Článek
Počet obyvatel nejsevernějšího sibiřského přístavu Dikson se ztenčil z 5000 v časech Sovětského svazu na pouhých 300.
„Naše město je na samém okraji naší planety. Severněji už nežijí žádní lidé. Dál už je jen Karské moře a Severní ledový oceán a také severní pól,” říká jedna z obyvatelek Diksonu.
Dikson dostal své jméno po švédském polárníkovi. Každý rok je zde mnoho měsíců polární noc. Během sovětské éry sem proudily investice a úřady sem posílaly lidi na práci.
„Posílání lidí na sever bylo tehdy součástí státní strategie,” říká místní učitel. „Předpokládalo se, že zde lidé budou žít natrvalo a ne jako v Kanadě, kde v podobných oblastech třeba při práci v těžebním průmyslu lidé rotují. My jsme měli jinou strategii: osidlování. Postavily se tady školky, restaurace, sportovní kluby. I krávy jsme tady v Diksonu měli. Naše děti mohly pít čerstvé mléko. Seno se sem ale muselo dovážet loďmi.“
Význam Diksonu začal však postupně upadat a počet obyvatel se snížil z 5000 na něco okolo 300 lidí. Lidé nemají důvod tu zůstávat.
Budoucnost Diksonu by mohl změnit nově vznikající byznys spojený s lodními cestami v Severním moři. Minulý podzim se okolo dříve hojně používaného přístavu plavila první kontejnerová loď z Vladivostoku do Petrohradu. Tato námořní cesta zatím není komerčně rentabilní, ale to se s mizejícím ledem mění. Krachující přístav tak čeká na příležitost k novému životu.
Podrobnosti v úvodním videu. Je součástí pořadu Svět bez obalu, který můžete v premiéře sledovat na Televizi Seznam každý čtvrtek od 21:00.
Jak naladit Televizi Seznam? Praktický návod ZDE.
