Článek
Ke zhoršení klimatu přispěla před pandemií z evropských zemí nejvíc Česká republika.
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí, která o tom informuje, vypouští Česko třetí největší objem skleníkových plynů na obyvatele, přitom se v žádné jiné zemi po roce 2014 bilance tak nezhoršila.
Evropská unie sleduje emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, aby zastavila oteplování zemského povrchu, za které může podle dominantního vědeckého názoru právě skleníkový efekt.
Nejhorší známku ze všech evropských ministrů životního prostředí si vysloužil Richard Brabec díky tomu, že objem skleníkových plynů vypuštěných před rokem 2019 neklesal, ale vyrostl za pět let o víc než desetinu až k 13 tunám na obyvatele. Horší bilanci hlásí jen nejdynamičtěji rostoucí ekonomiky Lucemburska a Irska, které ovšem produkci skleníkových plynů omezují.
Tuzemské výsledky nejsou lepší ani podle jiných kritérií. Například v přepočtu na ekonomický výkon spálí více fosilních paliv jen Bulhaři a Poláci.
Důvod zaostávání ukazují tabulky Evropské agentury pro životní prostředí jednoznačně.
Růst ekonomiky před pandemií neprovázely v Česku s výjimkou takzvaných kotlíkových dotací (dotace na výměnu neekologického vytápění domácností, pozn. red.) žádné investice do ekologických opatření. Předběžná data organizace Statista ukazují, že tuzemské emise poklesly v roce 2020 o 14 procent, tím se však pozice Čechů v Evropě nezlepšila. Zásluhou ekonomických výpadků během pandemie se produkce skleníkových plynů snížila o 10–15 procent ve většině evropských zemí, zřejmě jen dočasně.
Zároveň se členské státy EU během pandemie dohodly na tom, že ve srovnání s rokem 1990 nesníží do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent, jak původně plánovaly, ale o 55 procent. Tento plán podpořila Evropská komise programem Next Generation EU, který rozdělí 800 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun.
Česko vyřadilo během transformace socialistické ekonomiky z provozu nejšpinavější provozy a hlavně díky tomu snížilo emise skoro o čtyřicet procent v období let 1990–2014. Vinou horší bilance za vlád ANO a ČSSD i přísnějších evropských norem bude přesto potřeba omezit produkci plynů ve srovnání s rokem 2019 o víc než třetinu.
Pod tímto tlakem představily strany v letošních volbách ekologičtější programy než před čtyřmi lety, shrnuje analýza občanských iniciativ Hnutí Duha a Zelený kruh.
„Téměř všechny strany, které se ankety zúčastnily, deklarují kladný postoj k ekologickým opatřením,“ pochvalují si aktivisté Hnutí Duha a Zeleného kruhu.
V programech se s nimi takřka úplně shodují Zelení a sociální demokracie, ve většině případů také Přísaha a koalice Pirátů a STAN i Spolu. Menší zájem mají o ochranu klimatu ANO a KSČM, smysl boje proti skleníkovému efektu zpochybňuje SPD i koalice Trikolóra–Svobodní–Soukromníci.
Ekologům se však nelíbí, že partaje zůstávají u nekonkrétních prohlášení. „Stále mají tendenci vyhýbat se věcem, které považují za kontroverzní. Například všichni trošku čekají, že uhlí skončí samo, a obávají se deklarovat velké politické kroky,“ postěžoval si v rozhovoru s ČTK Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.
