Článek
Vše vypadá dost reálně. Kokpit stroje Boing 737, milion svítících budíků a tlačítek a za čelním sklem přistávací dráha ruzyňského letiště. Prší.
„Vítejte v Boingu 737, dneska nás čeká let okolo Prahy,“ vítá mě Jan Říha. Instruktor simulátoru je dnes můj spolupilot. I když sedím za kniplem poprvé, role kapitána letu je na mně. Dostávám stručné školení, kde držet kurzor, podle čeho se za strojem orientovat, a vyrážíme.
Prší, vzletová dráha je mokrá a rozjezd kvůli tomu delší než obvykle. Krátce poté, co se stroj odlepí od země, se rozblikají červené kontrolky v kabině. „Indikace požáru na motoru číslo jedna,“ hlásí spolupilot. Za letu vypínáme přísun paliva a stiskem jediného tlačítka požár hasíme. Stroj letí pouze na pravý motor a je jasné, že tím dnešní let končí.
Let s jedním motorem
Boeing se musí vrátit zpět na letiště. To ale není tak jednoduché. I s jedním motorem musí nejprve vystoupat do potřebné hladiny 1 500 metrů, pak teprve se může stočit zpět na pražské letiště. Vyvažujeme letadlo, aby nemělo takový tlak na řízení a pro piloty byla jeho obsluha lehčí, a zapínáme částečného autopilota.
Na radaru v naší blízkosti nejsou vidět žádná letadla. „Jelikož máme vyhlášený stav nouze z důvodu požáru motoru, řídící letového provozu se nás snaží odseparovat od ostatního provozu, abychom měli prioritu na přistání,“ vysvětluje Říha.
Blížíme se znovu k ruzyňskému letišti. Točíme mírně doprava. Je bouřka a silný nárazový vítr. „Přistání bude rychlejší. Protože máme jen jeden motor, vtlakové klapky budeme mít na nižším stupni,“ varuje Říha. Nastavujeme autopilota tak, aby nás dovedl přímo do středu dráhy.
Střih větru a znovupřistání
Objevuje se další problém. Nemáme jistotu, že se vysunul podvozek. Stroj se navíc opět rozbliká. Střih větru. Přistání se musí opakovat. „Kdybychom naletěli do střihu větru, spadneme. Je tam silný vítr. Až 60 stupňů rozdíl v tom směru,“ upozorňuje Říha.
Pokus o přistání opakujeme. Podvozek se tentokrát vysunout podaří, ale opět přichází věta: „Střih větru.“ Myslím, že na palubě za námi už musí být pořádná panika. Cestující totiž z oken viděli nejprve kouř z motoru a teď nevyšlo ani druhé přistání.
Mám pocit, že situace už nemůže být horší, ale to se pletu. Vypadává i druhý motor a hned po něm elektřina. Před mým kolegou zhasínají světelné panely a nouzové přistání je na mně. Jsme příliš vysoko a na dráhu se už nemáme šanci dostat. Stroj bez vysunutého podvozku končí v poli u letiště.
Trénink budoucích pilotů
„Náš systém umí do simulace promítnout i skutečné, momentální počasí. Když na Ruzyni začne bouřka, naši studenti za kniplem řeší stejné situace jako právě sloužící směna v reálném provozu,“ říká vedoucí simulátorového týmu při VOŠ a SPŠ dopravní Richard Burgr. Studenti čtvrtého ročníku na tomto stroji trénují podobné situace, jako jsem zažila já. Ovládání dopravního letounu Boeing 737 NG toto výcvikové centrum simuluje do nejmenších detailů.
Studenti ovšem mohou trénovat nejen řízení stroje, ale také spolupráci se simulátorem řízení letového provozu.
Sponzorem stroje a dlouholetým partnerem školy je logistická firma Gebrüder Weiss. „Podílíme se na spolufinancování leteckého simulátoru, a umožňujeme tak studentům vyzkoušet si práci kapitána nebo pilota velkého dopravního letadla,“ vysvětluje Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss. Důvod je jednoduchý: bez studentů této školy se obor dopravy a logistiky neobejde. Řada z nich našla uplatnění právě v Gebrüder Weiss.
