
„O návrhu pana Habersbergera na připojení do trestního řízení v postavení poškozeného, kterému soud nevyhověl, jsem se dozvěděl poprvé z Vašeho e-mailu,“ uvedl šéf žalobců prostřednictvím mluvčího.
Stejně tak prý neměli o postupu Zemanova přítele tušení ani žalobci z prvního pražského obvodu. Ti na případu s obviněnými úřednicemi od začátku pracují a chystali také všechna tři dovolání, se kterými jejich šéf Zeman uspěl u Nejvyššího soudu.
„Ze spisového přehledu dozorového spisu, v němž jsou evidovány mimo jiné došlé písemnosti, vyplývá, že žádné připojení fyzické osoby do trestního řízení po podání obžaloby nebylo k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 soudem doručeno,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek.
Důležité je však rozlišovat dozorový spis a trestní spis u soudu. Dozorový spis spravují státní žalobci, kteří si do něj ukládají písemnosti podle vlastního vyhodnocení. Dotyčné „Sdělení o připojení poškozeného k trestnímu řízení“, které v dubnu 2017 vypracoval Habersbergerův advokát Milan Jelínek, bylo uloženo do trestního spisu u soudu.
Znázornění pozemků, které po restituci získal Karel Eugen Czernin a které přiléhají k farmě Petra Habersbergra.
K trestnímu spisu mají státní zástupci normální přístup. Podle žalobce Lelka ale nemusejí sledovat všechny dokumenty. „Státní zástupce nemá povinnost po podání obžaloby nahlížet do trestního spisu, pro veřejnou žalobu coby procesní stranu je rozhodující to, co se odehrává v rámci hlavního líčení,“ uvedl vedoucí žalobců z prvního pražského obvodu.
Informace o Habersbergerovi se prokazatelně dostala k nadřízenému úřadu žalobců z Městského státního zastupitelství v Praze. Ti na podnět redakce potvrdili, že „disponují“ usnesením soudu z roku 2019, kterým farmáři neuznal práva poškozeného.
Pražští žalobci tehdy usnesení soudu vzali na vědomí a nijak se jím už nezabývali. Nutno dodat, že tehdy mohli sotva vědět o tom, že Habersberger je přítelem jejich nejvyššího šéfa, a měli by se mít proto na pozoru.
Až k Ústavnímu soudu
Nešlo však o jediný pokus, kdy se farmář, který hostil Pavla Zemana na svém penzionu, aktivně zapojil do soudů. Původně se Habersberger snažil zvrátit restituce vlastními žalobami.
Poprvé se farmář už v roce 2015 obrátil na Okresní soud v Jindřichově Hradci, který předtím potvrdil oprávněnost vydání majetku Czerninům. Habersberger chtěl využít toho, že stejný cíl jako on sleduje také stát, jenž kvůli restitucím přišel o stovky hektarů půdy a další nemovitosti.
Instituce jako Státní pozemkový úřad, Lesy ČR nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se tehdy pokusily soudy přesvědčit, aby restituční proces znovu „otevřely“ s ohledem na pouhé obvinění dvou pražských úřednic. Když neuspěly, snažil se Habersberger rozhodnutí soudů změnit ještě sám prostřednictvím žaloby pro zmatečnost. Neuspěl však ani on.
Pro vyhodnocení farmářových zájmů v celé restituční kauze je důležité, že ve svých podnětech k soudům jednoznačně popsal, oč mu jde.
Habersberger soudům vyložil, že když v 90. letech privatizoval statek Dvorce u Třeboně, počítal také s pozdějším odkupem státních pozemků v okolí této farmy. Tyto polnosti si nejprve pronajímal a plánoval jejich výhodné získání podle předkupního práva. Restituce ale jeho plány zmařily.
„Podstatná část ekonomických činností byla znemožněna, neboť stávající vlastník mu odmítá předmětné pozemky prodat. Pokud by bylo obnoveno vlastnické právo státu, otevřela by se mu cesta odkupu pozemků,“ popsal farmářův pohled Krajský soud v Českých Budějovicích v říjnu 2016, když Habersbergerovu žalobu odmítl.
Farmář se s tím nespokojil, a podal dokonce i stížnost k Ústavnímu soudu. Ani tam ale neuspěl. I usnesení Ústavního soudu z prosince 2017, které je veřejně dostupné na webu, může posloužit jako doklad Habersbergerových zájmů v celé restituční kauze.
Nezodpovězené otázky
Pokusme se celou věc stručně shrnout.
Majitel penzionu, ke kterému jezdil nejvyšší žalobce Pavel Zeman na dovolenou a za kterého se v roce 2014 přimlouval u soudce Jana Czernina, se už následující rok prokazatelně snažil zvrátit klíčové rozhodnutí o restitucích na soudech – nejprve žalobami kvůli obnově restitučního řízení a nakonec i přes stížnost k Ústavnímu soudu.
Když tato cesta nevyšla, zapojil se Petr Habersberger do hlavní kauzy jako poškozený. Přestože mu soud tento status nakonec upřel, šlo o jasný projev zájmu na straně obžaloby.
Pavel Zeman tvrdí, že o farmářově aktivitě u soudu nevěděl. Od podřízených o tom zprávu nedostal, protože k tomu nebyl důvod. Informace o Zemanově přátelství s farmářem a jeho přímluvách u soudce Czernina vyšla najevo až minulý týden.
Otázkou však je, zda Zeman v uplynulých letech se svým přítelem neprobíral jeho problém s restitucemi napřímo, v osobní rovině. Seznam Zprávy se proto nejvyššího státní zástupce dotázaly, jaké byly jeho kontakty s Habersbergerem od roku 2015 a zda s ním hovořil o jeho sporech o restituované pozemky.
Pavel Zeman na dotazy neodpověděl. Zdůvodnil to tím, že chce nejprve o celé záležitosti mluvit s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. Kdy s ní bude hovořit, nebylo začátkem tohoto týdne ještě stanoveno.
