Článek
Tang Chenová, která ilustruje současnou situaci tisíců asijských imigrantů ve Spojených státech, pochází z provincie Če-ťiang na východě pevninské Číny. Ve státech pracuje od roku 2014 a její pracovní vízum vyprší na konci letošního roku. Její zaměstnavatel, cestovní kancelář, pro kterou Chenová pracovala jako vývojářka softwaru, proto spustil náročný proces žádosti o zelenou kartu, která by jí umožnila v zemi získat trvalý pobyt.
33letá Číňanka si v době před vypuknutím pandemie byla natolik jistá, že zelenou kartu dostane, že si ve Spojených státech koupila byt na hypotéku. Jenže před měsícem byla propuštěna. Ztratila tím nejen zdroj příjmů, ale i šanci udržet si vízový status.
60 dní na vyřešení situace
Když držitelé pracovního víza, jako je Tang Chenová, přijdou o práci, mají 60 dní na to, aby podali žádost o změnu statusu – například se stali turistou nebo studentem – nebo našli nového zaměstnavatele ochotného jejich pracovní vízum sponzorovat. Pokud nemohou získat nové zaměstnání nebo změnit svůj status, zbývá už jen opustit Spojené státy nebo v zemi zůstat jako nelegální přistěhovalec.
Pro podobného člověka je najít zaměstnavatele, ochotného nést za přistěhovalce dodatečné náklady a papírování spojené se sponzoringem pracovního víza, vždy velmi těžké. S ohledem na současnou situaci způsobenou pandemií, propouštění tisíců zaměstnanců a nejistým ekonomickým vývojem je však tento úkol téměř nemožný.
Po několika týdnech, kdy Chenová rezignovala na svůj pobyt ve Spojených státech, však zjistila, že je téměř nemožné se vrátit do Číny. Podle informací CNN totiž už na duben nejsou k dispozici žádná místa v přímých letech směr Čína, u přestupu se zase lidé obávají nákazy.
„I když se teď chci vrátit zpět, nemůžu získat letenku,“ říká mladá žena. Místo toho zoufale žádá o univerzitu, aby získala alespoň studentské vízum, které jí umožní legální pobyt v USA.
Není cesty zpět
Virus se před koncem loňského roku začal šířit právě z pevninské Číny. Po několika měsících se situace uklidnila a tamní úřady nově soustřeďují svou pozornost na prevenci proti nové vlně infekcí, která by mohla přijít do země ze zámoří.
Od konce března proto čínská letecká správa snížila počet příchozích mezinárodních letů na méně než 134 týdně, což je pouhý zlomek předpandemických počtů. Klesající množství letů navíc výrazně ovlivňuje ceny letenek, které letí vzhůru raketovým tempem. Počet cestujících, včetně čínských občanů, kteří se vracejí domů letecky, byl navíc omezen na maximálně 4 tisíce denně.
Přistěhovalci trpí více než v době krize
Neexistují žádné oficiální statistiky o tom, kolik čínských státních příslušníků v USA přišlo o práci v důsledku pandemie koronaviru. Podle odborníků jsou jich však už tisíce. „Nikdy jsem neviděl tolik držitelů víz, kteří přišli o práci,“ řekl Jing Cao, newyorský imigrační právník, jehož klienty tvoří většinou čínští přistěhovalci. „Situace je ještě horší než v roce 2008, v době globální finanční krize,“ dodal.
Podle informací, které právník sdělil serveru CNN, obdržel celkem dvakrát tolik dotazů ohledně možností pracovních víz než obvykle. Doporučuje většině klientů, aby požádali o změnu stavu víza, tedy přešli buď na turistické, nebo studentské a koupili si tím trochu více času na řešení komplikované situace.
Stovky tisíců čínských občanů se stejným problémem
Podle odborníků ze CNN americké úřady dosud udělaly jen velmi málo vstřícných kroků, které by mohly přistěhovalcům pomoci.
Víza typu H1-B, pod kterým i Chenová žádala o svůj trvalý pobyt na území Spojených států, jsou nejčastějším typem pracovního víza v USA a za posledních pět let byla vydána přibližně 900 000 osobám. Vízum je vázáno na konkrétního zaměstnavatele a je platné po dobu tří let s možností prodloužení o další tři roky. Podle ministerstva zahraničí USA v roce 2019 tvořili čínští státní příslušníci přibližně 15 procent vydaných víz H1-B.
